Lidská práva upadají, píše diplomacie USA. Česku vyčítá dlouhé zadržování migrantů

Stav lidských práv ve světě se zhoršuje. V ohrožení jsou především základní svobody projevu či shromažďování. V nové výroční zprávě to píše americké ministerstvo zahraničí. Česku diplomacie USA vyčítá hlavně problém s integrací romské menšiny a dlouhé zadržování migrantů a žadatelů o azyl v detenčních centrech.

Tradiční zpráva americké diplomacie vychází z loňských dat a událostí roku 2015. O Česku mluví jako o stabilizované demokracii, kde jsou ozbrojené a bezpečnostní složky pod účinnou kontrolou civilních úřadů. Volby jsou podle USA svobodné a spravedlivé.

Washington Praze jako každoročně vytýká problém se začleňováním početné romské menšiny, kterou odhaduje na 300 tisíc lidí. Nedostatečné zapojení Romů vidí Spojené státy i v politickém životě, ačkoli v zemi existují i romské strany. „Žádní Romové nezasedají v parlamentu, ve vládě či u nejvyššího soudu, romští kandidáti neuspěli ani v regionálních volbách,“ zdůrazňují Američané.

K diskriminaci Romů podle nich dochází i v oblasti bydlení či na pracovním trhu. Americká diplomacie si také všímá toho, že v ČR během roku v souvislosti s uprchlickou vlnou pokračovaly protiimigrační a protimuslimské nálady.

Politici včetně prezidenta, vicepremiéra, poslanců, senátorů a regionálních politiků napříč politickým spektrem používají protipřistěhovaleckou rétoriku, ve které jsou muslimové hlavním terčem.
Americké ministerstvo zahraničí

Česko podle ní příliš dlouho zadržovalo migranty a žadatele o azyl v detenčních centrech. Zpráva nicméně uznává, že situace v zadržovacích centrech se zlepšila, a to díky výraznému poklesu migrantů z oblastí Blízkého východu, Afriky a Asie.

obrázek
Zdroj: ČT24

Mezi další problémy jmenovala přeplněnost věznic, korupci u policie, násilí na ženách, zneužívání dětí, obchod s lidmi, antisemitismus, diskriminaci osob s HIV, případně AIDS a také vykořisťování pracovníků z ciziny.

Mnohem více kritická je americká zpráva k Ruské federaci, která má podle USA vysoce centralizovaný autoritářský politický systém, v němž jasně dominuje šéf Kremlu Vladimir Putin. Američané připomínají loňské volby do Státní dumy, při nichž se objevila obvinění z vládních zásahů.

„Pokračující okupace ukrajinského Krymu nadále významně a negativně ovlivňuje situaci v oblasti lidských práv. Vláda pokračovala ve výcviku a poskytování zbraní proruským silám na východní Ukrajině, k nimž se připojila řada bojovníků z Ruska,“ upozorňuje zpráva, která mluví o politicky motivovaném zatýkání a zadržování ukrajinských občanů v Rusku.

Kremlu vyčítá i omezování svobody projevu, shromažďování a médií. „Vláda přijala represivní zákony, které jsou selektivně využívány ke stíhání jednotlivců a organizací kritických vůči vládě,“ zdůrazňuje diplomacie USA s odkazem na nové protiteroristické zákony či legislativu týkající se „zahraničních agentů“. Rusku vytýká i diskriminaci menšin, zaujaté soudnictví nebo obvinění z týrání zadržených osob.

Kriticky se staví americká diplomacie i třeba k Sísího režimu v Egyptě. Mezi nejvýznamnějšími problémy v oblasti lidských práv jmenuje přehnané použití síly ze strany bezpečnostních sil, nedostatky v soudních procesech a potlačování občanských svobod.

Zpráva hovoří o nezákonném zabíjení a mučení, častější využívání vojenských soudů oproti civilním, omezování svobody projevu a médií, stejně jako svobody shromažďování. Lidé v zemi mizí, dochází k jejich svévolnému zatýkání z politických důvodů, diskriminaci žen i zneužívání dětí.

Situaci v Egyptě komplikují i teroristické útoky na vládní, bezpečnostní a civilní cíle včetně škol, náboženských lokalit či veřejné dopravy, doplňuje zpráva.

Zprávu o stavu lidských práv ve světě zveřejňuje americké ministerstvo zahraničí každoročně. Letos ale publikaci nepředstavil ministr zahraničí osobně, jako je tomu tradičně zvykem, což vyvolalo kritiku nevládních organizací i některých zákonodárců, kteří se obávají, že Spojené státy nehodlají pokračovat v hlasité kritice nedemokratických praktik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Izraelcům nevěříme.“ Štáb ČT natáčel s vysídlenými Libanonci

Prodlouženým příměřím na izraelsko-libanonském pomezí otřáslo další narušení klidu zbraní. Proíránský teroristický Hizballáh při dvou raketových útocích zabil jednoho vojáka a další dvě desítky zranil. Izraelské nálety zabily podle dostupných informací nejméně třináct lidí. Vláda v Bejrútu žádá svět o pomoc milionu uprchlíků. O životě libanonských vysídlenců natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
před 21 mminutami

Oběti po ruských útocích hlásí Oděsa či Cherson

Dva lidé zemřeli v noci na neděli při ruském útoku na civilní a přístavní infrastrukturu v ukrajinské Oděské oblasti, oznámil v neděli ráno velitel regionální vojenské správy Oleh Kiper. V Chersonu ruský dron zasáhl auto, jehož řidič zemřel.
před 35 mminutami

Izrael vyzval obce na jihu Libanonu k evakuaci

Izraelská armáda vyzvala obyvatele jedenácti měst a vesnic na jihu Libanonu k evakuaci z domovů. Vzkázala jim, aby odešli na otevřená prostranství nejméně jeden kilometr od zástavby. Oznámila, že v oblasti podniká operace proti Hizballáhu v reakci na to, co je podle Izraele porušením příměří ze strany tohoto šíitského militantního hnutí.
před 1 hhodinou

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 1 hhodinou

Trump je připraven ještě více snížit počet amerických vojáků v Německu

Americký prezident Donald Trump varoval, že je připraven snížit počet amerických vojáků v Německu o mnohem více, než o pět tisíc ohlášených Pentagonem v pátek. Agentura AP označila Trumpovy výroky za eskalaci jeho sporu s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 36 tisíc amerických vojáků.
před 6 hhodinami

Spojené státy sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc

USA sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc během příštích šesti až dvanácti měsíců, píše agentura Reuters, podle níž to nařídil americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 35 tisíc amerických vojáků. O možném snížení jejich počtu už v týdnu veřejně mluvil americký prezident Donald Trump, který kvůli postoji k válce v Íránu zároveň kritizoval německého kancléře Friedricha Merze. Dva vlivní republikánští zákonodárci Roger Wicker a Mike Rogers rozhodnutí kritizovali s tím, že podkopává hrozbu odstrašení a nahrává ruskému vládci Vladimiru Putinovi.
1. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Rakouská policie zadržela muže podezřelého z otrávení dětské výživy

Rakouská policie v sobotu dopoledne zadržela 39letého muže. Považuje jej za vyděrače, který otrávil dětské výživy v Rakousku, Česku a na Slovensku, informovala agentura APA s odvoláním na policii ve spolkové zemi Burgenland. Policie podrobnosti o zadržení muže či jeho identitě zatím z vyšetřovacích důvodů nesdělila, podle rakouských médií ale vychází z toho, že za případem stojí pouze jeden člověk.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zelenskyj pozval Fica do Kyjeva, ten slíbil podporu ukrajinské cestě do EU

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu telefonicky pozval slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) do Kyjeva, Fico zase Zelenského do Bratislavy. Zelenskyj o tom informoval na síti X s tím, že Fico slíbil podporu Ukrajině na její cestě do Evropské unie s tím, že je připraven předat Kyjevu slovenské zkušenosti.
před 18 hhodinami
Načítání...