Lidská práva upadají, píše diplomacie USA. Česku vyčítá dlouhé zadržování migrantů

Stav lidských práv ve světě se zhoršuje. V ohrožení jsou především základní svobody projevu či shromažďování. V nové výroční zprávě to píše americké ministerstvo zahraničí. Česku diplomacie USA vyčítá hlavně problém s integrací romské menšiny a dlouhé zadržování migrantů a žadatelů o azyl v detenčních centrech.

Tradiční zpráva americké diplomacie vychází z loňských dat a událostí roku 2015. O Česku mluví jako o stabilizované demokracii, kde jsou ozbrojené a bezpečnostní složky pod účinnou kontrolou civilních úřadů. Volby jsou podle USA svobodné a spravedlivé.

Washington Praze jako každoročně vytýká problém se začleňováním početné romské menšiny, kterou odhaduje na 300 tisíc lidí. Nedostatečné zapojení Romů vidí Spojené státy i v politickém životě, ačkoli v zemi existují i romské strany. „Žádní Romové nezasedají v parlamentu, ve vládě či u nejvyššího soudu, romští kandidáti neuspěli ani v regionálních volbách,“ zdůrazňují Američané.

K diskriminaci Romů podle nich dochází i v oblasti bydlení či na pracovním trhu. Americká diplomacie si také všímá toho, že v ČR během roku v souvislosti s uprchlickou vlnou pokračovaly protiimigrační a protimuslimské nálady.

Politici včetně prezidenta, vicepremiéra, poslanců, senátorů a regionálních politiků napříč politickým spektrem používají protipřistěhovaleckou rétoriku, ve které jsou muslimové hlavním terčem.
Americké ministerstvo zahraničí

Česko podle ní příliš dlouho zadržovalo migranty a žadatele o azyl v detenčních centrech. Zpráva nicméně uznává, že situace v zadržovacích centrech se zlepšila, a to díky výraznému poklesu migrantů z oblastí Blízkého východu, Afriky a Asie.

obrázek
Zdroj: ČT24

Mezi další problémy jmenovala přeplněnost věznic, korupci u policie, násilí na ženách, zneužívání dětí, obchod s lidmi, antisemitismus, diskriminaci osob s HIV, případně AIDS a také vykořisťování pracovníků z ciziny.

Mnohem více kritická je americká zpráva k Ruské federaci, která má podle USA vysoce centralizovaný autoritářský politický systém, v němž jasně dominuje šéf Kremlu Vladimir Putin. Američané připomínají loňské volby do Státní dumy, při nichž se objevila obvinění z vládních zásahů.

„Pokračující okupace ukrajinského Krymu nadále významně a negativně ovlivňuje situaci v oblasti lidských práv. Vláda pokračovala ve výcviku a poskytování zbraní proruským silám na východní Ukrajině, k nimž se připojila řada bojovníků z Ruska,“ upozorňuje zpráva, která mluví o politicky motivovaném zatýkání a zadržování ukrajinských občanů v Rusku.

Kremlu vyčítá i omezování svobody projevu, shromažďování a médií. „Vláda přijala represivní zákony, které jsou selektivně využívány ke stíhání jednotlivců a organizací kritických vůči vládě,“ zdůrazňuje diplomacie USA s odkazem na nové protiteroristické zákony či legislativu týkající se „zahraničních agentů“. Rusku vytýká i diskriminaci menšin, zaujaté soudnictví nebo obvinění z týrání zadržených osob.

Kriticky se staví americká diplomacie i třeba k Sísího režimu v Egyptě. Mezi nejvýznamnějšími problémy v oblasti lidských práv jmenuje přehnané použití síly ze strany bezpečnostních sil, nedostatky v soudních procesech a potlačování občanských svobod.

Zpráva hovoří o nezákonném zabíjení a mučení, častější využívání vojenských soudů oproti civilním, omezování svobody projevu a médií, stejně jako svobody shromažďování. Lidé v zemi mizí, dochází k jejich svévolnému zatýkání z politických důvodů, diskriminaci žen i zneužívání dětí.

Situaci v Egyptě komplikují i teroristické útoky na vládní, bezpečnostní a civilní cíle včetně škol, náboženských lokalit či veřejné dopravy, doplňuje zpráva.

Zprávu o stavu lidských práv ve světě zveřejňuje americké ministerstvo zahraničí každoročně. Letos ale publikaci nepředstavil ministr zahraničí osobně, jako je tomu tradičně zvykem, což vyvolalo kritiku nevládních organizací i některých zákonodárců, kteří se obávají, že Spojené státy nehodlají pokračovat v hlasité kritice nedemokratických praktik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chile může ovládnout krajní pravice. Vzhlíží k Pinochetovi

Polarizované Chile stojí na křižovatce. Podle průzkumů jsou mezi favority nedělních prezidentských voleb dva kandidáti krajní pravice, kteří hájí Pinochetovu diktaturu. Levice by navíc mohla přijít o většinu v parlamentu. Zemi trápí rostoucí kriminalita, příliv migrantů a stagnující hospodářství. Do náruče radikální pravice žene Chilany i únava z politiky, včetně neshod na změnách ústavy z roku 1980.
před 7 mminutami

Několikamilionové turecké město trápí historické sucho

Čtvrté nejlidnatější město Turecka a významné průmyslové a zemědělské centrum Bursa čelí bezprecedentnímu nedostatku vody. Obě hlavní nádrže téměř vyschly. Podle úřadů i odborníků hrozí, že v jedné z nejúrodnějších oblastí 86milionové země skončí zemědělství.
před 1 hhodinou

Britská vláda zpřísní pravidla pro migranty, reaguje tak na vzestup opozice

Britská vláda chystá zpřísnění podmínek pro migranty, kteří v posledních letech přicházejí do země nelegální cestou v rekordně velkých počtech. Labouristická vláda hodlá mimo jiné zrušit automatické přidělování sociálních dávek či výrazně prodloužit dobu nutnou pro získání trvalého pobytu v zemi. Tamní média píší o tom, že reforma se má inspirovat Dánskem, kabinet premiéra Keira Starmera má pomoci zbrzdit vzestup strany Reform UK, která svou protiimigrační rétorikou oslovuje voliče a vede v průzkumech.
před 4 hhodinami

V Chile volí prezidenta, z prvního kola podle odhadů nejspíš nevzejde

Voličky a voliči v Chile volí novou hlavu státu, která v čele země od března nahradí levicového prezidenta Gabriela Borice. Průzkumy favorizují v prvním kole exministryni jeho vlády Jeannette Jaraovou, která kandiduje za levicovou koalici a je členkou komunistické strany. Očekává se ale, že nezíská přes 50 procent hlasů a nový prezident vzejde až ze druhého kola, které je na programu v prosinci.
před 6 hhodinami

Slovenský vicepremiér podal demisi

Slovenský vicepremiér pro plán obnovy a znalostní ekonomiku Peter Kmec (Hlas) po kritice týkající se rozdělování dotací jeho úřadem v sobotu sám podal demisi a doručil ji prezidentovi Peteru Pellegrinimu. Ten svůj další postup v dané záležitosti oznámí v příštích dnech. Premiér Robert Fico (Smer) přitom ještě v pátek ohlásil vlastní návrh na Kmecovo odvolání.
před 9 hhodinami

Ukrajina a Rusko obnoví výměny zajatců, uvedl Umerov

Ukrajina a Rusko obnoví vzájemné výměny zajatců na základě istanbulských dohod, uvedl předseda ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov s tím, že se jedná o propuštění až dvanácti set Ukrajinců.
před 10 hhodinami

Trump zrušil cla na některé potraviny, jejichž ceny rostou

Americký prezident Donald Trump v pátek zrušil dovozní cla na hovězí maso, ovoce, kávu a další potraviny, které v posledních měsících v USA zdražily. Šéf Bílého domu, který zavedl cla na mnoho produktů s cílem vyvinout tlak na ostatní země, sám čelí tlaku, neboť sliboval pokles cen, ale děje se opak, napsala agentura AP. Opoziční demokraté v Trumpově rozhodnutí vidí důkaz, že jeho celní politika vede ke zdražování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Po korupčním skandálu oznámil Zelenskyj personální změny v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu oznámil rozsáhlé personální změny v energetických podnicích Ukrajiny. Celý sektor se totiž potýká s korupčním skandálem, v jehož centru se nachází provozovatel ukrajinských jaderných elektráren Enerhoatom. Kvůli kauze již odstoupili dva ministři.
před 13 hhodinami
Načítání...