Michaláková u soudu ve Štrasburku neuspěla, Norsko podle něj její práva neporušilo

Nahrávám video
Studio ČT24: Eva Michaláková neuspěla u soudu ve Štrasburku
Zdroj: ČT24

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku rozhodl, že norské úřady neporušily právo Evy Michalákové na soukromý a rodinný život, když jí před téměř jedenácti lety odebraly syny a následně ji zbavily rodičovských práv. Rozsudek zveřejnil ESLP na svém webu, zatím není pravomocný. Michaláková poslala svou stížnost do Štrasburku v roce 2017 poté, co v Norsku vyčerpala všechny soudní možnosti na zvrácení rozhodnutí norských úřadů.

„Soud neshledal, že by měl důvod se domnívat, že v řízení o nařízení prvotní péče došlo k nedostatkům, nebo že rozhodnutí o právech styku přijaté v roce 2016 může vést Soud k závěru, že vnitrostátní orgány neprokázaly, že jejich jednání bylo oprávněné a v nejlepším zájmu dětí,“ stojí v rozsudku ESLP.

Česká Kancelář vládního zmocněnce ve svém vyjádření k rozsudku dodala, že Michaláková nebyla podle ESLP oprávněna podat stížnost za své děti, protože je s nimi ve střetu zájmů. „Soud předně shledal, že mezi matkou a dětmi existoval střet zájmů, a to z důvodu závažného zanedbávání péče o děti jejich rodiči, přičemž děti byly odebrány z péče matky kvůli podezření, že matka děti neochránila. Soud proto rozhodl, že matka nebyla oprávněna stížnost za děti podat,“ uvedla kancelář. Česká vláda do řízení před soudem vstoupila, protože matka i děti jsou českými občany.

Nahrávám video
Události: Soudní neúspěch Evy Michalákové
Zdroj: ČT24

Štrasburský soud navíc neshledal porušení Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. „Soud vzal při vědomí nejlepšího zájmu dětí dále zejména v potaz rodičovské schopnosti matky, znalecké posudky, názory dětí, jejich pozitivní vývoj v pěstounských rodinách, přetrvávající trauma jednoho z dětí, reakce dětí na kontakt s matkou a fakt, že se děti pravidelně vídají,“ dodala kancelář.

„Zbavení matky rodičovských práv mělo zabránit dalšímu nežádoucímu šíření citlivých informací o dětech ze strany matky. Dále (soud) uvedl, že rozhodnutí norských soudů nejsou trvalá a že nedošlo k osvojení mladšího syna, o které pěstouni usilovali,“ doplnil vládní zmocněnec.

Nahrávám video
Advokátka Boková: Případné odvolání si musíme promyslet
Zdroj: ČT24

Michaláková zváží odvolání, podle advokátky soud převzal argumentaci norské strany

Advokátka Evy Michalákové Dora Boková už v úterý pro ČT uvedla, že pokud soud rozhodne v neprospěch matky, odvolají se. Ve čtvrtek ale připustila, že před odvoláním musí důkladně nastudovat znění rozhodnutí soudu a celou věc s Michalákovou konzultovat.

„Rozhodnutí je pro nás překvapivé, protože z našeho pohledu odporuje předchozí judikatuře soudu. Jsme připraveni pokračovat k Velkému senátu a věřím, že uspějeme podobně, jako se to stalo v minulosti s první kauzou proti Barnevernu Strand Lobben. V mezidobí navíc nastaly některé nové skutečnosti, o které můžeme naše odvolání opřít,“ uvedla Boková po oznámení verdiktu.

Ve svém vyjádření připomněla případ Norky Trude Strandové Lobbenové, jíž norské úřady odebraly syna krátce po narození. Případ se nakonec dostal před Velký senát štrasburského soudu, který dal matce za pravdu.

Boková je přesvědčena, že ESLP převzal argumentaci norské strany. „Z mého pohledu je odůvodnění jednostranné. Nevidím, že by se vypořádali s našimi tvrzeními a s tím, jak norské úřady postupovaly a omezovaly kontakt matky s dětmi,“ řekla Boková ve vysílání ČT24.

Podle ní soud - stejně jako dříve norské úřady - zohlednil názor chlapců, že chtějí zůstat v pěstounských rodinách. Boková je však přesvědčena, že jejich postoj byl ovlivněn faktem, že norské úřady způsobily naprosté přerušení kontaktů matky a jejich dětí. „Místo toho, aby upevňovaly kontakt a pracovaly na tom, aby se děti vrátily do původní rodiny,“ zdůraznila Boková. Rozsudek nabývá právní moci až po třech měsících, do té doby běží lhůta k podání žádosti na přezkum.

„Ačkoliv je rozsudek bohužel vůči stěžovatelce nepříznivý, v této fázi jej vnímáme jako významný krok ke konečnému vyřešení kauzy, která zatěžovala jinak velmi dobré bilaterální vztahy s Norskem,“ uvedlo české ministerstvo zahraničí. Kauza Michalákové společně s dalšími několika případy má podle úřadu dopad. Norsko totiž změnilo svoji legislativu v této oblasti a též se sjednotila rozhodovací praxe pod vedením norského Nejvyššího soudu.

Podezření ze zneužívání se nepotvrdilo

Michaláková o své syny bojuje už skoro jedenáct let. Norská sociální služba Barnevernet nebo také Barnevern rozhodla o odebrání dětí 18. května 2011. Eva a Josef Michalákovi se v Norsku usadili po svatbě v roce 2005, manžel tam už dříve žil. V roce 2005 se jim narodil syn Denis, v roce 2008 David. Všichni mají české občanství.

Úřady rodičům odebraly chlapce kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání. Podezření však policejní vyšetřování nepovrdilo. Manželé se později rozvedli. Od února 2012 bratři žijí každý v jiné pěstounské rodině. Na podzim 2015 norské úřady zbavily matku rodičovských práv.

Syna Davida viděla Michaláková naposledy v srpnu 2015, Denise v dubnu 2014 na krátkých schůzkách pod dozorem pracovnic norského úřadu.

Český soud svěřil děti do péče Michalákové

Proti odebrání dětí se Michaláková neúspěšně bránila u norských soudů. Podle rozsudku okresního soudu v norském Hokksundu, který v roce 2016 zveřejnil server Lidovky.cz, Michalákové tamní soudy mimo jiné vytýkaly, že celou věc medializovala, a tvrdily, že děti se k ní samy vrátit už nechtějí.

Případu se věnuje i česká justice. Loni v lednu padl rozsudek u Okresního soudu v Hodoníně, který se po opakovaných neshodách s odvolacím Krajským soudem v Brně zabýval norskými rozsudky a úpravou péče o děti po rozvodu manželů. Hodonínský soud nakonec formálně svěřil děti do péče Michalákové, na faktický stav to ale nemá vliv.

Případ v Česku po zveřejnění vzbudil značnou odezvu, zabývali se jím i nejvyšší ústavní činitelé včetně někdejšího premiéra Bohuslava Sobotky a prezidenta Miloše Zemana.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Americký prezident Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Oznámil to na své sociální síti Truth Social s tím, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán však taková jednání podle agentury Fars popřel.
12:27Aktualizovánopřed 56 mminutami

Ukrajina zaútočila na ropný terminál v ruském Primorsku

Ukrajinský generální štáb v pondělí informoval, že ukrajinská armáda zaútočila na ropný terminál v ruském přístavu Primorsk v Leningradské oblasti v Baltském moři a také na ropnou rafinerii ve městě Ufa v Baškortostánu. Agentura Reuters ráno napsala, že ruské baltské přístavy Primorsk a Usť-Luga čelily útoku dronů. Podle agentury jde o největší ruské exportní trhy ropy, které po útocích přestaly surovinu vyvážet. Rusko v noci znovu udeřilo na Ukrajině.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
07:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve slovinských volbách zvítězilo liberální hnutí premiéra Goloba. Vláda ale ztratila většinu

Hnutí Svoboda premiéra Roberta Goloba zvítězilo v nedělních slovinských parlamentních volbách, uvedly agentury DPA a APA. Svoboda po sečtení 99,85 procenta hlasů získala 28,62 procenta hlasů a 29 mandátů, následuje uskupení Slovinská demokratická strana (SDS) trojnásobného expremiéra Janeze Janši s 27,95 procenta hlasů a 28 mandáty. Vláda tak ztratila většinu. Podle agentury DPA tak země stojí před obtížným sestavením kabinetu.
00:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 1 hhodinou

V Londýně hořely čtyři sanitky. Policie to vyšetřuje jako antisemitský trestný čin

Jako trestný čin s antisemitským pozadím vyšetřuje britská policie požár čtyř sanitek, které patřily židovské dobrovolnické zdravotnické organizaci Hatzolah, napsal server BBC News. Policie podle něj pátrá po třech podezřelých. Britský premiér Keir Starmer v návaznosti na žhářský útok zdůraznil, že antisemitismus do společnosti nepatří.
09:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na newyorském letišti se srazilo letadlo s hasičským vozem. Zemřeli dva piloti

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky.
08:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slovensko zavedlo dvojí ceny nafty, řidiči vozidel ze zahraničí zaplatí více

Slovensko od pondělí zavedlo dvojí ceny motorové nafty u čerpacích stanic. Více za toto palivo zaplatí řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou. Už minulý týden začalo v zemi platit objemové a finanční omezení při tankování nafty. Tuto regulaci, kterou Bratislava zavedla na dobu třiceti dnů, představitelé slovenské vlády zdůvodnili tím, že polští řidiči začali na Slovensku vykupovat levnější naftu.
01:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...