Lidská práva upadají, píše diplomacie USA. Česku vyčítá dlouhé zadržování migrantů

Stav lidských práv ve světě se zhoršuje. V ohrožení jsou především základní svobody projevu či shromažďování. V nové výroční zprávě to píše americké ministerstvo zahraničí. Česku diplomacie USA vyčítá hlavně problém s integrací romské menšiny a dlouhé zadržování migrantů a žadatelů o azyl v detenčních centrech.

Tradiční zpráva americké diplomacie vychází z loňských dat a událostí roku 2015. O Česku mluví jako o stabilizované demokracii, kde jsou ozbrojené a bezpečnostní složky pod účinnou kontrolou civilních úřadů. Volby jsou podle USA svobodné a spravedlivé.

Washington Praze jako každoročně vytýká problém se začleňováním početné romské menšiny, kterou odhaduje na 300 tisíc lidí. Nedostatečné zapojení Romů vidí Spojené státy i v politickém životě, ačkoli v zemi existují i romské strany. „Žádní Romové nezasedají v parlamentu, ve vládě či u nejvyššího soudu, romští kandidáti neuspěli ani v regionálních volbách,“ zdůrazňují Američané.

K diskriminaci Romů podle nich dochází i v oblasti bydlení či na pracovním trhu. Americká diplomacie si také všímá toho, že v ČR během roku v souvislosti s uprchlickou vlnou pokračovaly protiimigrační a protimuslimské nálady.

Politici včetně prezidenta, vicepremiéra, poslanců, senátorů a regionálních politiků napříč politickým spektrem používají protipřistěhovaleckou rétoriku, ve které jsou muslimové hlavním terčem.
Americké ministerstvo zahraničí

Česko podle ní příliš dlouho zadržovalo migranty a žadatele o azyl v detenčních centrech. Zpráva nicméně uznává, že situace v zadržovacích centrech se zlepšila, a to díky výraznému poklesu migrantů z oblastí Blízkého východu, Afriky a Asie.

obrázek
Zdroj: ČT24

Mezi další problémy jmenovala přeplněnost věznic, korupci u policie, násilí na ženách, zneužívání dětí, obchod s lidmi, antisemitismus, diskriminaci osob s HIV, případně AIDS a také vykořisťování pracovníků z ciziny.

Mnohem více kritická je americká zpráva k Ruské federaci, která má podle USA vysoce centralizovaný autoritářský politický systém, v němž jasně dominuje šéf Kremlu Vladimir Putin. Američané připomínají loňské volby do Státní dumy, při nichž se objevila obvinění z vládních zásahů.

„Pokračující okupace ukrajinského Krymu nadále významně a negativně ovlivňuje situaci v oblasti lidských práv. Vláda pokračovala ve výcviku a poskytování zbraní proruským silám na východní Ukrajině, k nimž se připojila řada bojovníků z Ruska,“ upozorňuje zpráva, která mluví o politicky motivovaném zatýkání a zadržování ukrajinských občanů v Rusku.

Kremlu vyčítá i omezování svobody projevu, shromažďování a médií. „Vláda přijala represivní zákony, které jsou selektivně využívány ke stíhání jednotlivců a organizací kritických vůči vládě,“ zdůrazňuje diplomacie USA s odkazem na nové protiteroristické zákony či legislativu týkající se „zahraničních agentů“. Rusku vytýká i diskriminaci menšin, zaujaté soudnictví nebo obvinění z týrání zadržených osob.

Kriticky se staví americká diplomacie i třeba k Sísího režimu v Egyptě. Mezi nejvýznamnějšími problémy v oblasti lidských práv jmenuje přehnané použití síly ze strany bezpečnostních sil, nedostatky v soudních procesech a potlačování občanských svobod.

Zpráva hovoří o nezákonném zabíjení a mučení, častější využívání vojenských soudů oproti civilním, omezování svobody projevu a médií, stejně jako svobody shromažďování. Lidé v zemi mizí, dochází k jejich svévolnému zatýkání z politických důvodů, diskriminaci žen i zneužívání dětí.

Situaci v Egyptě komplikují i teroristické útoky na vládní, bezpečnostní a civilní cíle včetně škol, náboženských lokalit či veřejné dopravy, doplňuje zpráva.

Zprávu o stavu lidských práv ve světě zveřejňuje americké ministerstvo zahraničí každoročně. Letos ale publikaci nepředstavil ministr zahraničí osobně, jako je tomu tradičně zvykem, což vyvolalo kritiku nevládních organizací i některých zákonodárců, kteří se obávají, že Spojené státy nehodlají pokračovat v hlasité kritice nedemokratických praktik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočily na Írán, tamní úřady hlásí mrtvé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 3 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl ve středu odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 10 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 12 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 12 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.