Severní Korea už vyvinula miniaturizovanou jadernou hlavici, kterou může být vyzbrojena balistická raketa. S odvoláním na odhad americké armádní rozvědky to napsal list The Washington Post. Americký prezident Donald Trump v úterý řekl, že Severní Korea by raději neměla dál Spojeným státům vyhrožovat, pokud ale bude, narazí na ohnivou zlobu, jakou svět neviděl.
Tajnou analýzu severokorejských armádních kapacit vyhotovila koncem července americká vojenská rozvědka DIA, napsal washingtonský deník. Je-li informace pravdivá, překročila by podle listu KLDR kritickou hranici, za níž se stává jadernou mocností.
Podobnou informaci sdělilo i japonské ministerstvo obrany. Pentagon v červnu odhadl, že Pchjongjang může mít až 60 jaderných bomb. Někteří nezávislí experti ale tvrdí, že jejich počet je ve skutečnosti mnohem menší.
KLDR ve vývoji postupuje rychle
Jaderný program KLDR postupuje mnohem rychleji, než zahraniční odborníci předpovídali, připomněl The Washington Post. S odkazem na americké úředníky uvedl, že pokročilejší je i vývoj mezikontinentálních balistických raket schopných zasáhnout území USA.
Americké rozvědce zatím není známo, zda severokorejský režim už jaderné hlavice úspěšně vyzkoušel, přestože KLDR to už loni oficiálně oznámila, napsal list. Od roku 2006 země uskutečnila pět jaderných testů, poslední z nich loni v září.
Informace o hlavici je výzvou prezidentovi Donaldu Trumpovi, který prohlašuje, že jaderné vyzbrojování ohrožující Spojené státy severokorejskému režimu nedovolí.
Trumpův poradce pro národní bezpečnost Herbert McMaster nedávno televizi MSNBC řekl, že představa Severní Koreje vyzbrojené interkontinentálními raketami s jadernou hlavicí je „z hlediska prezidenta nepřípustná,“ uvádí The Washington Post. Na tiskové konferenci v Bedminsteru ve státě New Jersey Trump v úterý pohrozil ohnivou odvetou.
Musíme být tvrdí, vzkázal dříve Trump
Americký prezident má sice dovolenou, ale Severní Korea ho zaměstnává na plný úvazek. „Po mnoha letech selhávání země spojují síly, aby konečně řešily nebezpečí, které představuje Severní Korea. Musíme být tvrdí a rozhodní!“ uvedl po schválení nových sankcí OSN na Twitteru.
Poslední sankce jako jeden z největších diplomatických úspěchů Trumpovy administrativy jsou podle zpravodaje ČT Martina Řezníčka ovšem zatím úspěchem jen na papíře. Severní Korea tlaku ustupovat nehodlá a vzkazuje, že o svém jádru s nikým vyjednávat nebude.
KLDR je třeba odříznout od peněz, říká bývalý stratég
Řezníček mluvil o řešení současné situace s Robertem Manningem, který zastával několik významných pozic na ředitelství amerických zpravodajských služeb. Podle něj může na Severokorejce platit jen situace, kdy se ucpou všechny díry, jimiž do země proudí peníze, a režim tak přijde o konta v zahraničí.
Vojenský zásah proti Severní Koreji podle Manninga kvůli riziku krveprolití postrádá smysl – s jednou výjimkou: pokud by tamní režim chtěl jaderné zbraně skutečně použít. Jinak by prý Spojené státy stejně nedokázaly atomový arzenál plně zničit. Tlak by tedy měl být hlavně hospodářský, uvedl Řezníček.
„Zabránit (Severní Koreji) v přístupu do mezinárodního finančního systému, co nejvíc jim vzít jejich tvrdou měnu, to bude vyžadovat spolupráci s Ruskem a hlavně Čínou, ale je to realizovatelné,“ uvedl Robert Manning, odborník na Severní Koreu a bývalý stratég ředitelství zpravodajských služeb.
Spojené státy musejí podle Manninga tlačit zbytek OSN k tomu, aby sankce vymáhala. Dosud prý byly ve srovnání například s těmi íránskými velmi mírné. Peking by též neměl Pchjongjangu prát špinavé peníze.
Mezi Čínou a KLDR je vzájemné pohrdání, říká Manning
„V uplynulých letech se v Číně vedla vzrušená debata o tom, jestli je Severní Korea přínosem, nebo přítěží. Víme, že Si Ťin-pching o Kim Čong-unovi smýšlí mimořádně špatně. Myslím, že se s bývalou jihokorejskou prezidentkou sešel dvanáctkrát, ale s Kimem nikdy, nikdy ho nepozval, takže je tam zřejmé pohrdání z obou stran. Severokorejci zase provedli různé věci na čínský svátek, aby je provokovali.“
Americký prezident podle Manninga nabyl u čokoládového dortu se svým čínským protějškem na Floridě mylného dojmu, že když mu nabídne ústupky v obchodu, on zatlačí na Severní Koreu. Ale Peking nebude riskovat nestabilitu. O změnu režimu nemá cenu usilovat, protože opozice neexistuje – a i kdyby, tak by to prý Západ neměl říkat nahlas. Jaderné zbraně se podle Manninga staly součástí severokorejské identity a už dávno nejde jen o kartu v mezinárodním pokru, uvedl Řezníček.
„Kim Čong-un chce jaderné zbraně jako pojistku, je to logické“
„Kim Čong-un se chová logicky. Pokouší se vytvořit tu největší pojistku proti americkému útoku. Jsem velmi nervózní z toho, co má: když byste byl Severní Koreou a díval byste se na to, co se stalo v Libyi nebo Iráku – tak byste chtěl jaderné zbraně jako pojistku. Ale on jde za čáru. Pokouší se vytvořit dvě nebo tři složky jaderné výzbroje, torpéda vypalovaná z ponorek. Tohle je jeho záměr, protože utrácí peníze, které nemá, na zbraně, které teoreticky nikdy nepoužije. Takže se musíte ptát: myslí si Kim Čong-un, že může zastrašit Západ hrozbou omezené jaderné války, nebo si myslí, že může omezenou jadernou válku vyhrát? Neznám na to odpověď, ale to, co provádí, podobné otázky vyvolává. To mě na tom nejvíc znepokojuje.“
Severokorejská krize může ale podle Manninga skončit úplně jinak. „Nebyl bych překvapený a vůbec by mě nešokovalo, pokud by bratr, bratranec, otec, syn někoho, koho Kim Čong-un zabil a kdo k němu má fyzický přístup a zbraň, tak pokud by mu někdo vpravil kulku do hlavy,“ uvedl Manning.
