Východní Evropa má štěstí, že Unie má v tuto chvíli tolik problémů včetně brexitu, takže si jí nikdo moc nevšímá, tvrdí hlavní zahraničně politický komentátor deníku Financial Times (FT) Gideon Rachman, který byl hostem pořadu ČT Události, komentáře. „Pokud máte u kulatého stolu země, které vám říkají, že už s vámi nechtějí sdílet stejné hodnoty a být součástí klubu, tak je to velký problém,“ uvedl Rachman s ohledem na situaci v Polsku a Maďarsku.
Britská premiérka Theresa Mayová stále opakuje, že brexit je brexit a žádná jiná alternativa neexistuje. Článek 50 Lisabonské smlouvy o vystoupení z Unie se ale v nejbližší době aktivovat nechystá.
„Nic není dané. Ani to, že Británie opustí Evropskou unii, ale myslím si, že aktuálně vůbec nic není jasné. Pořád nechápeme, jaký má být časový rámec,“ konstatoval Rachman s tím, že stoupenci brexitu se zřejmě tak soustředili na cíl odejít, že neměli dost „intelektuální energie“ si promyslet, o co ve skutečnosti jde. „Někomu šlo o suverenitu, někomu o imigraci. A teď se musí rozhodnout, k čemu dojde, protože nemůže být naplněno úplně všechno,“ podotkl novinář.
Před červnovým referendem Unie, stoupenci setrvání i řada organizací typu OECD upozorňovali, že britská ekonomika brexitem utrpí, zatím se jí ale vede velmi dobře. Od prvních dnů, kdy došlo k šoku a libra se značně propadla, šly trhy nahoru. „Myslím si, že je ale moc brzo na to si říct, že ekonomicky nebudeme mít problém. Čeho já se bojím, to je dopad na dlouhodobé investice,“ prohlásil Rachman.
Ten se obává zejména odchodu zahraničních investorů, jako jsou japonské automobilky, v případě, že by v nejhorším případě došlo na znovuzavedení cel. Podobně by se mohly zachovat zahraniční finanční domy.
Podle Rachmana země jako Německo čekají, že trhy Británii za odchod potrestají a odradí tak další země od stejných referend. Pokud se tak nestane, pak by pravděpodobně přišli na řadu Francouzi, kteří by se regulacemi snažili omezit přístup City na evropské trhy.
„Určitě by chtěli ukázat, že nemůžete mít všechno, co chcete – volný pohyb, přístup na volný trh a přitom nebýt součástí Evropské unie, protože to by bylo ohrožení celého projektu, který se vytváří 60 let,“ podotkl novinář.
Problémový Orbán a ústavní krize v Polsku
Evropský projekt podle něj trpí i řadou další problémů, jako je krize eura, uprchlická krize, chování Ruska na Ukrajině. Štěstí má díky tomu východní Evropa, protože zbytek Unie nemá tolik času řešit aktuální situaci v Polsku nebo v Maďarsku.
„Jsou to země, které podepsaly po příchodu do Evropské unie demokratické závazky (Kodaňská kritéria) a aktuálně je zřejmě nenaplňují. Máme tu problémy se soudy, s médii a podobně,“ poznamenal novinář.
Brusel má navíc omezené prostředky, jak tyto země potrestat – extrémní možností je připravit je o hlasovací práva. Podle Rachmana ale není v EU dostatečná podpora takto radikálního řešení.
