Dachau (Německo) - Mladí lidé musejí vědět, jaké bezpráví z Německa vzešlo. Na místě bývalého koncentračního tábora v Dachau to prohlásila kancléřka Angela Merkelová, která se stala prvním šéfem německé vlády, který tento památník navštívil.
„Je to pro mě mimořádná chvíle,“ řekla Merkelová, která se v Dachau sešla s lidmi, jež přežili holocaust. „Vzpomínky na tyto osudy mě naplňují hlubokým smutkem a studem.“
Kancléřka přijela do bývalého tábora na pozvání Maxe Mannheimera, který je jedním z těch, kteří holocaust přežili. Merkelová s ním pak společně položila k památníku obětí nacistické zvůle věnec.
Cesta Merkelové do koncentračního tábora vyvolala v Německu široké diskuze, neboť kancléřka tábor navštívila v rámci přejezdu z volební kampaně v Erlangenu u Norimberka na mítink v Dachau. Někteří toto spojení považují za nepatřičné. Mluvčí kancléřky Steffen Seibert ale kritiku odmítl s tím, že Mannheimer Merkelovou pozval až potom, co se dozvěděl o její chystané předvolební cestě do Dachau.
V koncentračním táboře Dachau bylo mezi lety 1933 a 1945 zadržováno více než 200 000 lidí, víc než 41 000 z nich tam zemřelo. Původně byli v Dachau umisťováni političtí vězni, později také Židé, Romové, homosexuálové nebo členové církve Svědci Jehovovi. Hrůzy Dachau nepřežilo více než 1300 Čechů.
Merkelová je první vládnoucí kancléř, který památku obětí uctil. „V zahraniční sice podobná místa okázale navštěvovali, třeba Osvětim. Doma si ale chtěli držet odstup. V 50. a 60. letech s ohledem na voliče,“ vysvětluje historik Jochen Staadt. Ani kancléř Willy Brandt, který například poklekl před obětmi varšavského ghetta, do Dachau cestu nenašel. Ještě Helmuth Kohl v roce 1985 pozvání od přeživších vězňů bez komentáře odmítl. Místo toho uctil padlé německé vojáky – včetně členů SS.
