Kyjev posílí jednotky na východě a přiškrtí zásobování Donbasu

Kyjev/Doněck – Ukrajina v reakci na separatistické volby na Donbasu a v očekávání možného útoku „teroristů“ posílí obranu východoukrajinských regionů novými armádními jednotkami. Na schůzi Rady národní bezpečnosti a obrany to oznámil prezident Petro Porošenko. Kyjev podle něj zpřísní dopravní omezení ve směru z Donbasu a zavede v povstaleckých regionech přísnější hospodářský režim.

„Zůstáváme stoupenci mírového plánu,“ řekl prezident na zasedání vrcholného orgánu pro řízení protipovstalecké operace v Doněcké a Luhanské oblasti. „To ale neznamená, že nebudeme připraveni k rozhodným akcím v případě pesimistického scénáře,“ upozornil.

Armáda vyšle nové jednotky na východ země ve snaze zastavit možný útok ve směru Mariupol–Berďansk podél pobřeží Azovského moře a dále ve směru na velká města Charkov a Dněpropetrovsk, řekl prezident. Podle Porošenka pokračuje budování opevňovací infrastruktury a vyzbrojování ozbrojených sil novými typy útočné, výzvědné a velitelské techniky.

Porošenko dále uvedl, že na východě země bude značně posílena kontrola na armádních kontrolních stanovištích s cílem omezit dopravu. Armáda tak chce zastavit pronikání výzvědných a diverzních skupin do ukrajinského vnitrozemí.

Porošenko: Donbas nám za elektřinu a plyn ještě nezaplatil

Prezident dále nevyloučil, že v oblastech obsazených povstalci Kyjev zpřísní hospodářský režim. Ukrajina podle hlavy státu dál zásobuje Donbas plynem a elektřinou, aniž by za dodávky cokoli inkasovala. „Vytápíme Doněck a Luhansk v podmínkách minusových teplot. Podle zákona bychom jim přitom už dávno měli odpojit jak plyn, tak elektřinu,“ konstatoval Porošenko, podle něhož stát za dodávky nic nedostal.

Prezident potvrdil, že hodlá zrušit zářijový zákon o decentralizaci, jehož součástí byl plán rozsáhlé správní reformy v povstaleckých územích. Povstalci nedělními volbami podle Porošenka tyto plány sami zhatili. V případě, že se vzbouřenci nově zvolených orgánů vzdají, je Kyjev ochoten vydat nový zákon s novým datem voleb a s rozšířenou autonomií, slíbil prezident.

Lídři separatistických republik se zrušením zákona o decentralizaci počítali. Podle svých slov se jím stejně odmítali řídit a dnes obě samozvané republiky inaugurovaly své „prezidenty“. (více zde)

Podle zákona z poloviny září měla správa povstaleckých zón podléhat speciálnímu režimu, který měl trvat tři roky. Jeho základem měly být nové komunální volby plánované na 7. prosince. Zvolení zákonodárci nesměli být ze svých funkcí uvolněni a měli využívat poměrně rozsáhlých pravomocí, mezi nimiž bylo i vytváření dobrovolnických lidových milicí. Zákon povoloval využívání ruštiny v oblastech kontrolovaných separatisty.

Porošenko nazval nedělní volby „fraškou, která se odehrává pod hlavněmi tanků a samopalů“. „Spoléhám na to, že Rusko takzvané volby neuzná, protože jsou jasným porušením minského protokolu z 5. září, který podepsal i zástupce Ruska,“ prohlásil Porošenko.

Šéf ukrajinské diplomacie označil volby separatistů za „vážné porušení“ minských dohod. „Několik oblastí na východě Ukrajiny se skutečně ocitlo pod kontrolou proruských teroristů a ruských jednotek. Ale jsou to ukrajinská území a my je zase získáme zpět,“ prohlásil Pavlo Klimkin v rozhovoru, který dnes otiskl německý list Bild. „Nevím, zda lze mluvit o úplné prohře (mírového procesu), ale ruské uznání těchto 'voleb' vážně ohrožuje uskutečnění minských dohod,“ řekl Klimkin a vybídl Západ k vyvinutí ještě většího tlaku na Kreml a k dalšímu přitvrzení protiruských sankcí. Ministr také kritizoval „opakující se vpády mnoha ruských vojáků“ do povstaleckého Donbasu a varoval, že „ukrajinské síly jsou připraveny bránit vlast jako nikdy dříve“.

Ztráta Donbasu bude spíš dlouhodobá záležitost, míní experti
  
Ukrajinští experti nicméně připouštějí, že ukrajinská vláda nemá vojenské prostředky umožňující znovu ovládnout území na východě země. Zároveň si ale politicky nemůže dovolit vzdát se těchto oblastí po šesti měsících krvavých bojů. „To, že Moskva ignorovala výstrahy Západu a uznala povstalecké volby v Doněcku a Luhansku, zcela jistě na roky zabetonuje ztrátu těchto oblastí pro Kyjev, podobně jako Krym, který v březnu Rusko zabralo,“
poznamenala agentura AFP. „Jestli Kyjev zase spustí vojenskou operaci, Moskva odpoví vysláním posil, aby Ukrajince zastavily,“ odhadl analytik Oleksander Suško. Kyjev už od neděle hlásí „intenzivní přemisťování“ ruských jednotek do Donbasu.  

Hledání politického východiska ztroskotalo, když povstalci odmítli nabídku Kyjeva na tříleté „zvláštní postavení“ povstaleckých oblastí s rozsáhlou autonomií.

Podle říjnového průzkumu si 54 procent Ukrajinců přeje pokračovat v boji o povstalecká území. Jen čtvrtina by se zřekla této oblasti ve prospěch Ruska výměnou za mír.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 10 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...