Oficiální výsledky nedělních prezidentských voleb v Bělorusku potvrdily, že podle očekávání vyhrál s vysokým náskokem 61letý Alexandr Lukašenko. V čele Běloruska stojí už 21 let. Obdržel 83,49 procenta odevzdaných hlasů, vyhrál popáté v řadě. Opozice vyzvala mezinárodní společenství, aby volby neuznalo. Podle evropských pozorovatelů neodpovídaly evropským demokratickým standardům a naděje na pokrok se z velké části nenaplnily.
Na druhém místě s 4,42 procenta hlasů skončila občanská aktivistka a první běloruská kandidátka na prezidenta Taccjana Karatkevičová. Volební účast byla 86,75 procenta. Vysoká čísla zveřejnila volební komise navzdory tomu, že většina volebních místností v Minsku i okolí zela téměř celý den prázdnotou.
Asi stovka příznivců opozice se v neděli po uzavření volebních místností sešla v Minsku, aby dala najevo svou nespokojenost s výsledky. Demonstrace po nějaké době skončila, zadrženi byli dva lidé. „Lukašenko si sám nastavil tyto volby, určil si své protivníky a určil si rovněž počet procent, které dostane," uvedl podle agentury AP jeden z demonstrantů.
Neuznejte výsledky, vyzývá opozice Západ
Vedoucí představitelé běloruské opozice v noci na pondělí na tiskové konferenci vyzvali mezinárodní společenství, aby výsledky voleb neuznalo. Mikalaj Statkevič, Uladzimir Njakljajev a Anatol Ljabedzka označili hlasování za představení pečlivě zorganizované režimem. „Státní moc se uchýlila k dalšímu podvodu, je to výsměch občanům Běloruska. Vyzýváme mezinárodní společenství, aby právě takto volby hodnotilo a v žádném případě je neuznalo,“ tlumočil názor opozice Njakljajev.
Ljabedzka, vůdce opoziční Sjednocené občanské strany, varoval evropské státníky, aby běloruský režim nepovažovali za legitimní. Opoziční vůdci v Minsku vyhlásili protestní kampaň nazvanou Moc lidu, jejímž cílem je podle Statkeviče „navrátit běloruskému lidu ukradenou státní moc“. Součástí kampaně mají být i pouliční protesty, první z nich se plánuje na listopad.
Lukašenkův režim, který bývalá americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová před deseti lety označila za „poslední diktaturu Evropy", Západ často kritizuje za porušování lidských práv.
Pro evropské pozorovatele byly volby zklamáním
Šéf pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v Bělorusku Kent Härstedt na tiskové konferenci v Minsku řekl, že naděje na pokrok v běloruském volebním procesu se z velké části nesplnily. „Je zřejmé, že Bělorusko má před sebou ještě velkou cestu, aby naplnilo své demokratické závazky,“ řekl švédský diplomat.
„Nedávné propuštění politických vězňů a vstřícný přístup k pozorovatelům představují pozitivní vývoj. Naděje, že dojde k většímu volebnímu pokroku, se nicméně z velké části nenaplnily. Průběhem sčítání hlasů a shromažďováním volebních výsledků jsme rozčarování,“ dodal Härstedt. Mezinárodním pozorovatelům vadilo také takzvané předčasné hlasování, které umožňuje lidem volit ještě předtím, než se oficiálně otevřou volební místnosti. „Je velmi nezvyklé, že v zemi probíhají volby tolik dní,“ prohlásil vedoucí delegace Parlamentního shromáždění OBSE James Walsh.
Lukašenko dal najevo, že ze strany OBSE očekával pozitivnější hodnocení. „Udělali jsme vcelku všechno, aby nám nikdo, zejména Západ, nemohl nic vyčíst,“ řekl novinářům. „Udělali jsme všechno, aby Západ našel v Bělorusku prvky demokratičnosti. Určitě je viděli, ale záleží na tom, jak to budou prezentovat,“ dodal Lukašenko. K volebnímu vítězství mu blahopřál ruský prezident Vladimir Putin. Výsledky hlasování podle něj potvrdily Lukašenkovu „vysokou politickou autoritu a důvěru, které se těší mezi obyvatelstvem".
Zaorálek: Bělorusko o spolupráci s EU stojí
Evropská unie a USA údajně uvažují o zmírnění sankcí proti Bělorusku, které má být odměnou za částečnou předvolební amnestii, upuštění od promoskevského kursu a za podíl Lukašenka na zprostředkování míru v ukrajinském Donbasu. Situací v zemi se zabývají i ministři zahraničí zemí Evropské unie, kteří by mohli navrhnout čtyřměsíční pozastavení sankcí.
„Nikdo z nás z toho výsledku není překvapený,“ poznamenal k volbám český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek při příchodu na jednání se svými resortními kolegy z EU v Lucembursku. Bude podle něj nyní důležité dostat do rukou popis dění okolo hlasování a názor organizací, které na průběh dohlížely. Na základě zhodnocení pak bude možné podle Zaorálka rozhodnout, zda EU začne skutečně činit kroky k určitým změnám postoje k běloruskému režimu.
Propuštění politických vězňů a další dění z poslední doby podle Zaorálka ukazuje, že Bělorusko o spolupráci s EU stojí. „Myslím, že bychom to neměli nechat bez odezvy,“ řekl český ministr. Je podle něj povinností Evropy snažit se o plnohodnotnější vztahy s Minskem.
