Brusel - Ministři obrany členských zemí Severoatlantické aliance se na dnešním zasedání, hlavně pak při setkání se zástupci Moskvy, asi nevyhnou některým kontroverzním tématům. Jde třeba o situaci a postup v Kosovu či o problematiku protiraketové obrany. V obou případech z Ruska směrem k alianci zaznívala v minulosti kritika.
Generální tajemník aliance Jaap de Hoop Scheffer dnes na začátek jednání o setkání se zástupci Moskvy předeslal, že to bude příležitost prozkoumat otázky mezinárodní bezpečnosti a udělat bilanci naší vojenské spolupráce.
Je ale možné čekat, že dojde i na témata, která dosud vztahy mezi aliancí a Moskvou komplikovala. Kromě Kosova jde třeba o aspirace bývalých sovětských republik Ukrajiny a Gruzie na přiblížení se k NATO či z českého pohledu hodně sledovanou otázku protiraketové obrany a plánů USA umístit v ČR radarovou část zvažované americké protiraketové základny a v Polsku desítku střel. Česko na jednáních v Bruselu zastupuje náměstek české ministryně obrany Martin Barták.
Moskva v minulosti ke kritice základny využívala i stejné fórum, které se koná dnes - tedy Radu NATO-Rusko. Zatím se také nezdá, že by se ruský postoj k americkému radaru a antistřelám v souvislosti s nedávnou výměnou prezidenta a vlády v Moskvě nějak zásadně měnil.
Ministři obrany jednají v Bruselu už od čtvrtka, kdy se věnovali mimo jiné situaci a dalšímu postupu v Kosovu či úvahám o posílení aliančních sil v Afghánistánu. NATO bude dohlížet na vytváření a formování kosovských bezpečnostních sil.
Kosovská „armáda“ a situace v Afghánistánu
Kosovské sbory o síle asi 2 500 mužů a žen by měly být vyzbrojené pouze lehkými zbraněmi a zapojovat se především do řešení civilních krizí či naléhavých situací.
Spojené státy na setkání zase vyzývaly spojence, aby vyslali více vojáků a policejních instruktorů do násilnostmi stále sužovaného Afghánistánu. Tam v rámci mise NATO působí přes 51 tisíc vojáků. Velitelé ale zdůrazňují, že jim stále pro některé úkoly chybějí potřebné síly.
„Je třeba více sil,“ řekl americký vojenský zástupce u NATO William Sullivan. Podle něj by problémy u afghánských hranic, kde jsou radikálové nejaktivnější, mohly být díky posilám vyřešeny. Bez nich zajištění bezpečnosti bude trvat déle a vyžádá si životy více aliančních vojáků.
