Kritizovaný i uctívaný. Zemřel nejdéle vládnoucí keňský prezident Daniel arap Moi

3 minuty
Horizont: Ve věku 95 let zemřel dlouholetý keňský prezident Daniel arap Moi
Zdroj: ČT24

Ve věku 95 let zemřel v Nairobi bývalý keňský prezident Daniel arap Moi, který této východoafrické zemi vládl 24 let. Informoval o tom server BBC. Nejdéle vládnoucí keňský prezident, který byl druhou hlavou nezávislé Keni, byl kritizován za autoritářství a korupci. Někteří ale pozitivně hodnotí, že za jeho úřadování (1978 až 2002) byla Keňa ve srovnání s jinými africkými státy relativně stabilní zemí.

Podle BBC budou exprezidentovi příznivci na Moie vzpomínat jako na vlastence, který stál u zrodu nezávislé Keni v roce 1963. Jiní ho ale viní z porušování lidských práv, pronásledování opozice, autoritářství a rozsáhlé korupce. Také ekonomika země za jeho úřadování stagnovala.

O úmrtí Moie informoval v prohlášení současný prezident Keni Uhuru Kenyatta, který označil Moie za vůdce boje za nezávislost a jednoho z největších Afričanů.

Prezident rovněž vyhlásil národní smutek, vlajky tak budou staženy na půl žerdi až do exprezidentova státního pohřbu. Datum zatím nebylo stanoveno.

Keňská vlajka stažená na půl žerdi
Zdroj: ČTK/AP/Khalil Senosi

Daniel arap Moi se narodil 2. září 1924. Po škole působil deset let jako učitel. V roce 1957 byl jako jeden z prvních černochů zvolen do legislativní rady, dřívějšího parlamentu za britské koloniální nadvlády.

Od roku 1960 se účastnil jednání o nové ústavě a o nezávislosti země. Poté, co se v prosinci 1963 stal prvním prezidentem Keni Jomo Kenyatta, stal se Moi ministrem vnitra, jímž byl až do roku 1978.

Represe vůči odpůrcům

Od ledna 1967 byl Moi zároveň viceprezidentem a po smrti Kenyatty v roce 1978 převzal vedení země. Z počátku byl velmi populární a snažil se být blízko lidu. Pokusu o puč v roce 1982 Moi využil k upevnění své vlády a represím vůči svým odpůrcům.

Prosadil tehdy také změnu ústavy, která v zemi povolila jen jednu politickou stranu. Pluralitní systém obnovil pod domácím tlakem v roce 1991. U moci se ale Moi udržel až do prosince 2002, poté už kvůli změně ústavy nesměl znovu kandidovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Los Angeles zavedlo kvůli protestům noční zákaz vycházení v centru města

V Los Angeles začal v noci na středu (SELČ) po pěti dnech protestů, původně namířených proti imigračním raziím administrativy prezidenta Donalda Trumpa, platit noční zákaz vycházení v části centra města ve snaze zastavit rabování a vandalismus. V ulicích na dodržování zákazu dohlíží příslušníci Národní gardy. Kalifornský guvernér Gavin Newsom prezidentovi vyčetl, že zneužívá své pravomoci a prohlásil, že demokracie čelí útoku. Národní garda má být nasazena i v Texasu, kam se protesty rozšířily.
06:20AktualizovánoPrávě teď

Charkov hlásí mrtvé po nočních ruských úderech

Dva lidé zahynuli a nejméně 57 dalších bylo v noci na středu zraněno při ruských vzdušných úderech na Charkov. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na starostu druhého největšího ukrajinského města Ihora Terechova. Rusové na město útočili den poté, co podobné letecké útoky na Kyjev a Oděsu, jedny z největších od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022, připravily o život tři lidi.
05:59Aktualizovánopřed 28 mminutami

Cenzus kast v Indii budí vášně. Po sto letech může přepsat mapy

Indická vláda chce poprvé od roku 1931 zahrnout kasty do sčítání lidu. Nečekané rozhodnutí může vést k překreslení geograficko-sociální mapy země a k prohloubení propasti ve společnosti, míní indolog Zdeněk Štipl. Opozice volá po navýšení stropu u kvót pro znevýhodněné kasty.
před 2 hhodinami

V Los Angeles pokračovaly protesty. Policie použila gumové projektily

Stovky lidí demonstrovaly v americkém Los Angeles v pondělí večer místního času proti migrační politice federální vlády, informovala agentura DPA. Protest byl podle ní klidný, policie ale demonstranty vytlačila. Protesty se také rozšířily do dalších kalifornských měst, jako je San Francisco a Santa Ana, ale také do Dallasu a Austinu v Texasu, Louiseville v Kentucky nebo New Yorku. Policie při střetech s demonstranty některé z nich zatýkala.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí útoku ve Štýrském Hradci stoupl na deset

V rakouském Štýrském Hradci (Graz) zemřel jeden ze zraněných po střelbě ve škole. Šlo o těžce raněnou ženu, počet obětí tak stoupl na deset, uvedla fakultní nemocnice. Policie dříve oznámila, že jedenadvacetiletý útočník po střelbě zabil i sebe. Ministr vnitra Gerhard Karner dříve informoval, že zraněno bylo nejméně dvanáct lidí, někteří z nich vážně. Rakousko uctí památku obětí třídenním státním smutkem, který podle kancléře Christiana Stockera začne ve středu ráno.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA mají pochyby o vzniku palestinského státu, řekl velvyslanec

Spojené státy už neprojevují bezvýhradnou podporu pro vznik nezávislého palestinského státu. Agentuře Bloomberg to v rozhovoru řekl americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Zároveň se přiklonil k myšlence, aby palestinský stát vznikl na území některé muslimské země, nikoliv na okupovaném Západním břehu Jordánu, pro který Huckabee použil izraelskou vládou preferovaný biblický název Judea a Samaří.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Jeden z největších úderů na Kyjev, popsal Zelenskyj ruský útok

Rusko v noci na úterý podniklo jeden ze svých největších leteckých útoků na Kyjev, napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Další údery směřovaly na Oděsu. Moskva proti Ukrajině vyslala 315 dronů, dvě rakety a pět střel s plochou dráhou letu. Ukrajinské jednotky zničily nebo zneškodnily 284 dronů a všechny rakety a střely, doplnilo ukrajinské letectvo. Rusko podle Reuters tvrdí, že v Kyjevě útočilo vysoce přesnými zbraněmi proti vojenským cílům.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Komise navrhla nový balík sankcí proti Rusku, Fico hrozí zablokováním

Evropská komise (EK) v rámci osmnáctého balíku sankcí proti Rusku navrhla další omezení týkající se ruského energetického a bankovního sektoru, snížení cenového stropu ruské ropy a zákaz využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream. Oznámila to předsedkyně EK Ursula von der Leyenová společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil, že balík nepodpoří, pokud EK nenabídne řešení ohledně dodávek surovin z Ruska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...