Praha - Kmenové buňky stále hýbou světem, protože jsou jedinou nadějí u onemocnění mozku. Kromě toho je možné je použít při vytváření tkáňových náhrad. Na tiskové konferenci k Evropskému týdnu mozku, který začíná v pondělí 15. března, to řekla předsedkyně České společnosti pro neurovědy Eva Syková. Syková, která je rovněž ředitelkou Ústavu experimentální medicíny Akademie věd, zahájí cyklus přednášek týdne mozku přednáškou Kmenové buňky a biomateriály v léčbě onemocnění míchy a mozku.
Problémem mozkových onemocnění je to, že je většinou nelze léčit. Medicína dokáže jen zmírňovat jejich příznaky nebo je zpomalit, a tak zlepšovat kvalitu života. Kmenové buňky mohou nahradit chybějící neurony, mohou se stát jakýmisi záchranáři těch buněk, které ještě nejsou zcela odumřelé, vysvětlovala profesorka.
Její tým zkoumá možnosti léčby poranění míchy. Cílem je obnovit hybnost pacientů. Prozradila, že se jí podařilo udělat drobný krůček vpřed. Při poranění míchy je podle Sykové nejprve třeba zabránit nevratným škodám, to znamená odumírání buněk a vytváření jizvy, včasným dodáním kmenových buněk a pak vytvořit jakýsi překlenovací můstek v místech poranění.
Pracoviště Sykové má podle ní od počátku roku povolení připravovat kmenové buňky pro pacienty. Nejprve se odeberou pacientovi, kterému se později už namnožené aplikují. Osvědčily se také při léčení takzvané diabetické nohy. Léčbou se podařilo odvrátit amputaci, na kterou už pacient čekal. Největšími překážkami zavedení těchto nových léčebných praktik do klinické praxe je podle Sykové složitá administrativa a neodborné námitky jejich odpůrců.
