Osmadvacetiletý jezíd Bahzad Farhan Murad už dva roky shromažďuje osudy obětí tohoto severoiráckého národa, na jejichž život dopadla krutost příslušníků Islámského státu. Dokumentuje tisíce mrtvých, nezvěstných, osudy zotročených žen i dětí. Svou kronikou hrůz se snaží zabránit tomu, aby teror vůči komunitě časem upadl v zapomnění. A snad by jeho úsilí mohlo i v budoucnu přinést trest viníkům.
„Jsem si jistý, že pokud bych to nedělal, za 20 let si nikdo nevzpomene, co se nám stalo,“ říká autor databáze zločinů proti jezídům. Složky pokrývají stěny, a dokonce i okna jeho kanceláře. Mladý muž věří, že jeho dokumenty mohou jednou posloužit obětem, aby se u soudu domohli spravedlnosti. Zároveň si uvědomuje, že příkoří je třeba historicky popsat.
Pečlivě nahrává výpovědi přeživších a údaje z nahrávek pak osobně prověřuje. Do osobních složek přidává také fotografie všech věcí, které měli s sebou, když třeba utíkali z území ovládaného islamisty. „Zaznamenáváme jejich věk, jestli jde o děti nebo dospělé. Máme složky zmizelých, kde jsou informace ode dne, kdy se pohřešují. Vedeme i záznamy o těch v zajetí,“ přibližuje šíři svého snažení Bahzad Farhan Murad.
Po islamistech zbyly masové hroby
Radikálové z Islámského státu zabrali oblast Sindžáru na severu Iráku v srpnu 2014. Podle OSN bylo okolo 5 tisíc jezídů zabito bojovníky Islámského státu a tisíce především žen a dětí jich bylo zajato. Zhruba 400 tisíc jezídů, což je většina jejich populace, muselo opustit svůj domov.
Od té doby Bahzad nasbíral stovky rozhovorů a vytvořil téměř 2,5 tisíce osobních složek obětí. O nelidském zacházení islamistů s jezídy svědčí i desítky masových hrobů v oblasti. Úřady dosud nedokázaly vyčíslit, kolik lidí v nich skončilo svůj život. Na exhumaci chybí peníze, na analýzu DNA obětí zase odborníci.
