Simferopol - Referendum, které má předem daného vítěze - obyvatelé Krymu rozhodovali v neděli o možném připojení k Rusku. O hlasování byl velký zájem, v Sevastopolu se vytvořily fronty čekajících voličů ještě před otevřením místností. Ještě před hlasováním naopak ohlásili bojkot referenda menšinoví krymští Tataři. Referendum se obešlo bez vážnějších incidentů. Sledujte dnes od 20:00 speciální Horizont ČT24 k výsledkům krymského referenda.
„Dnes je významný den pro celý Krym, Ukrajinu a Rusko. Lidé věří, že potřebují být s Ruskem,“ řekla jedna z hlasujících Sevastopolanek Manita Meščinovová.
V Sevastopolu, kde má ruská černomořská flotila pronajatou základnu od Ukrajiny, se podle agentury AP vytvořily fronty čekajících voličů ještě před otevřením hlasovacích středisek. V jednom z nich prý odevzdalo hlas během prvních patnácti minut na 70 lidí.
Dorazil i bývalý ruský starosta Sevastopolu Ivan Jermakov. Připojení Krymu k Ukrajině bral už v devadesátých letech jako chybu. Referendum je pro něj návratem historické spravedlnosti. Pochyby o jeho legálnosti nemá. „Dejte nám právo se oddělit! Proč ten povyk v Evropě a Spojených státech? Co jsme vám udělali špatného?“ ptá se.
Do hlasovacích uren však hojně padaly lístky po celém Krymu. „Hlasují především krymští Rusové, kteří tvoří 60 procent krymského obyvatelstva. Prostor pro svobodnější rozhodování je v této atmosféře, kdy je na poloostrově 22 tisíc ruských vojáků, skutečně minimální,“ komentoval to zpravodaj ČT v Sevastopolu Josef Pazderka.
Hlasovací střediska se otevřela v 7:00 SEČ, zavřela se v 19:00 SEČ. První předběžné výsledky by podle organizátorů měly přicházet již nedlouho po závěru hlasování, konečné se čekají v pondělí ráno.
Referendum má potvrdit rozhodnutí tamního parlamentu z 6. března o připojení k Rusku. Výsledek hlasování je kvůli převážně ruskojazyčnému obyvatelstvu předem daný. Obyvatelé se zřejmě vysloví pro směřování k Rusku. I přesto se objevily zprávy i o několika machinacích s hlasováním. V Sevastopolu údajně několik desítek voličů vhazovalo do uren hlasy ještě před zahájením referenda. Jinde zase novinářka vyzkoušela, že mohla volit, i když nebyla na seznamu voličů. A tlak pocítili i zahraniční novináři. Místní ozbrojenci v noci prohledali jejich hotel v Simferopolu a zabavovali natočené materiály.
Ukrajinská krize podrobně na webu ČT24
KRYM: O referendum je velký zájem
KYJEV: Příměří do pátku, slíbili si ruský a ukrajinský ministr
PRAHA: Politika dobré vůle podle Kalouska na Krymu prohrála
REFERENDUM: Krymská krize nekončí, jen se posouvá na vyšší úroveň
OBRAZEM: Jak se volí na Krymu
ANALÝZA: Krymští Tataři se obávají, co s nimi bude po referendu
Hlasování: S Ruskem hned, nebo až časem
Otázky v referendu byly na hlasovacích lístcích otištěny v ruštině, ukrajinštině a tatarštině. Otázka, na niž odpoví kladně nadpoloviční většina hlasujících, bude označena za výsledné rozhodnutí. Žádnému dalšímu schvalování referendum nepodléhá.
- Jste pro znovusjednocení Krymu s Ruskem s právem subjektu Ruské federace?
- Jste pro obnovení platnosti ústavy z roku 1992 a pro status Krymu jako součásti Ukrajiny?
Právní experti však upozorňují, že rozdíl mezi otázkami je patrný jen na první pohled, ve skutečnosti příliš velký není. Ústava z roku 1992, která byla přijata v době rozpadu SSSR a Krymu dávala mimořádně rozsáhlou autonomii až do oddělení od zbytku země, totiž na Krymu už dávno neplatí, po třech letech pozbyla platnosti.
„Tento scénář je jen jakousi fintou v rámci referenda. Možnost odložit připojení Krymu k Rusku je pouze úhybným manévrem. Je to skutečně jen hra se slovy, není to reálný scénář,“ tvrdí politolog z Masarykovy univerzity v Brně Jan Holzer. Druhá otázka v podstatě znamená jen pomalejší postup, který navrhuje otázka první.
Krym připojil k Ukrajině sovětský vůdce Nikita Chruščov v roce 1954. Předtím poloostrov patřil 170 let Rusku. Většinu populace tvoří stále Rusové. Zhruba třetina obyvatel jsou Ukrajinci a Tataři, kteří vyzvali k bojkotu referenda. „Jak můžete v okupované zemi pod hlavněmi automatů svobodně hlasovat o oddělení? To je výsměch,“ namítá vůdce krymských Tatarů Mustafa Džemilev. (Více o krymských Tatarech čtěte ZDE.)
Západ referendum neuznává
Moskva se kvůli referendu dostala pod silný tlak Západu. Americký ministr zahraničí John Kerry se nechal slyšet, že pokud referendum nezastaví, podniknou Spojené státy a EU vůči Moskvě sérii tvrdých kroků. Čekat se prý dají už v pondělí.
Nicméně ruský prezident Vladimir Putin podle sdělení Kremlu v dnešním telefonickém rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou trval na svém. Referendum je podle něj v souladu s mezinárodním právem a Rusko „bude respektovat“ jeho výsledek.
