Venezuelský vůdce Nicolás Maduro v nedělních volbách pravděpodobně obhájí post prezidenta. A to přesto, že za ním stojí jen asi čtvrtina obyvatel jihoamerického státu. Madurovi sice konkurují dva hlavní vyzyvatelé, i ti ale jeho postavení zřejmě jen těžko ohrozí. Současnému prezidentovi nahrává rozdělená opozice i zkorumpovaná volební komise. Země se mezitím ocitla na hranici ekonomického kolapsu.
Nečekaným vyzyvatelem současného prezidenta je vůdce evangelické kongregace Javier Bertucci. Pro lidi chce být světlem v mlze, zmínky o svém někdejším domácím vězení za pašování nafty nebo o spojení svého jména s Panama Papers by ale radši nechal zmizet.
„Jako muž víry vám říkám, že tak jako zdi Jericha během sedmi dnů padly, padne i tato vláda,“ je přesvědčený Bertucci.
Pastor Bertucci je v průzkumech až za opozičníkem Henrim Falcónem, kterému by mohl důležitou část voličů přebrat. I tak Falcón, bývalý guvernér jednoho z venezuelských států, volby nebojkotuje.
Někdejší chávista totiž věří ve změnu, a to hlavně hospodářskou. Chce, aby Venezuelané byli placeni v dolarech. „Jestli se opravdu spojíme, dobře zorganizujeme, dáme dohromady jedno poselství a místo odrazování lidí od voleb je naopak k urnám povoláme, tato vláda nás neporazí,“ myslí si Falcón.
Vůdce opozice režim odklidil
Pro většinu opozice ale řešením nejsou urny, nýbrž demonstrace. Hlavní opoziční představitelé jsou ve vězení či v exilu, nebo jim režim zakázal se voleb účastnit.
„Oficiálně se postavit Madurovi je veliké riziko, podívejte se na Ortegovou,“ připomněl pro ČTK vedoucí Střediska ibero-amerických studií Josef Opatrný kauzu bývalé generální prokurátorky Luisy Ortegové. Ta loni emigrovala poté, co ji režim z funkce sesadil, když kritizovala neústavní kroky vlády a ústavního soudu, který je kabinetu nakloněný.
Opozice nevěří v transparentní volby, stejně jako velká část latinskoamerických států, USA nebo Evropská unie, a výsledek nebude chtít uznat. Manipulaci s hlasy loni potvrdila i společnost, která měla volební systém na starost.
„Parlamentní volby z roku 2015, v nichž zvítězila opozice, byly pro Madura velké memento. Od té doby se korektní volby ve Venezuele nekonaly,“ řekl k tomu podle ČTK vedoucí Střediska ibero-amerických studií Josef Opatrný.
Podmínky voleb ve Venezuele určuje Maduro, respektive jemu nakloněná ústřední volební komise. „Při posledním hlasování například v okrscích, kde měla jasnou převahu opozice, uzavřeli na poslední chvíli volební místnosti a odkázali voliče do místností o kilometry dál,“ popsal situaci z loňských voleb guvernérů Opatrný.
Podle Opatrného by opozice, jejíž větší část volby bojkotuje, za stávajících podmínek, nastavených Madurem, nevyhrála, ani kdyby postavila jednoho silného kandidáta.
Madura podporuje jen každý čtvrtý, jeho vítězství to ale neohrozí
S venezuelským vůdcem je ve skutečnosti jen čtvrtina populace, uvedl Opatrný. Ani opoziční protesty ale jeho místo u moci jen tak neohrozí. Držitelům vlasteneckého průkazu – což je v zemi přes dvanáct milionů lidí – slíbil finanční odměnu.
Rozdělená opozice pro něj neznamená konkurenci. „Henri Falcóne, mluvím k tobě skrze tuto kameru, dívej se mi do očí. Ty tragické sliby, se kterými jsi přišel. Vezmi je, zmuchlej je a dej si je do zadní kapsy kalhot, protože tady bude jen jeden prezident. Nicolás Maduro!“ uvedl prezident směrem ke svému protikandidátovi.
Maduro tvrdí, že přijde na 70 procent voličů. Podle dubnového průzkumu střediska Meganálisis se hodlá voleb účastnit jen asi 30 procent z 19 milionů voličů. Podle Opatrného ale může být opravdová podpora prezidentovi zkreslena.
Země je už několik let v hluboké ekonomické krizi, v níž je nedostatek základních potravin či léků, a proto vláda zavedla přídělový systém.
Inflace dosáhla čtrnácti tisíc procent
Zatímco politici běží předvolební maraton, obyčejní Venezuelané tak vymýšlí způsob, jak si usnadnit život. Inflace v zemi letos stoupla k astronomickým čtrnácti tisícům procent. Správy jednotlivých států daly jako dočasnou náplast do oběhu vlastní měny.
K zastavení odlivu lidí ze země to ale zdaleka nestačí. Kvůli politické situaci a ekonomické krizi utekl ze země za poslední čtyři roky podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) asi milion Venezuelanů.
Opatrný vidí za ekonomickou krizí zejména hluboký propad cen ropy. „Chybou bylo, že předchozí vlády dopustily, aby závislost země na ropě vzrostla až na současných 96 procent,“ uvedl iberoamerikanista.
Mnozí vkládali naděje na změnu režimu ve Venezuele do loňských masových demonstrací, které vypukly koncem března. Venezuelané tehdy skoro denně vycházeli do ulic protestovat proti autoritářské vládě, vydrželi to přes čtyři měsíce.
„Když se množí oběti na životech a nepřipojí se aspoň část armády a policie, když do vás denně střílejí, tak je logické, že to vzdáte,“ vysvětlil Opatrný, proč protivládní protesty v létě utichly. Zemřelo při nich na 150 lidí.
