V úterý se do severoiráckého Kirkúku začali vracet civilisté. Z města utekli před pondělní ofenzívou irácké armády. Ta v pondělí ráno na několika frontách zahájila velký útok na Kirkúk a podle vedení irácké armády se jim ho podařilo obsadit. Už předtím irácké jednotky získaly kontrolu nad rozsáhlými oblastmi kolem Kirkúku. Kurdové město ovládali od doby, co z něj vyhnali teroristy ze samozvaného Islámského státu (IS). Bagdád vyzval k navrácení správy nad městem i celou provincií do rukou centrální vlády v reakci na nedávné kurdské referendum o nezávislosti, jehož výsledek odmítli Kurdové zrušit.
Tisíce civilistů, kteří uprchli z Kirkúku, když v pondělí kontrolu nad tímto městem a okolím převzaly irácké síly, se v úterý začali vracet domů. Jejich domovy navzdory obavám zůstaly neporušené.
„Tohle všechno jsou rodiny, které včera utekly. Pešmergové je strašili, že jdeme Kirkúk zničit. Teď se všichni vrací a jsou tu vítáni. Mohou přijet kdykoli - je to jejich město,“ řekl Kusaj Chalúb z irácké speciální jednotky.
Irácká armáda ovládla město i ropná pole
Irácké jednotky získaly v pondělí kontrolu nad rozsáhlými oblastmi kolem Kirkúku, jež jsou bohaté na ropu. Armáda v pondělí oznámila, že vojáci mají pod kontrolou silnice a celou infrastrukturu, včetně rafinerie a ropných polí. Poté co irácké síly získaly kontrolu nad letištěm, přemístila se část vojáků obrněnými vozy do centra města, kde převzala kontrolu nad hlavním úřadem, uvedla agentura Reuters.
Kurdské jednotky uvedly, že na jihu města zničily nejméně pět vojenských terénních vozidel, která používají provládní milice. Stalo se tak podle nich po „nevyprovokovaném útoku“ ze strany těchto milicí.
Iráckým silám se ale následně podařilo získat kontrolu nad vojenskou základnou K1, která leží na severozápad od Kirkúku. Základnu, kterou v roce 2003 vybudovali Američané, měli od roku 2014 pod kontrolou Kurdové, kteří ji získali při chaosu, který vznikl během ofenzivy proti takzvanému Islámskému státu (IS). Základna K1 se pak stala jednou z nejdůležitějších kurdských vojenských objektů.
Irácký premiér Hajdar Abádí nařídil svým vojákům, aby v Kirkúku zajistili bezpečnost ve spolupráci s místním obyvatelstvem a pešmergy, což je označení pro kurdské milice. Nejmenovaný vojenský představitel pešmergů, kterého citovala agentura Reuters, nicméně označil nejnovější postup Bagdádu „za rozpoutání války proti kurdskému obyvatelstvu“.
Šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová uvedla v komuniké, že očekává od znesvářených stran, že „usednou k vyjednávacímu stolu a pustí se do dialogu“. Zároveň vyjádřila znepokojení nad vojenskou operací iráckých sil proti kurdským milicím a nad „střety, které byly hlášeny“.
Rychlý ústup Kurdů potěšil Turecko, které se po referendu o nezávislosti iráckého Kurdistánu obává podobných tendencí i na svých územích. Ankara už se chystá na předání kontroly nad hraničními přechody centrální vládě v Bagdádu. Zkomplikovala i lety do kurdského Irbílu a Sulajmánie.
„Na letiště ovládané severoiráckou regionální vládou od této chvíle už nepřiletí přes Turecko žádné letadlo. A žádný stroj, který odtamtud vzlétne, nesmí použít turecký vzdušný prostor,“ oznámil mluvčí turecké vlády Bekir Bozdağ.
USA lobbují v Bagdádu
Pentagon následně vyzval irácké i kurdské síly, aby zabránily další eskalaci a neohrožovaly společný boj proti Islámskému státu. Zástupci kurdské vlády zasedli s představiteli mezinárodní koalice vedené Spojenými státy. „Spojené státy vyvíjejí maximální úsilí na svém zastupitelském úřadu v Bagdádu,“ popsal blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó.
„Nikomu nestraníme, ale vadí nám, že se spolu střetli. S Kurdy máme už řadu let velmi dobré vztahy, ale naši podporu má i Irák - přestože jsme tam v první řadě vůbec neměli chodit,“ uvedl americký prezident Donald Trump.
„Nemůžeme počítat, že toto bude dostatečné, protože střety, které byly hlášeny především z jižních předměstí Kirkúku, se odehrávaly mezi kurdskými pešmergy a nikoliv iráckou armádou, federálními jednotkami, ale Íránem dominovanými šíitskými milicemi, které jsou výrazně méně disciplinované,“ obává se Szántó.
Město a okolí bohaté na ropu kontrolovali pešmergové poté, co oblast v roce 2014 od teroristů osvobodili. Bagdád je ale vyzval, aby vrátili správu nad městem i celou provincií centrální irácké vládě, když Kurdové v září uspořádali referendum o své nezávislosti.
Pro nezávislost se v referendu vyslovilo 92 procent hlasujících. Plebiscit se konal nejenom v kurdských autonomních provinciích, ale i v oblastech obývaných Kurdy a dosud formálně patřících pod iráckou správu, což je i případ Kirkúku. Iráčtí Kurdové v neděli odmítli zrušit výsledek referenda a znovu Bagdádu nabídli řešit spor dialogem.
Irácká vláda v neděli vydala prohlášení, podle něhož Kurdové povolali do Kirkúku bojovníky Strany kurdských pracujících (PKK), označované za teroristickou organizaci. Bagdád tento krok označil za „vyhlášení války“. Kurdské vedení však tvrzení vlády popřelo.
