Letterman se loučí s Late Show: Válení ve šlehačce a selfie s Hanksem

Washington - Populárního moderátora Davida Lettermana čeká po 32 letech poslední epizoda pořadu Late Show americké CBS. S bavičem se nyní loučí slavné osobnosti. Herec Tom Hanks si s ním udělal selfie, s Billem Murraym se zase popatlali dortem. Právě s Murraym dělal slavný moderátor první a také poslední rozhovor. Dnešní show se podle producenta ponese v duchu překvapení a pouštění starších videí. Lettermana nahradí od září politický satirik Stephen Colbert.

Lettermanova show probíhá v posledních dnech ve znamení loučení s významnými osobnostmi. Kromě Murrayho a Hankse dorazili třeba herci Julia Robertsová nebo George Clooney. V pořadu se objevily rovněž zpěvačky Cher a Norah Jonesová.

S Lettermanem se rozloučil i bývalý americký prezident Bill Clinton. Jedním z nezapomenutelných kousků se totiž stal v roce 1994 zinscenovaný rozhovor Lettermanovy matky s jeho manželkou Hillary. Bavičova matka se jí ptala, jestli by prezident nemohl nějak zařídit, aby Letterman neplatil pokuty za parkování.

Osmašedesátiletý Letterman začal svůj pořad moderovat v srpnu roku 1993 poté, co odešel z konkurenční NBC, kde měl show nazvanou Late Night with David Letterman. Za tu dobu s ním CBS odvysílala více než 6 tisíc dílů.

Talk show alá Letterman: Ironie i zdroj politických zpráv

Někteří američtí komentátoři hovoří v souvislosti s Lettermanem o vzniku takzvané anti-talk show. „O Lettermanovi se říká, že ustanovil podobu talk show, jak ji známe dnes. Přinesl tam významný komediální prvek a posílil prvek sarkasmu, jízlivosti a ironie, což dnes definuje to, jak talk show zachází s celebritami,“ říká mediální expertka Irena Reifová z FSV UK. Správná talk show podle ní je anti-talk show – jde o prostor, v němž exhibuje moderátor, který si utahuje ze svých hostů a ztěžuje jim diskusní situaci. 

Letterman dělal rozhovory se všemi americkými prezidenty – nedávno u něj byl už poosmé Barack Obama. „Průnik politiky a talk show je u Lettermana velmi výrazný rys. Američané používají talk show jako způsob, jak se snadno informovat o politických novinkách. Uvádí se, že asi 50 procent Američanů pod 30 let talk show považuje nikoli jen za zdroj zábavy, ale za zdroj zpráv. Formují tedy své občanské postoje na základě talk show,“ poznamenala Reifová. Někteří analytici to kritizují, když mluví o zezábavňování politiky, jiní naopak hovoří v pozitivním smyslu o demokratizaci politických témat, dodala expertka.

Vyhrožování smrtí? Letterman vtipkoval o životní pojistce

Před pár lety vyzval na internetu militantní islamista k Lettermanově vraždě. Moderátor pak o svém rozsudku smrti žertoval. „Dneska jste tu, lidi, pro mě víc než jenom diváci. Dneska jste spíš lidské štíty,“ řekl. „V zákulisí jsem mluvil s jedním maníkem z CBS,“ vysvětloval. „Procházeli jsme životní pojistky, abychom zjistili, jestli mají doložku pro džihád (islámskou svatou válku),“ dodal. 

V roce 2009 se Letterman v přímém televizním přenosu přiznal, že měl sexuální poměr se svými kolegyněmi v práci. Zároveň s tím oznámil, že ho vydíral producent jeho domovské stanice CBS, který po něm žádal dva miliony dolarů za to, že aféru nezveřejní. Bavič se ale obrátil na policii a vše přiznal. 

Velmi kriticky se k jeho přiznání postavily feministické organizace. Letterman se podle nich dopustil takzvaného sexuálního zvýhodňování - jako šéf rozhodoval například o tom, kdo bude na pořadu spolupracovat nebo jak vysoké budou platy. A ženy, se kterými měl sex, zvýhodňoval, což feministky označily za demoralizující. 

Stephen Colbert
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Mark J. Terrill

Late Show bude od 8. září moderovat politický satirik Stephen Colbert. „Moji kariéru vystřelilo do výšin jen to, že jsem byl jeho hostem… Nikdy jsem si nepředstavoval, že bych mohl jít v jeho šlépějích, ačkoliv on ukazuje směr všem, kteří v late night pořadech působí. Tak a teď mě prosím omluvte, musím si jít provrtat díru mezi přední zuby,“ konstatoval moderátor pořadu The Colbert Report s narážkou na Lettermanovu charakteristickou mezírku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 35 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 45 mminutami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...