Medveděv chce společnou protiraketovou obranu Ruska, USA a EU

Paříž - Rusko nerozmístí své rakety v kaliningradské enklávě mezi Polskem a Litvou, pokud se nový americký prezident vzdá plánu na vybudování protiraketového štítu v Evropě. V rozhovoru pro francouzský deník Le Figaro to prohlásil ruský prezident Dmitrij Medveděv. Moskva plánované základny v Polsku a Česku považuje za hrozbu. Ruský prezident dále uvedl, že jeho země je připravena uvažovat o společném globálním bezpečnostním systému Spojených států, zemí Evropské unie a Ruské federace. Americký ministr obrany Robert Gates to odmítl s tím, že ruská vyjádření týkající se raket označil za zbytečná a zavádějící.

Medveděv v rozhovoru uvedl, že jeho několikrát odkládané vystoupení před ruskou Dumou, kdy hrozba umístění Iskanderů do Kaliningradu zazněla, nemá s prezidentskými volbami ve Spojených státech ani s jakoukoli jinou mezinárodní událostí žádnou souvislost.

Podle ruského prezidenta představuje fakt, že se Američané rozhodli umístit v Evropě svůj systém protiraketové obrany, aniž by k tomu získali souhlas svých evropských partnerů nebo Severoatlantické aliance, vážný problém.

Rusové se Američanů ptali, k čemu ten systém potřebují, na koho je vlastně namířen a jak efektivní vlastně bude, podle Medveděva se ale jasné odpovědi nedočkali. Rusové přitom navrhovali, aby se vybudoval světový bezpečnostní systém. Ten by mohl využívat ruské radary, tak jak to v současnosti činí třeba Ázerbájdžán. Ruské návrhy ale nebyly vyslyšeny.

Ruský prezident dále uvedl, že jeho země je připravena uvažovat o „nulové možnosti“ a o společném globálním bezpečnostním systému Spojených států, zemí Evropské unie a Ruské federace.

Robert Gates ruské návrhy odmítá

Americký ministr obrany Robert Gates ale odmítl tlak Ruska na to, aby Spojené státy upustily od svých plánů na vybudování částí systému protiraketové obrany v České republice a Polsku.

Gates, který se účastní jednání ministrů obrany NATO v estonském Talinnu, také označil ruská vyjádření týkající se raket za zbytečná a zavádějící.

Gates ale zároveň zdůraznil, že Washington se i nadále bude snažit udržovat s Moskvou dobré vztahy. Vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy, které byly už dlouho napjaté právě kvůli sporu o vznik protiraketových základen, které Moskva považuje za ohrožení vlastní bezpečnosti, prakticky zamrzly po rusko-gruzínském konfliktu na počátku srpna. Ve středu Rusko odmítlo další návrh Spojených států na spolupráci právě v oblasti protiraketové obrany.

Medveděv doufá, že si s Obamou bude rozumět

Medveděv doufá, že s nově zvoleným americkým prezidentem Barackem Obamou naváže upřímné vztahy, které pomohou překlenout problémy, které se ruské straně nepodařilo vyřešit se současnou vládou odcházejícího prezidenta George Bushe. Podle ruského prezidenta těží Obama z obrovské důvěry, která je v něj v současnosti vkládána.

Medveděv měl s Obamou zatím jeden telefonický hovor, který hodnotí velice kladně, stejně jako fakt, že Obamova administrativa k protiraketovému systému nepřistupuje tak razantně, jak dosluhující Bushova.

S Barackem Obamou by se mohl Dmitrij Medveděv osobně setkat o víkendu na summitu G20 ve Washingtonu. Zatím ale není úplně jasné, zda tam Obama bude.

Medveděv v rozhovoru pro francouzský deník Le Figaro zopakoval, že ruské uznání nezávislosti gruzínských separatistických provincií Abcházie a Jižní Osetie je nezvratné a že z hlediska mezinárodního práva to jsou státní útvary.

Přítomnost ruských vojenských jednotek a základen na těchto územích vychází z bilaterálních smluv uzavřených s jejich vládami, řekl Medveděv a zdůraznil, že jejich účelem je chránit místní obyvatele a vyhnout se humanitární katastrofě.

Hlava ruského státu v rozhovoru také ocenila aktivitu francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, jehož země v tomto pololetí předsedá Evropské unii, zejména jeho snahu posilovat vztahy mezi unií a Ruskem. Zdůraznil, že Evropská unie a Rusko potřebují „co nejužší vztahy“ v ekonomické a finanční oblasti.

V pátek míří Medveděv na summit EU-Rusko v Nice, kde se setká se Sarkozym a kde budou projednány všechny společné bezpečnostní a hospodářské otázky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko poslalo na Ukrajinu přes tisíc dronů za den. Kyjev má šestnáct obětí

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů. Úřady hlásí šestnáct mrtvých včetně dvou dětí a přes padesát zraněných. Zasaženo bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony, včetně Charkovské, Sumské, Oděské a Černihivské oblasti. Ruské údery odsoudil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Moskva informovala o ukrajinských útocích na ruské cíle a uvedla, že její armáda útočila mimo jiné na obranný průmysl sousední země.
04:56Aktualizovánopřed 21 mminutami

Britský ministr Streeting rezignuje. Dle médií chce nahradit Starmera

Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting ve čtvrtek oznámil rezignaci na svou vládní funkci. Podle stanice Sky News se předpokládá, že se chce ucházet o post šéfa Labouristické strany a nahradit v jejím čele premiéra Keira Starmera. Popularita ministerského předsedy klesá a šéf labouristů čelí sílícímu tlaku členů vlády i labouristických poslanců poté, co strana tento měsíc utrpěla těžké ztráty ve volbách do místních zastupitelstev. Úřad premiéra oznámil, že novým ministrem zdravotnictví bude James Murray.
14:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
03:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lotyšská premiérka Siliňová rezignovala

Lotyšská premiérka Evika Siliňová ve čtvrtek oznámila, že podala demisi, což znamená odstoupení celé vlády. Ta se rozpadla po odstoupení ministra obrany Andrise Sprúdse ze strany Progresivní, který podle končící premiérky nezasáhl dostatečně rychle proti dvěma ukrajinským dronům, jež přiletěly z Ruska a zasáhly lotyšský sklad ropy.
10:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina má nejsilnější armádu v Evropě, řekl Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtečním rozhovoru pro americkou stanici Fox News prohlásil, že Ukrajina nyní disponuje nejsilnějšími ozbrojenými silami v Evropě, přičemž poukázal na bojové zkušenosti této země a těžké ztráty, které ruské jednotky během války utrpěly. Ukrajinské ozbrojené síly se podle něj vyvinuly v nejschopnější bojovou sílu v Evropě, a to navzdory tomu, že Rusko má větší počet obyvatel a vojenské zdroje.
před 4 hhodinami

Neznámí lidé obsadili loď v Ománském zálivu a míří s ní k Íránu

Loď, která kotvila v Ománském zálivu, ve čtvrtek obsadili nepovolaní lidé a plují s ní do íránských teritoriálních vod, uvedla na síti X britská vojenská námořní služba. Incident se stal přibližně sedmdesát kilometrů severovýchodně od emirátského přístavu Fudžajra. Typ lodi ani pod čí vlajkou pluje služba neuvedla. Také není jasné, kdo se lodi zmocnil.
14:03Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Byrokratická chyba.“ Kvůli přeletu amerických letadel vyslalo Rakousko stíhačky

Rakouské stíhačky Eurofighter Typhoon byly v neděli a pondělí vyslány k americkým turbovrtulovým letadlům typu PC-12, která armáda USA využívá především k průzkumným operacím. Na rozdíl od původních zpráv v německojazyčných médiích se zdá, že žádné letadlo nelegálně neporušilo rakouský vzdušný prostor. Americké letectvo požádalo 10. května o povolení k přeletu pro dvě letadla, ale nevyužilo ho. Když se téhož dne dvě různá letadla neohlášeně přiblížila k rakouskému vzdušnému prostoru, byly vyslány stíhačky, aby je zastavily – ta se však před překročením hranice otočila zpět.
před 9 hhodinami

Kubě došlo palivo, v Havaně hořely barikády

V Havaně se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším blackoutům. Některé čtvrti kubánské metropole neměly elektřinu až 22 hodin, napsal server CiberCuba. Podle něj lidé místy zapálili barikády a bouchali v oknech do hrnců, což je způsob protestu oblíbený v Latinské Americe (cacerolazo). Ministr energetiky Vicente de la O Levy oznámil, že ostrov už nemá ani kapku nafty či topného oleje.
před 9 hhodinami
Načítání...