Labskou filharmonii po 15 letech plánování a stavby rozezněly první tóny

Za účasti německé kancléřky Angely Merkelové a prezidenta Joachima Gaucka se večer slavnostně otevřela budova Labské filharmonie v Hamburku. Stavba na pomezí starého města a přístavu připomínající rozbouřenou hladinu Severního moře se má stát dominantou Hamburku a centrem světové špičkové hudby.

Labská filharmonie se oficiálně otevřela koncertem filharmonického orchestru televizní a rozhlasové stanice NDR pod vedením dirigenta Thomase Hengelbrocka, který posluchače zavedl na hudební cestu od renesance do současnosti. Slavnostní hosté a stovky vylosovaných posluchačů z řad veřejnosti vyslechli třeba Beethovena, Wagnera nebo Cavalieriho.

Zkrácenou sezonu ozdobí světová hudební špička

Pestrý bude i program následujícího třítýdenního festivalu, během něhož se představí mimo jiné Chicagský symfonický orchestr pod vedením Riccarda Mutiho. Na dřívější hlasité kontroverze okolo stavby, která mnohonásobně překročila původní rozpočet a výrazně se protáhla, mohou dát v dalších měsících zapomenout i vystoupení vídeňských nebo berlínských filharmoniků, kteří patří ke světové špičce.

Desetinásobné prodražení a šest let zpoždění

V komentářích k otevření budovy Labské filharmonie se ale nejspíš vždy budou objevovat i zmínky o tom, že měla původně stát 77 milionů eur (dvě miliardy korun), nakonec ale byla zhruba desetkrát dražší. Náklady se zastavily až na částce 789 milionů eur (21,3 miliardy korun).

Připomínat se bude také to, že stavbu, která začala v roce 2007, zkomplikovaly průtahy a několikaletý právní spor, takže nebyla dokončena v roce 2010, jak se původně plánovalo, ale až loni.

I přesto stojí výsledek podle hamburského primátora Olafa Scholze za to a má potenciál nadchnout svět. „To, že se Hamburk rozhodl pro stavbu Labské filharmonie, bylo správné rozhodnutí,“ řekl na konci loňského roku při předání budovy do rukou města. Hudebníci po prvních zkouškách ve Velkém sále nebyli podle něj jen mile překvapeni, ale doslova ohromeni. Plány monumentální stavby pocházejí ze švýcarského architektonického studia Herzog & de Meuron.

Už několik měsíců před slavnostním otevřením sálu měli lidé možnost navštěvovat vyhlídkovou platformu umístěnou mezi původní budovou přístavního skladu a nástavbou s dvojicí koncertních sálů. Ve 37 metrech nad zemí nabízí návštěvníkům za dvě eura výhled na přístav i město. Hned během prvního víkendu na začátku listopadu si přišlo užít vyhlídku 24 tisíc lidí.

  • Dva hlavní koncertní sály: Velký sál s 2100 místy a Malý sál s 550 místy. Třetí sál, takzvané Kaistudio, je projektováno pro 170 posluchačů.
  • Ve Velkém sálu jsou instalovány koncertní varhany o výšce a šířce 15 metrů. Nástroj s 4765 píšťalami váží asi 25 tun.
  • Obložení Velkého sálu zajišťující prvotřídní akustiku váží 1800 tun, tedy jako tři plně naložená latadla Airbus A380.
  • Mezi cihlovou podstavou a skleněnou částí budovy se ve výšce 37 metrů nachází vyhlídková terasa na ploše 1200 metrů čtverečních. Slouží jako spojovací prostor mezi foyer a koncertními sály, hotelem a apartmány. Je zde i nejdelší eskalátor v celé západní Evropě – měří 82 metrů.
  • Prostor od 9. do 20. podlaží zabírá čtyřhvězdičkový hotel s 244 pokoji a apartmány. Patří k němu i konferenční a wellness prostory. Místní bazén je 20 metrů dlouhý.
  • V Labské filharmonii je k dispozici i 45 bytových jednotek, které s cenou kolem 12 milionů euro patří k nejdražším ve městě.
  • Součástí budovy jsou garáže s 500 parkovacími místy.
3 minuty
Labská filharmonie se slavnostně otevřela
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 23 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...