Kubáncům se otevírá svět – nepotřebují výjezdní doložku

Havana - Na Kubě začíná platit nová migrační reforma. Ta ruší zákon z roku 1976, podle kterého museli Kubánci žádat o povolení k výjezdu do ciziny - teď postačí platný pas, případně vízum do zemí, kde je potřeba. Podle analytiků byla hlavním důvodem reformy ekonomika. Mnoho lidí chce ze země odjet za prací, a zlepšit tak rozpočet svých rodin. Režim si ovšem nechává otevřená zadní vrátka a dál může některým lidem zamezit, aby odjeli do ciziny. Před cestovními kancelářemi a před americkou zájmovou sekcí v Havaně se tvořily fronty.

Kubánci se ode dneška obejdou bez výjezdní doložky. Už loni o tom rozhodla vláda prezidenta Raúla Castra. Když budou chtít vycestovat, nemusejí už shánět pozvání z ciziny či hradit vysoké úřední poplatky, které řadě místních obyvatel výrazně komplikovaly možnost vycestovat ze země. Díky zrušení povolení budou moci lidé s trvalým pobytem na Kubě pobývat v zahraničí celkem 24 měsíců. Doteď mohli vycestovat maximálně na 11 měsíců.

Traian Urban z Metropolitní univerzity Praha:

„Kubánský režim je v kritické fázi a chce dát najevo, že se otvírá a že se mění. Subjektivně už se nebudou Kubánci cítit tak omezeni a nebudou tolik demonstrovat.“

K cestě do zahraničí Kubáncům přitom teď stačí už jen pas. Ten ale stojí kolem 100 dolarů a mnozí si ho nebudou moci dovolit. Navíc některým jedincům budou moci úřady nadále zakázat, aby vyjeli do zahraničí. Režim se totiž obává odlivu mozků. „Reforma migračního zákona bere ohled na právo revolučního státu bránit se před vměšováním a podvratnými plány americké vlády a jejích spojenců. Proto budou i nadále platit pravidla bránící lidský kapitál vytvořený revolucí před vykrádáním talentů, které praktikují mocní,“ napsal oficiální kubánský list Granma. Problém s vycestováním by tak nadále mohli mít lékaři, vědci, armádní představitelé nebo vrcholoví sportovci.

Stejně tak mohou úřady zamezit komukoli v odjezdu kvůli „ohrožení bezpečnosti státu“. Ani vydání pasu totiž nemusí být automatické. Nemusí ho dostat každý, kdo nemá čistý trestný rejstřík či dluží státu peníze, ale také lidé, na něž se vztahují „obranné a bezpečnostní zájmy země“ či „pravidla pro migraci“ Kubánců.

Znalci kubánských poměrů se shodují na tom, že Castra vedly k uvolnění poměrů především ekonomické důvody. Mnoho lidí chce ze země odjet za prací a zlepšit tak tíživou ekonomickou situaci svých rodin. Peníze, které budou posílat domů, by mohly částečně pomoci hroutící se kubánské ekonomice. Kuba má přes 11 milionů obyvatel. Asi 1,5 milionu Kubánců a jejich potomků žije už v současnosti v USA, tisíce dalších v Evropě, zejména ve Španělsku.

Yoani Sánchez
Zdroj: EPA/Alejandro Ernesto/ISIFA

Yoani Sánchezová úspěšně podala žádost o pas

Navzdory všeobecnému očekávání, že vláda může tímto způsobem bránit v získání pasů odpůrcům režimu, dnes žádost o pas úspěšně podala například disidentka a blogerka Yoani Sánchezová, které prý úřady odmítly vydat výjezdní doložku v nedávné minulosti nejméně dvacetkrát. „Mám naději, ale uvěřím tomu teprve tehdy, až budu sedět v letadle,“ řekla Sánchezová, jíž úředníci oznámili, že vyřízení žádosti bude trvat 15 dní.

Překvapivou návštěvu měl dnes jeden z nejznámějších odpůrců Castrova režimu, hladovkář Guillermo Fariňas. Přišli k němu dva policejní důstojníci, aby mu sdělili, že se změna poměrů týká i jeho. „Řekli mi, že budu moci opustit zemi a vrátit se zpět,“ napsal na Twitteru Fariňas, který v roce 2010 dostal Sacharovovu cenu, kterou EU uděluje bojovníkům za lidská práva a svobodu.

Na české ambasádě zatím klid

Zvýšený zájem o vízové informace zaznamenala už v minulých týdnech také česká ambasáda. Lidé zajímali především o to, zda pro cesty do Česka stále potřebují víza. Během prvního dne platnosti nových pravidel ale situace nijak nevybočovala z normálu. „Žádný nadstandardní zájem jsme nezaznamenali,“ uvedl konzul František Fleišman.

Změny platí také pro cesty v opačném směru. Emigranti, kteří se usadili v zahraničí, budou moci od pondělí navštívit Kubu až na dobu 90 dnů. Mírnější budou i pravidla pro Kubánce, kteří ilegálně uprchli do USA.

Nahrávám video
Rozhovor s Traianem Urbanem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
18:24Aktualizovánopřed 19 mminutami

V Iráku bylo při dronovém útoku zraněno nejméně šest francouzských vojáků

Při dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku utrpělo zranění nejméně šest francouzských vojáků. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters oznámil guvernér provincie Irbíl Úmíd Chúšnáv. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
22:48Aktualizovánopřed 20 mminutami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
00:02Aktualizovánopřed 49 mminutami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
04:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
20:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
08:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
16:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nález neznámého dronu v areálu polského dolu vyšetřuje vojenská policie

Zaměstnanec hnědouhelného dolu ve středním Polsku ve čtvrtek v jeho areálu našel dron neznámého původu, píší tamní média s odvoláním na policii ve Velkopolském vojvodství. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz naznačil, že šlo zřejmě o ruský bezpilotní letoun.
17:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...