Merkelová k migrační krizi: Mojí zatracenou povinností je najít řešení, odstoupit nehodlám

Moje „zatracená povinnost“ spočívá v tom, aby Evropa při řešení migrační krize našla společnou cestu. V talkshow televize ARD to řekla německá kancléřka Angela Merkelová s tím, že trvá na celoevropském řešení. Klíčová podle ní bude především spolupráce s Ankarou, své naděje proto vkládá do příštího summitu ve formátu EU–Turecko, který se uskuteční 7. března. Ani v případě jeho krachu prý ale kancléřka odstoupit nehodlá. Bavorský premiér Horst Seehofer ale znovu spolkovou vládu vyzval, aby stanovila horní hranici pro počet běženců přijímaných do Německa.

Merkelová ve večerní talkshow televize ARD moderátorce Anne Willové řekla, že její „zatracená povinnost spočívá v tom, aby tato Evropa našla společnou cestu“. Veškeré své síly prý napře na jí započatou cestu evropského řešení a boje proti příčinám uprchlictví především v Sýrii. „To všechno se možná mnohým zdá jít příliš pomalu,“ připustila Merkelová. Stále prý ale věří tomu, že jde o jediný způsob trvalého řešení.

K uzavírání makedonsko-řecké hranice poznamenala, že německou odpovědností je neponechat situaci na bedrech jedné země, ale řešit ji společně s partnery v EU. Přislíbila další podporu Řecku. „Tuto zemi přece nyní nemůžeme nechat ve štychu,“ poznamenala Merkelová. Nemělo prý smysl držet Řecko v eurozóně, pokud by nyní bylo ponecháno pádu.

Německá kancléřka Angela Merkelová a turecký premiér Ahmet Davutoglu
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Vyvození osobních důsledků pro případ, že by příští pondělí zkrachoval summit EU–Turecko, kancléřka vyloučila. Poukázala na to, že další summit EU je plánovaný už na 17. a 18. března. „Jsem velmi optimistická, že se nám evropská cesta podaří,“ uvedla s tím, že nenastal čas na přemýšlení o alternativách. Na otázku, zda má „plán B“ zahrnující národní řešení včetně uzavírání hranic, odpověděla záporně. 

„Když druhý trpí, není to moje Evropa“

Merkelová také varovala před národními akcemi na vlastní pěst. „To je přesně to, čeho se teď obávám; když jeden stanoví svou hranici, musí druhý trpět. To není moje Evropa,“ řekla šéfka německé vlády. Nikdo by si podle ní neměl myslet, že jednostranné uzavírání hranic může problémy vyřešit. Ona prý myslí na to, aby nebyla zničena Evropa.

Angela Merkelová s moderátorkou ARD Anne Willovou
Zdroj: ČTK/imago stock&people

Kancléřka požádala německé občany o trpělivost s jejím mezinárodním úsilím. Její prioritou prý je udržet Evropu pohromadě a ukázat lidskost. Jde prý také o pověst Německa ve světě. „Je to velmi důležitá fáze našich dějin,“ podotkla.

Na otázku, zda by se situace v Německu vzhledem k částečně násilným protestům a otevřeného násilí vůči uprchlíkům mohla vyvinout podobně jako za Výmarské republiky v situaci ohrožující demokracii, Merkelová odpověděla: „To si nemyslím.“ Příslušné varovné signály je ale třeba brát vážně. Pokud mají lidé obavy, mohou prý demonstrovat pokojně. Merkelová řekla, že je připravena k dialogu, předpokladem je však schopnost a ochota druhé strany naslouchat.

Nahrávám video
Vracení běženců do Turecka
Zdroj: ČT24

Seehofer: Strop pro přijímání by běžence odradil

Bavorský premiér Horst Seehofer znovu vyzval spolkovou vládu ke stanovení horní hranice pro počet přijímaných běženců. Podle něj to sníží atraktivitu země a na cestu do Evropy se vydá méně uprchlíků.

V rozhovoru, který vychází v aktuálním vydání týdeníku Der Spiegel, Seehofer také zopakoval svůj požadavek, aby tato horní hranice byla 200 tisíc osob ročně. Kancléřka Angela Merkelová ale v neděli večer znovu odmítla určování národních stropů pro počet přijímaných uprchlíků.

„Když Německo jasně dá najevo, že existují hranice pro přijímání (běženců), pak imigrace poleví,“ řekl Seehofer. Podle něj se zpráva o tom rozšíří mezi běženci a méně z nich bude riskovat cestu přes Středozemní moře, když budou šance na získání azylu v Německu jen omezené. „V současnosti se ještě mnozí cítí pozváni. To je realita,“ řekl Seehofer.

Ano, Německo bude muset i v budoucnu přijmout mnoho běženců, budeme pro to muset stanovit určitý kontingent. Zmínil jsem počet 200 tisíc ročně, což odpovídá naší hospodářské síle v EU. Ale až bude toto číslo dosaženo, budeme muset lidi na hranicích odmítat.
Horst Seehofer

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA nabízejí vysokou odměnu za informace o Chameneím a dalších íránských lídrech

Americké ministerstvo zahraničí nabídlo odměnu deset milionů dolarů (přibližně 213 milionů korun) za informace týkající se deseti členů íránského vedení včetně nového nejvyššího duchovního vůdce země Modžtaby Chameneího. Kromě finanční odměny úřad za informace slibuje i možnost přesídlení z Íránu.
před 16 mminutami

VideoPrezident Pavel v Pobaltí zavítal mezi české vojáky

Čeští vojáci zajišťují v Litvě a Lotyšsku od roku 2018 mimo jiné obranu východního křídla NATO a rozvoj mezinárodní spolupráce. V minulosti se podíleli na ochraně lotyšského nebe. Tento týden je během oficiální cesty Pobaltím navštívil prezident Petr Pavel. Význam misí v regionu roste, i kvůli rostoucím ruským provokacím. Podle Pavla si státy jako Lotyšsko nebo Litva uvědomují, jakým problémům čelí také proto, že sousedí s Ruskem a Běloruskem. Z tohoto důvodu zvyšují výdaje na obranu, Litva letos na skoro 5,5 procenta HDP. Prezident země Gitanas Nauseda sice kritizoval státy, které neplní závazky vůči NATO, ale právě čeští vojáci zlepšují podle Pavla vzájemné vztahy. „Jsme spolehlivým spojencem našich partnerů, kteří nás vnímají jako důvěryhodného spojence, který s nimi jde i do toho těžkého,“ uvedl český prezident. Aktuálně v regionu působí na 150 vojáků z tuzemska, na základně v litevské Rukle jich teď slouží pod německým velením kolem stovky, v Adaži v Lotyšsku kolem pěti desítek.
před 49 mminutami

V Iráku při dronovém útoku zemřel francouzský voják

Při čtvrtečním dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku zemřel francouzský voják. Podle jeho velitele muže zabil íránský Šáhed. Šest zraněných je v nemocnici. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená s USA a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Volby do nepálské dolní komory vyhrála strana RSP. Premiérem bude bývalý rapper

V nepálských volbách do dolní komory parlamentu podle volební komise zvítězila centristická Národní nezávislá strana (RSP). Její 35letý hlavní kandidát Balendra Šáh se tak stane novým premiérem, napsala agentura Reuters. Volby z 5. března byly prvními od masových demonstrací z loňského září, při kterých zemřelo sedm desítek lidí a které vedly k pádu tehdejší vlády.
před 1 hhodinou

Nový íránský vůdce byl zraněn a nejspíš znetvořen, prohlásil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth při brífinku v Pentagonu uvedl, že íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí byl zraněn a pravděpodobně znetvořen. Zpravodajský web BBC píše, že žádné důkazy nejsou k dispozici. Podle Hegsetha bylo při americko-izraelských úderech v Íránu zasaženo na patnáct tisíc cílů, armáda židovského státu hovoří o až pěti tisících Izraelem zabitých členech íránských ozbrojených složek. Teheránem v pátek podle zdrojů otřásl mohutný výbuch.
08:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Blízký východ míří tisíce amerických mariňáků, píše WSJ

Spojené státy vysílají na Blízký východ expediční útvar námořní pěchoty s tisícovkami mariňáků, napsal v pátek list The Wall Street Journal (WSJ). Děje se tak v době, kdy íránské údery paralyzovaly lodní dopravu v Hormuzském průlivu, klíčové tepně pro dopravu ropy z Perského zálivu na světové trhy. Americké ministerstvo obrany zprávu odmítlo komentovat.
před 2 hhodinami

Český řidič autobusu dostal v Německu za nehodu se čtyřmi mrtvými podmínku

Českému řidiči autobusu německý soud za tragickou dálniční nehodu z roku 2024 se čtyřmi mrtvými v pátek uložil dvouleté vězení s podmíněným odkladem. Informovala o tom regionální veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice MDR. Čech na úvod jednodenního procesu prostřednictvím svého obhájce uznal, že za volantem učinil chybu.
před 2 hhodinami

Datacentra poprvé čelí fyzickým útokům. Nemají ochranu, Írán vyvíjí tlak, říká expert

Datová centra na Blízkém východě se musí vypořádávat s kyberútoky, ale vůbec poprvé také s fyzickými údery. Firmy hlásí zásahy objektů, které zajišťují provoz bankovních aplikací či cloudových služeb. K několika z nich se přihlásil Írán. „Útoky poškozují významné zdroje služeb pro celou společnost, což vytváří velký dopad,“ vysvětluje senior architekt z národního superpočítačového centra IT4Innovations Filip Staněk. Centra nejsou na ubránění se vojenskému náporu vybavena, upozorňuje.
před 4 hhodinami
Načítání...