Michaláková u soudu ve Štrasburku neuspěla, Norsko podle něj její práva neporušilo

Nahrávám video
Studio ČT24: Eva Michaláková neuspěla u soudu ve Štrasburku
Zdroj: ČT24

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku rozhodl, že norské úřady neporušily právo Evy Michalákové na soukromý a rodinný život, když jí před téměř jedenácti lety odebraly syny a následně ji zbavily rodičovských práv. Rozsudek zveřejnil ESLP na svém webu, zatím není pravomocný. Michaláková poslala svou stížnost do Štrasburku v roce 2017 poté, co v Norsku vyčerpala všechny soudní možnosti na zvrácení rozhodnutí norských úřadů.

„Soud neshledal, že by měl důvod se domnívat, že v řízení o nařízení prvotní péče došlo k nedostatkům, nebo že rozhodnutí o právech styku přijaté v roce 2016 může vést Soud k závěru, že vnitrostátní orgány neprokázaly, že jejich jednání bylo oprávněné a v nejlepším zájmu dětí,“ stojí v rozsudku ESLP.

Česká Kancelář vládního zmocněnce ve svém vyjádření k rozsudku dodala, že Michaláková nebyla podle ESLP oprávněna podat stížnost za své děti, protože je s nimi ve střetu zájmů. „Soud předně shledal, že mezi matkou a dětmi existoval střet zájmů, a to z důvodu závažného zanedbávání péče o děti jejich rodiči, přičemž děti byly odebrány z péče matky kvůli podezření, že matka děti neochránila. Soud proto rozhodl, že matka nebyla oprávněna stížnost za děti podat,“ uvedla kancelář. Česká vláda do řízení před soudem vstoupila, protože matka i děti jsou českými občany.

Nahrávám video
Události: Soudní neúspěch Evy Michalákové
Zdroj: ČT24

Štrasburský soud navíc neshledal porušení Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. „Soud vzal při vědomí nejlepšího zájmu dětí dále zejména v potaz rodičovské schopnosti matky, znalecké posudky, názory dětí, jejich pozitivní vývoj v pěstounských rodinách, přetrvávající trauma jednoho z dětí, reakce dětí na kontakt s matkou a fakt, že se děti pravidelně vídají,“ dodala kancelář.

„Zbavení matky rodičovských práv mělo zabránit dalšímu nežádoucímu šíření citlivých informací o dětech ze strany matky. Dále (soud) uvedl, že rozhodnutí norských soudů nejsou trvalá a že nedošlo k osvojení mladšího syna, o které pěstouni usilovali,“ doplnil vládní zmocněnec.

Nahrávám video
Advokátka Boková: Případné odvolání si musíme promyslet
Zdroj: ČT24

Michaláková zváží odvolání, podle advokátky soud převzal argumentaci norské strany

Advokátka Evy Michalákové Dora Boková už v úterý pro ČT uvedla, že pokud soud rozhodne v neprospěch matky, odvolají se. Ve čtvrtek ale připustila, že před odvoláním musí důkladně nastudovat znění rozhodnutí soudu a celou věc s Michalákovou konzultovat.

„Rozhodnutí je pro nás překvapivé, protože z našeho pohledu odporuje předchozí judikatuře soudu. Jsme připraveni pokračovat k Velkému senátu a věřím, že uspějeme podobně, jako se to stalo v minulosti s první kauzou proti Barnevernu Strand Lobben. V mezidobí navíc nastaly některé nové skutečnosti, o které můžeme naše odvolání opřít,“ uvedla Boková po oznámení verdiktu.

Ve svém vyjádření připomněla případ Norky Trude Strandové Lobbenové, jíž norské úřady odebraly syna krátce po narození. Případ se nakonec dostal před Velký senát štrasburského soudu, který dal matce za pravdu.

Boková je přesvědčena, že ESLP převzal argumentaci norské strany. „Z mého pohledu je odůvodnění jednostranné. Nevidím, že by se vypořádali s našimi tvrzeními a s tím, jak norské úřady postupovaly a omezovaly kontakt matky s dětmi,“ řekla Boková ve vysílání ČT24.

Podle ní soud - stejně jako dříve norské úřady - zohlednil názor chlapců, že chtějí zůstat v pěstounských rodinách. Boková je však přesvědčena, že jejich postoj byl ovlivněn faktem, že norské úřady způsobily naprosté přerušení kontaktů matky a jejich dětí. „Místo toho, aby upevňovaly kontakt a pracovaly na tom, aby se děti vrátily do původní rodiny,“ zdůraznila Boková. Rozsudek nabývá právní moci až po třech měsících, do té doby běží lhůta k podání žádosti na přezkum.

„Ačkoliv je rozsudek bohužel vůči stěžovatelce nepříznivý, v této fázi jej vnímáme jako významný krok ke konečnému vyřešení kauzy, která zatěžovala jinak velmi dobré bilaterální vztahy s Norskem,“ uvedlo české ministerstvo zahraničí. Kauza Michalákové společně s dalšími několika případy má podle úřadu dopad. Norsko totiž změnilo svoji legislativu v této oblasti a též se sjednotila rozhodovací praxe pod vedením norského Nejvyššího soudu.

Podezření ze zneužívání se nepotvrdilo

Michaláková o své syny bojuje už skoro jedenáct let. Norská sociální služba Barnevernet nebo také Barnevern rozhodla o odebrání dětí 18. května 2011. Eva a Josef Michalákovi se v Norsku usadili po svatbě v roce 2005, manžel tam už dříve žil. V roce 2005 se jim narodil syn Denis, v roce 2008 David. Všichni mají české občanství.

Úřady rodičům odebraly chlapce kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání. Podezření však policejní vyšetřování nepovrdilo. Manželé se později rozvedli. Od února 2012 bratři žijí každý v jiné pěstounské rodině. Na podzim 2015 norské úřady zbavily matku rodičovských práv.

Syna Davida viděla Michaláková naposledy v srpnu 2015, Denise v dubnu 2014 na krátkých schůzkách pod dozorem pracovnic norského úřadu.

Český soud svěřil děti do péče Michalákové

Proti odebrání dětí se Michaláková neúspěšně bránila u norských soudů. Podle rozsudku okresního soudu v norském Hokksundu, který v roce 2016 zveřejnil server Lidovky.cz, Michalákové tamní soudy mimo jiné vytýkaly, že celou věc medializovala, a tvrdily, že děti se k ní samy vrátit už nechtějí.

Případu se věnuje i česká justice. Loni v lednu padl rozsudek u Okresního soudu v Hodoníně, který se po opakovaných neshodách s odvolacím Krajským soudem v Brně zabýval norskými rozsudky a úpravou péče o děti po rozvodu manželů. Hodonínský soud nakonec formálně svěřil děti do péče Michalákové, na faktický stav to ale nemá vliv.

Případ v Česku po zveřejnění vzbudil značnou odezvu, zabývali se jím i nejvyšší ústavní činitelé včetně někdejšího premiéra Bohuslava Sobotky a prezidenta Miloše Zemana.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hlavní nádraží ve skotském Glasgow poničil velký požár, uvedla BBC

Velký požár zachvátil hlavní nádraží v Glasgow, památkově chráněná budova se částečně zřítila. Zrušeny byly desítky vlakových spojů. Nádraží, které je nejrušnější ve Skotsku, bude podle společnosti National Rail uzavřeno do odvolání. Žádné oběti nebyly hlášeny, uvedl server BBC News.
před 12 mminutami

Shromáždění znalců vybralo nejvyšším duchovním vůdcem Íránu Modžtabu Chameneího

Íránské Shromáždění znalců vybralo jako nového duchovního vůdce Íránu Modžtabu Chameneího, druhorozeného syna zabitého ajatolláha Alího Chameneího. Informovaly o tom v neděli večer SEČ zpravodajské agentury s odkazem na íránská státní média. Předchozí nejvyšší duchovní vůdce zemřel v první den americko-izraelských úderů na Írán v sobotu 28. února. Modžtaba Chameneí nyní bude mimo jiné rozhodovat o válečné strategii.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoMaďarsko se chystá na volby, hlavním tématem je Ukrajina

Do maďarských voleb zbývá něco přes měsíc a výběr nové vlády slibuje nebývalé drama. Dlouholetý premiér Viktor Orbán a předseda strany Fidesz ve většině průzkumů zaostává za stranou Tisza, kterou vede europoslanec Péter Magyar. Stěžejním tématem kampaně je Ukrajina. Vztahy Budapešti a Kyjeva zhoršuje hlavně ropná krize nebo nově i nedávný maďarský zátah na ukrajinský transport peněz. „Rádi uzavřeme dohody s Ukrajinou v mnoha oblastech, ale nikdy na nic nekývneme pod tlakem vydírání,“ nechal se slyšet Orbán. „Přijmeme protikorupční opatření. Připojíme se k Úřadu evropského veřejného žalobce,“ prohlásil Magyar.
před 3 hhodinami

Trump vyloučil zapojení Kurdů do války a zlehčuje zprávy o ruské pomoci Íránu

Americký prezident Donald Trump v sobotu vyloučil zapojení kurdských bojovníků do konfliktu s Íránem, píše agentura AP. Kurdové ze Sýrie varovali íránské Kurdy před spojením s USA, podle nich by je Washington opustil. Trump také zpochybnil zprávy, že Rusko poskytuje Íránu zpravodajské informace pro boj s USA. Jeho vyslanec Steve Witkoff přitom řekl, že USA apelovaly na Moskvu, aby tyto údaje Teheránu nepředávala.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Volby v Bádensku-Württembersku podle prognóz vyhráli Zelení, druhá je CDU

Volby v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko vyhrála podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF strana Zelených. Těsně druhá skončila Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze. Sociální demokracie (SPD) zaznamenala historicky nejhorší výsledek, a do sněmu se dostala jen těsně. Naopak strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba hodnotí jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, svůj zisk oproti předchozím volbám téměř zdvojnásobila.
před 6 hhodinami

Izrael a USA od začátku konfliktu poprvé zasáhly íránskou energetickou infrastrukturu

Spojené státy a Izrael v Íránu zaútočily na čtyři ropné sklady a logistické středisko pro přepravu ropných produktů, přičemž zabily čtyři lidi, oznámil podle agentury AFP íránský představitel ve státní televizi. V důsledku úderů na ropná zařízení v sobotu pozdě večer Teheránem a nedalekým Karadžem otřásly výbuchy a objevily se obrovské ohnivé koule, napsal deník The New York Times (NYT). Další izraelský úder, který v noci na neděli zasáhl hotel v centru Bejrútu, zabil čtyři lidi, uvedlo libanonské ministerstvo obrany. Dalších deset lidí zranil. Izraelská armáda uvedla, že cílem úderu v Bejrútu byli velitelé íránských jednotek Kuds. Další blízkovýchodní země hlásí údery ze strany Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Americké velvyslanectví v Oslu zasáhl výbuch

Noční výbuch u amerického velvyslanectví v Oslu by mohl souviset se současnou bezpečnostní situací, podezřelý zatím nebyl identifikován, oznámila podle agentury Reuters norská policie. Příčiny výbuchu, při kterém nikdo neutrpěl zranění, neuvedla. K incidentu došlo týden poté, co Spojené státy a Izrael zahájily vzdušné údery na Írán, který podezírají ze snahy získat jadernou zbraň.
před 10 hhodinami

Sobotní dronové útoky v Súdánu si vyžádaly nejméně 33 životů

Při dronových útocích ve dvou lokalitách v súdánské oblasti Kurdufán v sobotu zahynulo nejméně 33 lidí. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na lékařský zdroj. Útoky si podle něj vyžádaly rovněž 59 zraněných, z nichž 30 je stále hospitalizováno. Kurdufán se stal ohniskem bojů mezi vládní armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF).
před 12 hhodinami
Načítání...