Nově zvolený francouzský prezident Emmanuel Macron bude formálně uveden do úřadu v neděli 14. května, oznámil odstupující prezident Francois Hollande. Macron hned den po zvolení okusil státnické povinnosti - společně s Hollandem položil květiny k hrobu neznámého vojína a uctil památku válečných obětí. Liberál Macron porazil v sobotních volbách svou krajně pravicovou soupeřku Marine Le Penovou ziskem dvou třetin odevzdaných hlasů.
Macron prvně okusil prezidentskou funkci. S Hollandem uctil památku padlých
Devětatřicetiletý Macron, bývalý ministr hospodářství v Hollandově socialistické vládě, převezme funkci na slavnostním ceremoniálu v Elysejském paláci jako osmý a nejmladší prezident Francie v éře páté republiky.
Hollande a Macron při oslavách výročí konce války
První seznámení s rolí státníka si vyzkoušel po boku Hollanda, když položil květiny u hrobu neznámého vojína. U příležitosti oslav 72. výročí konce druhé světové války společně zapálili věčný oheň připomínající miliony padlých ve válkách.
Před položením květin si Hollande s viditelně dojatým Macronem potřásl rukou. Následně přistoupili společně k obřadu a pak si vyslechli národní hymnu v podání armádního sboru.
Akt je označován za symbolické zahájení předávání funkce. Tradici dodržel před pěti lety i Hollandův předchůdce Nicolas Sarkozy, který svého nástupce na obřad pozval poté, co s ním prohrál volební souboj.
Emmanuel Macron při pietní akci v Paříži
Macron začíná skládat vládu
Macron se nyní věnuje formování nové vlády a zvažuje, koho jmenuje premiérem. Média se neodvažují příliš spekulovat o jeho jménu po volbách, které ukázaly, že voliči se rozdělili do čtyř poměrně stejně silných skupin.
Ve druhém kole si celá třetina voličů nedokázala vybrat mezi Macronem a krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou, což poněkud zastiňuje Macronovo jinak přesvědčivé volební vítězství.
Prvním úkolem nového prezidenta bude zajistit svému hnutí, v němž se kvůli nástupu do prezidentské funkce formálně vzdal funkce předsedy, parlamentní většinu v červnových volbách.
Jedním z kroků, které k tomu mají pomoci, je podle vedení hnutí změna názvu z En Marche! (Vpřed!) na République En Marche (Republika v pohybu), což má umožnit snazší získávání kandidátů pro všech 577 parlamentních křesel. Ty chce hnutí představit do čtvrtka. Na seznamu kandidátů bude podle Macrona nejméně polovina lidí, kteří jsou v politice noví.
Události: Hollanda vystřídá Macron (zdroj: ČT24)
Stěžejní vztah s Merkelovou
Obtížná práce čeká nastupujícího prezidenta i na poli zahraniční politiky. Zastánce užší spolupráce v rámci Evropské unie se bude muset vypořádat s neochotou zejména východních členů EU k hlubší integraci.
„Jediná jistota u Macrona je, že bude své evropské vize prosazovat demokratickými cestami. Jde mu o posílení Evropské unie. Ovšem Evropa je 27členná a až začne prosazovat své představy, může to začít skřípat a rozmělňovat jednotu a soudržnost Unie. V demokracii se vždycky spíš prosadí kompromis než stoprocentní úspěch,“ odhaduje Macronovy vyhlídky redaktor ČT Zdeněk Velíšek.
Důležitý pro nového prezidenta Francie bude i vztah s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Někteří komentátoři varují, že by se nezkušený Macron mohl dostat do vleku Merkelové.
„To by nebyl první. Stalo se to především už Sarkozymu, o Hollandovi ani nemluvě. Ten nevytvořil s Merkelovou tandem. Ale Macron o to usiluje. Chce, aby se Francie vyšplhala znovu do popředí mezi evropskými lídry. Ovšem to se musí opřít o domácí efektivitu. A to bude trvat, než jí dosáhne,“ míní Velíšek. Macron už několik minut po svém zvolení s kancléřkou telefonicky hovořil a slíbil jí, že brzy přijede do Berlína.
GALERIE
Macron 8/5
Macron si už také domluvil schůzku s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Sejde se s ním 25. května během summitu NATO v Bruselu. Podle Bílého domu se na tom oba shodli v pondělním telefonátu.
Trump Macronovi poblahopřál ke zvolení a řekl, že se těší na vzájemnou spolupráci. „Prezident Trump zdůraznil chuť úzce spolupracovat s nově zvoleným prezidentem Macronem a společně čelit náročným úkolům,“ uvedl Trumpův úřad v prohlášení.
První demonstrace proti novému prezidentovi
Proti nově zvolenému prezidentovi Macronovi protestovaly v Paříži dva tisíce lidí. Podle médií šlo většinou o radikální odboráře a levicové aktivisty.
Demonstrace proti nově zvolenému prezidentovi
Protestující se sešli na náměstí Republiky a vyrazili na pochod k náměstí Bastily, během kterého provolávali hesla proti kapitalismu, volnému trhu a mezinárodním organizacím. Organizátoři vyzvali k vytvoření sociální fronty odporu vůči Macronově politice, která podle nich může ohrozit sociální jistoty Francouzů, případně být nešetrná k životnímu prostředí.
„Jen málo lidí volilo Macrona z vlastního přesvědčení,“ řekl listu Le Figaro jeden z účastníků pochodu Michael Adam, který v prvním kole voleb podpořil krajně levicového kandidáta Jeana-Luca Mélenchona a ve druhém si z dvojice Macron - Marine Le Penová nevybral. Stejně tak to udělala řada dalších, i proto byla volební účast nejnižší od roku 1969, činila méně než 75 procent.
Protesty, na které dohlížela policie, se obešly bez vážnějších incidentů, zadrženo bylo jen několik osob. Mnohem násilnější protesty se konaly už v noci po vyhlášení výsledků voleb. Policie v této souvislosti zadržela více než 100 lidí.