Léčebna v tehdy okupované Borodjance zažívala těžké časy, ředitelka však pacienty neopustila

3 minuty
Horizont ČT24: Psychiatrická léčebna v Boroďance
Zdroj: ČT24

Psychiatrická léčebna v Borodjance je domovem více než tří stovek pacientů. Ústav má za sebou měsíce, které se všednosti vymykaly. Ruská armáda totiž obec na počátku své obnovené invaze okupovala. Vzpomínky tam natáčela zpravodajka ČT Barbora Maxová.

V den obnovené ruské invaze vedla Marina Ganickajová ústav teprve šest týdnů. Po boku svých pacientů zůstala. „Rozloučila jsem se s manželem i synem a dva měsíce jsem je neviděla ani jsem o nich neslyšela,“ vzpomíná. 

Běžně se zde o pacienty stará více než dvousetčlenný personál. S Marinou zůstalo jen deset zaměstnanců, žádný z nich nebyl lékař. Pomáhat museli začít i pacienti. „Dělal jsem práci doktora, sestry, uklízečky. Všechno vlastníma rukama,“ říká hrdě pacient Igor.

Dny v krytu

Útočiště tu našlo sedmdesát dalších pacientů z jiného ústavu i civilisté z ostřelované Borodjanky. Léčebna má ve svých útrobách totiž pevný kryt. Nakonec se v komplexu tísnilo na osm set lidí.

Některé dny z krytu ani nevycházeli. Okolí léčebny se proměnilo v bojiště. Všichni přežívali bez elektřiny, tepla. Vodu nosili z nedalekého jezera. Život v blízkosti ruských jednotek přinesl informace a Marina se snažila tajně vše předávat ukrajinské straně. „My přibližně věděli, co se bude kdy dít. Že ve čtyři ráno poletí letadla a budou bombardovat a potom okolo desáté jely tanky.“ 

Ruští vojáci do sanatoria nikdy nevstoupili. Bránu ale rozrazili Kadyrovci. „Hledali, jestli neukrýváme zbraně nebo vojáky. Všechno prohledávali, vyrazili každé dveře,“ říká ředitelka. 

Čekání na evakuaci

Pacienti a zaměstnanci léčebny čekali na evakuaci téměř tři týdny. Ruská armáda, která okupovala Borodjanku, je nechtěla pustit. Ředitelka ústavu tvrdí, že ruští vojáci komplex využívali jako lidský štít. Evakuační autobusy nakonec dorazily. Ne všichni se toho však dočkali. Zemřelo dvanáct lidí, hlavně kvůli nedostatku léků.

Opustit pacienty Marinu nikdy nenapadlo. „Když jsem šla za ležícími babičkami, brala jsem každou za ruku a ony plakaly. Vy jste neutekla? A já řekla: neutekla jsem a nikdy neuteču.“ Za toto hrdinství ji později vyznamenal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Klid ředitelku ústavu ani její pacienty však nečeká. Připravují se na evakuaci kvůli hrozbě exploze v Záporožské jaderné elektrárně. Marina ale doufá, že beznadějné chvíle už znovu nezažije. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce Unie reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25AktualizovánoPrávě teď

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 3 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 6 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...