Medveděv chce společnou protiraketovou obranu Ruska, USA a EU

Paříž - Rusko nerozmístí své rakety v kaliningradské enklávě mezi Polskem a Litvou, pokud se nový americký prezident vzdá plánu na vybudování protiraketového štítu v Evropě. V rozhovoru pro francouzský deník Le Figaro to prohlásil ruský prezident Dmitrij Medveděv. Moskva plánované základny v Polsku a Česku považuje za hrozbu. Ruský prezident dále uvedl, že jeho země je připravena uvažovat o společném globálním bezpečnostním systému Spojených států, zemí Evropské unie a Ruské federace. Americký ministr obrany Robert Gates to odmítl s tím, že ruská vyjádření týkající se raket označil za zbytečná a zavádějící.

Medveděv v rozhovoru uvedl, že jeho několikrát odkládané vystoupení před ruskou Dumou, kdy hrozba umístění Iskanderů do Kaliningradu zazněla, nemá s prezidentskými volbami ve Spojených státech ani s jakoukoli jinou mezinárodní událostí žádnou souvislost.

Podle ruského prezidenta představuje fakt, že se Američané rozhodli umístit v Evropě svůj systém protiraketové obrany, aniž by k tomu získali souhlas svých evropských partnerů nebo Severoatlantické aliance, vážný problém.

Rusové se Američanů ptali, k čemu ten systém potřebují, na koho je vlastně namířen a jak efektivní vlastně bude, podle Medveděva se ale jasné odpovědi nedočkali. Rusové přitom navrhovali, aby se vybudoval světový bezpečnostní systém. Ten by mohl využívat ruské radary, tak jak to v současnosti činí třeba Ázerbájdžán. Ruské návrhy ale nebyly vyslyšeny.

Ruský prezident dále uvedl, že jeho země je připravena uvažovat o „nulové možnosti“ a o společném globálním bezpečnostním systému Spojených států, zemí Evropské unie a Ruské federace.

Robert Gates ruské návrhy odmítá

Americký ministr obrany Robert Gates ale odmítl tlak Ruska na to, aby Spojené státy upustily od svých plánů na vybudování částí systému protiraketové obrany v České republice a Polsku.

Gates, který se účastní jednání ministrů obrany NATO v estonském Talinnu, také označil ruská vyjádření týkající se raket za zbytečná a zavádějící.

Gates ale zároveň zdůraznil, že Washington se i nadále bude snažit udržovat s Moskvou dobré vztahy. Vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy, které byly už dlouho napjaté právě kvůli sporu o vznik protiraketových základen, které Moskva považuje za ohrožení vlastní bezpečnosti, prakticky zamrzly po rusko-gruzínském konfliktu na počátku srpna. Ve středu Rusko odmítlo další návrh Spojených států na spolupráci právě v oblasti protiraketové obrany.

Medveděv doufá, že si s Obamou bude rozumět

Medveděv doufá, že s nově zvoleným americkým prezidentem Barackem Obamou naváže upřímné vztahy, které pomohou překlenout problémy, které se ruské straně nepodařilo vyřešit se současnou vládou odcházejícího prezidenta George Bushe. Podle ruského prezidenta těží Obama z obrovské důvěry, která je v něj v současnosti vkládána.

Medveděv měl s Obamou zatím jeden telefonický hovor, který hodnotí velice kladně, stejně jako fakt, že Obamova administrativa k protiraketovému systému nepřistupuje tak razantně, jak dosluhující Bushova.

S Barackem Obamou by se mohl Dmitrij Medveděv osobně setkat o víkendu na summitu G20 ve Washingtonu. Zatím ale není úplně jasné, zda tam Obama bude.

Medveděv v rozhovoru pro francouzský deník Le Figaro zopakoval, že ruské uznání nezávislosti gruzínských separatistických provincií Abcházie a Jižní Osetie je nezvratné a že z hlediska mezinárodního práva to jsou státní útvary.

Přítomnost ruských vojenských jednotek a základen na těchto územích vychází z bilaterálních smluv uzavřených s jejich vládami, řekl Medveděv a zdůraznil, že jejich účelem je chránit místní obyvatele a vyhnout se humanitární katastrofě.

Hlava ruského státu v rozhovoru také ocenila aktivitu francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, jehož země v tomto pololetí předsedá Evropské unii, zejména jeho snahu posilovat vztahy mezi unií a Ruskem. Zdůraznil, že Evropská unie a Rusko potřebují „co nejužší vztahy“ v ekonomické a finanční oblasti.

V pátek míří Medveděv na summit EU-Rusko v Nice, kde se setká se Sarkozym a kde budou projednány všechny společné bezpečnostní a hospodářské otázky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzinky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
08:44Aktualizovánopřed 3 mminutami

Vojáci nasazení v Ceutě musí zrušit volna a vycházky

Španělské ministerstvo obrany nařídilo odvolat vycházkové povolenky a zrušit volno vojákům, kteří slouží v jednotkách umístěných v Ceutě na africkém kontinentu, uvádí španělská média. Velitelé pak nemají udělovat nové volno četníkům v Ceutě kvůli zvýšenému migračnímu tlaku, píše deník El País. Kroky zřejmě souvisí s obavami o další pokus o masivní přechod hranice s Marokem. Na konci července do města přišlo podle nového odhadu na 80 tisíc lidí.
před 13 mminutami

Západ Kolumbie zasáhlo zemětřesení, úřady hlásí téměř osmdesát obětí

Počet obětí pondělního zemětřesení na západě Kolumbie vzrostl na nejméně 77, nejvíce mrtvých hlásí departement Risaralda, kde zahynulo 42 lidí, píše večer SELČ agentura Reuters. Zemětřesení o síle 7,4 stupně bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, uvedla agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Epicentrum mělo v departementu Chocó, jehož guvernérka dříve informovala o zraněných i škodách.
15:30Aktualizovánopřed 17 mminutami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 26 mminutami

Ruský soud vyloučil opoziční stranu Jabloko ze zářijových „voleb“

Ruskou liberální opoziční stranu Jabloko, která odmítá válku Ruska proti Ukrajině, tamní nejvyšší soud vyloučil ze zářijových parlamentních „voleb“. V pondělí večer SELČ o tom informovaly tiskové agentury, podle kterých právník strany již oznámil, že Jabloko se proti verdiktu odvolá. Vyloučení Jabloka z hlasování požadovala strana Rodina (Vlast), označovaná za ultrapravicovou a populistickou.
19:30Aktualizovánopřed 32 mminutami

Drony britského námořnictva tajně posílaly data do Číny, píše The Telegraph

Námořní drony používané elitními jednotkami britského královského námořnictva tajně posílaly údaje do Číny. Stroje vybavené čínskými komponenty měly být využívány pro vojenské operace na Blízkém východě, napsal web The Telegraph. Kamery na dálkově řízených průzkumných člunech K3 Scout byly vybavené součástkami, které bez vědomí námořnictva odesílaly informace do Číny.
před 1 hhodinou

Na dronu s výbušninou z letiště u Lipska našli policisté stopy DNA

Německá policie našla na dronu z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle, který nesl výbušninu, stopy DNA. S odvoláním na své zdroje to v pondělí uvedla některá německá média včetně listů Die Zeit, Die Welt nebo bulvárních novin Bild. Podle Die Zeit se genetická informace shoduje s DNA registrovanou v Litvě v souvislosti s dřívějším žhářským útokem na logistické centrum v Lipsku. Konkrétní osobě ale úřady zatím DNA nepřipsaly.
před 4 hhodinami

Útok na Egypt budí obavy o Suez, Rudé moře je v nesnázích

Útok na tankery ve středomořském přístavu Damietta vyvolal obavy o bezpečnost Suezského průplavu a Egypta jako alternativní obchodní trasy. Po blokádě Hormuzského průlivu hrozí jemenští spojenci Íránu hútíové uzavřením další strategické úžiny Báb al-Mandab a útočí na saúdská plavidla. Regionální konflikt se tak rozšířil do oblasti Rudého moře, které je klíčové pro globální lodní dopravu. Podle expertů se tak Teherán snaží vyvinout ekonomický tlak na USA. Egypt už zpřísnil ochranu přístavů a vyslal do rizikové oblasti válečné lodě.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.