Merkelová přiznala potíže s integrací uprchlíků, jejich přijetí přesto považuje za správné

Nahrávám video

Islám podle německé kancléřky Angely Merkelové (CDU) patří k Německu, země však má potíže s integrací uprchlíků. Jejich přijetí v dramatické situaci v roce 2015 bylo správné, nedovede si představit, že by se je tehdy Německo pokoušelo vodními děly zastavit na hranicích. Řekla to v jediné živě vysílané předvolební televizní debatě se svým vyzyvatelem Martinem Schulzem (SPD).

Merkelová byla v debatě konfrontována se statistikou, podle níž si dvě třetiny Němců myslí, že islám k zemi nepatří. Uvedla, že skeptickému postoji lidí rozumí, protože jsou ve jménu islámu páchány teroristické útoky. Zároveň ale poznamenala, že v Německu žijí čtyři miliony muslimů, kteří mají podíl na úspěchu spolkové republiky.

Šéfka německé vlády se zároveň nechala slyšet, že Berlín nebude trpět islamistické kazatele nenávisti. „Kazatelé nenávisti nemají v naší zemi co dělat,“ řekl i Schulz, podle něhož je ale jen výrazná menšina muslimů radikální.

Merkelová: Máme problémy s integrací

Musíme bojovat s příčinami migrace. Musíme investovat mnohem víc do rozvojové pomoci, do řešení konfliktů. Současná vláda už tak činí, ale zaměstnávat nás to bude i příští čtyři roky.
Angela Merkelová
německá kancléřka

Merkelová také obhajovala svoji migrační politiku z krizového roku 2015. Šlo podle ní o velmi dramatickou situaci, v níž bylo správné běžencům pomoci otevřením hranic. Nedovedla si představit, že by se Německo na hranicích pokoušelo tisíce uprchlíků zastavit vodními děly.

Schulz s postupem Merkelové z větší části souhlasil, měla ale podle něj dopředu informovat své evropské kolegy. Integrace běženců, kterých do Německa v letech 2015 a 2016 přišlo 1,2 milionu, podle něj může být úkolem pro celou generaci.

Podobně to vidí i šéfka německé vlády. „Máme integrační problémy,“ přiznala. Připustila také chyby německé vlády v migrační politice, které vidí především v tom, že se Berlín v minulosti více nevěnoval situaci běženců v mimoevropských zemích. 

  • Záznam celé debaty:

Schulz: Erdogan překročil všechny meze

Kandidát sociální demokracie se v debatě vyslovil pro ukončení vyjednávání o vstupu Turecka do Evropské unie (EU). Původně byl pro vstup, režim tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana však podle něj překročil všechny meze. Poukázal i na fakt, že Ankara zadržuje několik Němců a varoval, že do Turecka není možné bez obav cestovat.

Dospěli jsme do bodu, kdy žádný německý občan nemůže bezpečně cestovat do Turecka. Ankaře je nutné říct, že překročila červenou linii. Proto se nemůže stát členem Evropské unie. Mimochodem je to pro mě velmi těžké, protože jsem dříve vstup Turecka do Unie velmi podporoval.
Martin Schulz
kandidát SPD na kancléře

Merkelová konstatovala, že se Turecko velkou rychlostí vzdaluje od demokratických zvyklostí. Nikdy nebyla pro to, aby země vstoupila do EU. Pro zastavení rozhovorů je ale nejprve potřeba shoda všech unijních členů, míní. Rozhovory podle ní beztak prakticky neexistují.

Berlínský bar sleduje debatu Schulze s Merkelovou
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Mýtné: Merkelová pro, Schulz proti

Schulz slíbil, že pokud se stane kancléřem, nezavede poplatky pro osobní auta na německých dálnicích. Obává se, že by se projekt vůbec nemusel vyplatit. Sociální demokracie, která vládne v koalici s konzervativní unií CDU/CSU, přitom pro zavedení poplatků hlasovala. Merkelová je i nadále pro zavedení mýtného.

Že může být mýtné ztrátové, jsou přitom přesvědčeni i někteří němečtí odborníci. Dálniční poplatky totiž fakticky zaplatí jen zahraniční motoristé. Řidiči aut registrovaných v Německu mýtné sice také zaplatí, posléze se jim ale o zaplacenou částku sníží daň z motorových vozidel. Majitelé nejekologičtějších aut s velmi nízkými emisemi získají dokonce větší úlevu, než kolik zaplatí na poplatcích. Pro zrušení mýtného pro osobní auta jsou také opoziční Zelení a Levice.

  • Devadesátiminutová debata byla jediným podobným střetnutím obou uchazečů o kancléřský post. Koalice CDU a CSU má v aktuálních průzkumech podporu kolem 39 procent voličů, SPD 22 až 24 procent. Parlamentní volby se v Německu uskuteční 24. září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzínky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
08:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 1 hhodinou

Kanadské úřady hlásí první oběť rozsáhlých lesních požárů

Při rozsáhlém požáru v kanadské provincii Britská Kolumbie zemřela osmdesátiletá žena, která se snažila utéct ze svého domu. Podle agentury AFP to oznámila kanadská královská jízdní policie. Požár vypukl v pátek poblíž jezera Okanagan na jihu provincie a rychle se rozšířil. Úřady kvůli němu nařídily evakuaci více než 20 tisíc lidí, v provincii byl vyhlášen stav nouze.
06:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V největším egyptském zlatém dole se zřítila hornina, jeden člověk zemřel

Při zřícení horniny v největším egyptském zlatém dole přišel o život jeden pracovník, dalších pět bylo zraněno. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na prohlášení tamního ministerstva ropného průmyslu a minerálních zdrojů. Provoz v dole je do ukončení vyšetřování neštěstí pozastaven.
04:02Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump vybral nového právního poradce Bílého domu

Novým hlavním právním poradcem Bílého domu a asistentem prezidenta se od 1. září stane Will Scharf. Dosud působil jako tajemník personálu Bílého domu a zajišťoval administrativu spojenou s prezidentovou agendou. Oznámil to americký prezident Donald Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
04:41Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRok a půl po pádu Asada roste v Sýrii nespokojenost

Rok a půl po pádu režimu Bašára Asada slábne v Sýrii důvěra v nové vedení země. Vládě prezidenta Ahmada Šaráa podle průzkumu věří zhruba pětina obyvatel, téměř polovina Syřanů se naopak domnívá, že země míří špatným směrem. Nespokojenost živí pomalá obnova válkou zničených oblastí, vysoké životní náklady i nesplněné sliby. V damašském Džobáru, někdejším symbolu odporu proti Asadovu režimu, zůstává poškozených 93 procent budov.
před 6 hhodinami

Izrael znovu odmítl mírový plán pro Gazu

Izrael znovu odmítl patnáctibodový mírový plán pro Pásmo Gazy navržený Radou pro mír, kterou ustavil americký prezident Donald Trump. Oznámil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, píší agentury Reuters a DPA. Teroristické hnutí Hamás mírový plán už dříve přijalo.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Kanadu i Evropu dál sužují lesní požáry. V Britské Kolumbii evakuovali tisíce lidí

Rozsáhlé lesní požáry dál zuří v Kanadě i Evropě. V kanadské Britské Kolumbii muselo své domovy opustit přes dvacet tisíc lidí, plameny se rychle šíří také v částech Španělska, Itálie a Srbska. Hasičům práci komplikují vysoké teploty, vítr i těžko dostupný terén. Evropské státy zároveň řeší nedostatek hasicích letadel. Ve Francii zahájili vyšetřování, obavy z ohně pak mají na jihu země.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.