Mnichovská bezpečnostní konference ve stínu egyptské bouře

Mnichov - Aktuální události v Egyptě se oproti původním plánům staly jedním z hlavních témat 47. mnichovské bezpečnostní konference. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen na ní vyjádřil obavy z bezpečnostního vývoje „před prahem“ Evropy, německý ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg zase zdůraznil spoluodpovědnost Západu za pokojné demokratické změny v Egyptě. Guttenberg také vyzval také k udržování transatlantické spolupráce a k posílení evropských vojenských struktur.

V bavorské metropoli bude do neděle 350 oficiálních hostů - státníků, ministrů zahraničí a obrany a vojenských expertů - jednat mimo jiné o dopadech finanční krize na obranné rozpočty, o situaci v Afghánistánu i o možných hrozbách plynoucích z kybernetické kriminality.

„Mám obavy z globálního posunu v mocenských poměrech. Mám obavy z vývoje bezpečnostní situace hned před naším prahem v severní Africe a na Blízkém východě,“ prohlásil na konferenci Rasmussen a varoval před „příliš hlubokými a nekoordinovanými škrty ve výdajích na obranu v Evropě“. Odsoudil násilnosti proti demonstrantům žádajícím odstoupení autoritářského prezidenta Husního Mubaraka a dodal, že demokraticky provedené změny v Egyptě jsou nevyhnutelné.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen:

„Mám obavy z globálního posunu v mocenských poměrech. Mám obavy z vývoje bezpečnostní situace hned před naším prahem v severní Africe a na Blízkém východě.“

Guttenberg v úvodu konference ocenil vůli egyptského lidu po reformách. „Jsou to legitimní požadavky, které mohou Evropané a Američané jen podporovat,“ prohlásil nejpopulárnější německý politik. Podle něj nesmí na obou stranách Atlantiku vzniknout dojem, že Západu jsou diktatury milejší než vlády vzešlé ze svobodných voleb.

Podle Guttenberga musí k bezpečnosti světa přispívat partnerství Evropy a Ameriky a nedostatkem financí v rozpočtech nesmí utrpět NATO. V této souvislosti se zmínil o svých záměrech s reformou armády. Štíhlejší, výkonnější a profesionálnější bundeswehr posílí váhu Německa v NATO, je přesvědčen Guttenberg. Nezbytná je podle něj také větší provázanost vojenských úkolů v Evropě.

Mezi ohlášenými účastníky konference jsou německá kancléřka Angela Merkelová, americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, generální tajemník OSN Pan Ki-mun, britský premiér David Cameron nebo afghánský prezident Hamíd Karzáí. Za Česko se účastní premiér Petr Nečas, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a ministr obrany Alexandr Vondra.

Anders Fogh Rasmussen
Zdroj: ČTK/AP/Frank Augstein

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrací preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11AktualizovánoPrávě teď

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 43 mminutami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 2 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 5 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 8 hhodinami
Načítání...