Dočasné syrské příměří je místy porušováno, tvrdí část opozice. Radikální skupina Džajš Islám (Armáda islámu) uvedla, že Asadovy síly ve snaze získat nové území nasadily i barelové bomby. Humanitární pomoc se prý do některých oblastí vůbec nedostává. Kurdské milice YPG mezitím mluví o porušování příměří v okolí Aleppa, aktivisté o náletech u Dumy. Stovky odpůrců Asada ale využily příměří k obnovení demonstrací proti režimu.
„Dalo by se říci, že jsme se vrátili na začátek,“ uvedl jeden z aktivistů z města Talbísa v provincii Homs. I před pěti lety byly vždy páteční demonstrace těmi největšími a brzy se k nim přidaly i páteční protestní pochody. Kvůli tvrdým zásahům bezpečnostních složek se ale od roku 2013 staly jakékoli demonstrace téměř nemyslitelné.
„Lidé jsou tak šťastní, někteří plakali, byla tu cítit radost, ale zároveň také obavy,“ řekl talbíský aktivista. „Mnoho mladých mužů, kteří s námi kdysi protestovali, tady už dnes není, protože byli zabiti,“ dodal.
Stovky lidí vyšly do ulic i v opozičních čtvrtích na východě Aleppa. „Díky tomuto příměří máme příležitost ukázat, proč jsme původně vyšli do ulic – bylo to kvůli odstoupení tohoto režimu,“ prohlásil jeden z demonstrantů abú Nadím, který chce ukázat světu, že protestující nejsou „ozbrojené gangy, ale lidé, kteří chtějí svobodu a pád režimu“.
O porušování příměří mluví povstalci i Moskva
Válečné letouny v pátek dvakrát udeřily u syrského města Duma, které leží severovýchodně od Damašku, informovala exilová Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR). Komu stíhačky patřily, prý není jasné.
Zástupce syrské opozice Rijád Hidžáb uvedl, že syrský režim, Rusko a jeho spojenci podnikli od začátku klidu zbraní 90 leteckých úderů. „Režim příměří hrubě porušuje a okupuje nová území, nasazuje všechny druhy zbraní, hlavně letadla a barelové bomby, snaží se obsadit velmi důležité oblasti,“ prohlásil Muhammad Allúš ze skupiny Džajš Islám.
Kurdové hlásí útoky na své milice ze strany povstaleckých skupin, jež ovládají část Aleppa. Rebelové naopak tvrdí, že příměří porušili Kurdové, kteří své akce koordinují s Damaškem, což milice odmítly.
Podle Moskvy teroristické skupiny za poslední dva dny 41krát porušily příměří, Turci navíc pokračují v ostřelování Kurdů.
Syrská opozice odmítla začátkem února pokračovat v mírových rozhovorech. Návrat k jednacímu stolu podmínila ukončením bojů a zajištěním humanitárních dodávek do obléhaných oblastí.
Podle Allúše ale i tato pomoc vázne, protože ji vláda blokuje. Do míst kontrolovaných opozicí se prý nedostalo „ani deset procent toho, co je potřeba“.
Allúš je členem opoziční vyjednávací komise (HNC) zapojené do rozhovorů, které zprostředkovává OSN. Džajš Islám je sice radikální skupina, ale Rusko jako hlavní spojenec Damašku přistoupilo na to, aby tato organizace byla do rozhovorů zapojena.
Podle OSN mají ženevská jednání pokračovat 9. března. Zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura ve čtvrtek řekl, že příměří je v zásadě dodržováno, ale situace je stále velmi nejistá. Organizace chce do Sýrie poslat pomoc pro 154 tisíc lidí. Odhaduje se přitom, že v obléhaných lokalitách se nachází až půl milionu Syřanů.
100 tisíc běženců se bojí vrátit domů
Organizace Lékaři bez hranic (MSF) mezitím oznámila, že kvůli bojům v severní Sýrii se nahromadilo u turecké hranice na 100 tisíc uprchlíků, kteří se zatím nevracejí domů. „Situace se zklidnila, významně ubylo náletů i bombardování, ale neustaly zcela,“ řekla šéfka MSF Joanne Liuová.
Asad chce v dubnu uspořádat v celé Sýrii parlamentní volby. „Plán uspořádat volby v Sýrii v blízké době je nejenom provokativní, ale také zcela nerealistický,“ prohlásil francouzský prezident Francois Hollande. Jeho ruský protějšek si ale myslí něco jiného. „Rusko je toho názoru, že rozhodnutí syrských úřadů uspořádat v dubnu 2016 volby je v souladu s nynější syrskou ústavou a neohrožuje mírovou snahu,“ uvedl Kreml.
- Syrská revoluce začala v roce 2011 poklidnými demonstracemi proti režimu prezidenta Bašára Asada. Studenti se tehdy inspirovali arabským jarem.
- Celostátní povstání nakonec přerostlo v roce 2012 v občanskou válku, v níž proti sobě stojí vládní vojska, umírnění povstalci a radikálové včetně Islámského státu.
- Konflikt si podle OSN vyžádal přes 250 tisíc obětí. Syrské centrum pro politický výzkum hovoří o téměř půl milionu mrtvých.
- Z někdejších 22 milionů obyvatel je dnes 45 procent uprchlíky. Přes 6 milionů zůstává uvnitř Sýrie, více než 4 miliony utekly do zahraničí.
