Vyváženou a konstruktivní pozici české vlády při jednání v Evropské unii ocenila během návštěvy v Praze šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová. S ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem hovořili především o migrační krizi a shodli se na tom, že pro evropskou zahraniční politiku je důležitá v první řadě jednota.
Zaorálek po jednání řekl, že klíčovou otázkou v tématu migrace je momentálně ochrana vnější hranice. Podotkl, že česká vláda na to dlouhodobě poukazovala a ukazuje se, že měla pravdu.
Předpokladem pro úspěšné zvládnutí přílivu migrantů jsou podle něj fungující hotspoty. „Není to dokonalé, musí se na tom zapracovat. Ochrana vnějších hranic je ta oblast, kde se EU má dohodnout na tom, že musíme být schopni to dělat společně,“ řekl český ministr.
Mogheriniová dodala, že Unie musí čelit krizím jednotně a ocenila konstruktivní a vyvážený přístup české vlády nejen k otázkám, které se týkají migrace. „Pozice, kterou jste vyjadřoval vy i premiér, je vždy ta, která poukazuje na jednotu EU jako nezbytnou pro řešení krizí,“ uvedla. Česká republika podle ní zvolila chytrý přístup.
Na jednání se podle Mogheriniové nemluvilo o nedávných útocích na ženy v německých městech, které se připisují imigrantům ze Sýrie. Oba diplomaté násilí důrazně odsoudili. Zaorálek podotkl, že podobné útoky jednoznačně dokazují, jak je důležité při přijímání uprchlíků dodržovat pravidla. Evropa je podle něj povinná zajistit, aby se přicházející lidé řídili zákony a nenarušovali bezpečnost.
V souvislosti s migrační krizí Zaorálek také připomněl dohodu EU a Turecka. EU se zavázala poskytnout Ankaře finanční pomoc a otevřít některé další kapitoly přístupových jednání, pokud Turci zajistí zmírnění přílivu uprchlíků. Podle Zaorálka tato dohoda zatím čeká na naplnění.
Oba politici na společném brífinku znovu odmítli spekulace, že Mogheriniová zrušila listopadovou návštěvu Prahy i kvůli tomu, že někteří čeští politici automaticky spojují islám a uprchlíky s terorismem, aniž mezi nimi rozlišují. Potvrdili, že důvodem pro odložení návštěvy bylo Zaorálkovo zranění.
Zaorálek a Mogheriniová vystoupili v debatě o zahraniční a bezpečnostní politice EU
Na diskusi o zahraniční a bezpečnostní politice EU, která následovala po jednání mezi Zaorálkem a Mogheriniovou, se oba politici vyslovili také pro posílení takzvané hard power Evropské unie na mezinárodním poli.
„Evropa musí být schopna jednat razantně a ukázat, že jsme schopni třeba se i fyzicky bránit,“ uvedl Zaorálek. V první řadě je podle něj třeba budovat účinnou ochranu vnější hranice, další možností je vznik evropské zpravodajské služby nebo větší důraz na formování společných evropských bojových jednotek.
Mogheriniová podotkla, že Evropa spoléhá zejména na diplomacii, ale využívá i společné vojenské jednotky. „Myslím že v budoucnu bychom v této oblasti měli více a více využívat nástroje, které jsou zakotveny ve smlouvách,“ prohlásila.
Vrátila se také k otázce útoků na ženy v německých městech. „Bohužel, násilí vůči ženám je věc, které jsme museli čelit i před 31. prosincem,“ uvedla. Dodala, že sexuální útoky jsou zcela v rozporu s evropskými hodnotami, varovala ale před zneužitím situace politiky. „Není to věc, která by měla posloužit jako nástroj pro politické projevy,“ zdůraznila a publikum v sále ji ocenilo potleskem.
Hlavně o migrační krizi mluvila Mogheriniová následně s předsedou sněmovny Janem Hamáčkem a dalšími poslanci. „Vítáme poslední kroky, které učinila Evropská komise, to znamená důraz na větší kontrolu vnějších hranic Evropské unie. Jsme rádi, že některé závěry, k nimž dochází Evropská komise, jsou vlastně stanovisky, která měla Česká republika již před několika měsíci,“ řekl po schůzce Hamáček. Mluvilo se taky o nutnosti diplomatického řešení situace v Sýrii a o dohodách o íránském jaderném programu a na pařížské klimatické konferenci.
Mogheriniová se také setkala s premiérem Bohuslavem Sobotkou a ministrem obrany Martinem Stropnickým. Návštěvu v Praze ocenila i na svém twitterovém účtu.
Podle Sobotky musí EU tlačit na Turecko, aby plnilo dohody
Sobotka po jednání s Mogheriniovou prohlásil, že Evropská komise musí vytvářet tlak na Turecko, aby plnilo dohody s EU ohledně migrace. „Požádal jsem paní Mogherini, aby kontrole plnění závazků na turecké straně Evropská komise skutečně věnovala prioritní pozornost,“ uvedl. Na příštím evropském summitu v únoru ho bude zajímat, zda Turecko tyto závazky plní a jestli skutečně přispívá k tomu, aby se podařilo lépe regulovat migrační tlak namířený na Evropu.
„Je samozřejmě mnohem jednodušší zabránit tomu, aby lodě pašeráků lidí odplouvaly z Turecka. Je mnohem horší zadržet tyto lodě už v okamžiku, kdy na moře vyplují,“ prohlásil premiér. Turecko má podle něj nástroje na to, aby migrační proud regulovalo.
Vyjádřil se také o situaci v Německu, zejména k útokům během silvestrovských oslav. „Je evidentní, že nálada po silvestrovských útocích se v Německu zhoršuje. A je také evidentní, že Německo je na hraně svých kapacit z hlediska množství uprchlíků, které může přijmout,“ řekl. Je proto podle něj nutné, aby začala fungovat ochrana vnější schengenské hranice a aby Turecko začalo jednat.
S Mogheriniovou se také shodli na tom, že pokud má Evropa zvládnout všechny krize, například migrační nebo boj s terorismem, potřebuje silnější společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Vláda je podle něj připravena podporovat návrhy, které k tomu povedou.
