Budapešť – Je nemorální, pokud kdokoli „ignoruje trianonské trauma, staví se hluchým k hlasu mladých Maďarů žijících v cizině nebo vede kampaň proti dvojímu maďarskému občanství“. U příležitosti Dne národní soudržnosti to dnes v Budapešti prohlásil maďarský prezident János Áder, podle něhož se Maďaři dodnes nemohou vyrovnat s trianonskou mírovou smlouvou, která Maďarsko po první světové válce připravila o dvě třetiny jeho tehdejšího území.
Prezident „trauma trianonské smlouvy“ připomněl v projevu k maďarským středoškolákům z menšinových komunit na Slovensku, Ukrajině, v Rumunsku, Srbsku a Rakousku. Poděkoval jejich rodičům a učitelům za to, že pomáhají udržet mezi mladou generací povědomí národní identity, maďarské kultury a tradic.
V Pécsi na jihu Maďarska u příležitosti Dne národní soudržnosti promluvil vicepremiér Zsolt Semjén. Maďaři podle něj jako národ mohou přežít jen tehdy, pokud zůstanou sjednoceni s těmi, kdo žijí za hranicemi.
Trianonská smlouva, uzavřená v červnu 1920 ve Francii, vytyčila nové hranice maďarského státu. Ten se po skončení první světové války stal nástupcem předválečného Uherska. Důsledkem smlouvy byly velké územní ztráty Uher jako součásti poraženého Rakousko-Uherska. Kolem 70 procent maďarského území bylo rozděleno mezi sousední státy Československo, Rumunsko, Království SHS (pozdější Jugoslávii) a Rakousko.
Vztahy Budapešti se sousedními státy problém maďarských menšin dlouhodobě komplikuje. Spory se vyhrotily, když Maďarsko v roce 2010 zmírnilo podmínky pro udělení občanství svým krajanům. Slovensko například na tento krok reagovalo opatřením, kterým prakticky vyloučilo možnost dvojího občanství. V rumunském Sedmihradsku zase vyvolává spory snaha o posílení autonomie tamní silné maďarské menšiny.
Podle státní agentury MTI, která dnes trianonskou smlouvu označila za „mírový diktát“, o maďarské občanství dosud požádalo kolem 450 000 osob žijících v cizině. Do konce letošního roku prý jejich počet stoupne na půl milionu.
