Monako je vyhlášeným útočištěm smetánky a multimilionářů. Ať už pro své proslulé adresy nebo přívětivé daňové předpisy. Zájem o zdejší nemovitosti dalece převyšuje nabídku, proto nyní místní úřady se souhlasem knížete Alberta II. daly zelenou ambicióznímu projektu na rozšíření území knížectví o další lukrativní parcely.
Maličké Monako už nestačí, musí expandovat do moře
Horizont ČT24: V Monaku vyroste nová čtvrť (zdroj: ČT24)
V knížectví o rozloze necelých dvou kilometrů čtverečních žije 38 tisíc lidí. Díky projektu společnosti Bouygues Travaux Publics se rozroste o novou čtvrť. Ta vyroste v moři, na obřích betonových blocích. Na kesonech vznikne nový přístav, obytná čtvrť s administrativními budovami, muzeum a divadlo.
Duté, zatím plovoucí bloky, dopravili k monackým břehům po moři. Teprve na místě je naplní vodou a ony se ponoří.
„Byla to technická výzva, protože odléváme 25 metrů betonu najednou. To je výška jednoho kesonu. Nakonec budeme mít 280 metrů nepřerušované betonové plochy. Všechny bloky jsou odlévány bez přerušení, rychlostí dvanáct centimetrů za hodinu. Zabere to osm až devět dní,“ popisuje technologii ředitel společnosti Bouygues Travaux Publics Eric Cheype.
Model nové čtvrti Monaka, která vyroste v moři
Projekt, který prospěje i přírodě
Monako ale pro stavbu stanovilo přísné podmínky. Než dorazila těžká technika, pracovali na místě mořští biologové. Dohlíželi na opatrné přemístění vzácných škeblí i rostlin, aby nedošlo k poškození místního ekosystému.
„Přemístili jsme 145 škeblí asi 34 druhů. Jak jsme pracovali, objevovali jsme další. Také jsme přesunuli posidonie, velmi obdivované mořské rostliny. Pomocí košů jsme je přesadili do okolních oblastí,“ dodává Cheype.
Přeprava jednoho z kesonů k břehu Monte Carla
Zvláštní úpravu dostane i povrch deset tisíc tun vážících železobetonových bloků, na kterých spočine nová čtvrť. Má co nejvíc připomínat skálu nebo útes, aby přilákal podmořský život. Stejná technika se už osvědčila na Azorských ostrovech.
„Už skuliny o průměru dva a půl centimetru mohou poskytnout útočiště drobným měkkýšům. Najdou v nich úkryt před predátory, jako jsou krabi, a rozmnoží se. Mohou zvýšit i počet komerčně lovených druhů. Takže když navrhujete nové stavby, je možné je navrhnout ve prospěch prostředí, nemusí mu vždy jen škodit,“ říká mořský biolog z Plymouthské univerzity Richard Thompson.
Projekt prospěje i Monaku. Náklady dvou miliard eur na jeho realizaci nesou soukromí investoři a developeři. Knížectví oplátkou za jeho povolení po dokončení získá veřejné budovy v hodnotě tři čtvrtě miliardy.