Berlín - Německo a Spojené státy chtějí napravit vzájemné vztahy. Na berlínském setkání se na tom shodli spolková kancléřka Angela Merkelová a šéf americké diplomacie John Kerry. Jejich spojenectví poškodila odposlouchávací aféra. Podle dokumentů Edwarda Snowdena americké tajné služby sledovaly komunikaci šéfky německé vlády. V Mnichově mezitím odstartovala 50. bezpečnostní konference. Hlavními tématy letos budou situace v Sýrii, protivládní nepokoje na Ukrajině či budoucnost transatlantického partnerství. Německý prezident Joachim Gauck na úvod prohlásil, že by Berlín měl hrát větší roli v mezinárodní politice.
Kerry s Merkelovou: Špehovací aféra naše vztahy zničit nesmí
Aféra odposlechů nesmí dlouhodobě poškodit americko-německé vztahy, shodli se Kerry s Merkelovou. „Chci, aby rok 2014 byl rokem, kdy naše přátelství obnovíme,“ řekl americký ministr zahraničí s tím, že vztahy mezi Washingtonem a Berlínem jsou motorem transatlantické spolupráce.
Angela Merkelová, německá kancléřka
„Chtěla bych znovu zdůraznit, že pro Německo je mimořádně důležitá transatlantická spolupráce. To není možné zpochybnit, i když máme na některé otázky rozdílné názory. Díky společným zájmům je jistě postupně vyřešíme.“
Aféra kolem sledovacích aktivit americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) otřásla loni mimo jiné evropskou politickou scénou. Z dokumentů, které vynesl někdejší analytik NSA Snowden, vyšlo najevo, že agentura sledovala internetovou a telefonickou komunikaci nejen milionů Evropanů, ale i státníků - údajně i německé kancléřky. Německo i Francie, ale také zástupci EU začali o problematice s americkou administrativou intenzivně jednat. Omluva ale nepřišla ani dnes v Berlíně.
Americký prezident Barack Obama v souvislosti s aférou přislíbil změnit práci špionážních agentur. USA podle něj již nebudou monitorovat komunikaci hlav států a vlád blízkých spojenců. Oznámil také omezení programu plošného získávání dat o telefonátech Američanů.
Angela Merkelová
V Mnichově se hovoří o bezpečnosti - už po padesáté
„Nemůžeme doufat, že se nás nijak nedotknou konflikty ve světě. Ale pokud se budeme podílet na jejich řešení, můžeme přinejmenším částečně utvářet budoucnost světa,“ prohlásil Gauck na úvod konference. „Proto se Německu vyplatí investovat do evropské spolupráce a do světového řádu,“ dodal.
Mnichovská bezpečnostní konference
Podle německého prezidenta musí být Berlín připraven podporovat řešení krizí ve světě a v některých případech i vyslat vojáky tam, kam je třeba. Německo se také podle Gaucka musí snažit bránit porušování lidských práv ve světě. Jejich dodržování totiž samo o sobě přispívá mezinárodní bezpečnosti. „Princip státní suverenity a zásada nevměšování nesmí vést k tomu, že násilnické režimy budou nedotknutelné,“ zdůraznil německý prezident.
Německo se z 2. světové války poučilo, touží po míru
Gauck připomněl, že po druhé světové válce pochopitelně neměl nikdo ve světě zájem na silné mezinárodní roli Německa. Podle něj se ale země za uplynulá desetiletí změnila, vzdala se touhy po dominanci a nyní usiluje o mír a o mezinárodní spolupráci. „Je třeba se proto ptát, co můžeme udělat pro stabilizaci našeho sousedství, ať už na východě nebo v Africe,“ řekl německý prezident.
Německo podle Gaucka dokázalo využít důvěru, kterou dostalo od mezinárodního společenství po druhé světové válce. Stalo se tak bohatou, otevřenou zemí, která dbá na práva svých občanů. Právě proto, že se země má dobře, by podle prezidenta měla nabízet i ostatním státům svůj příběh a své hodnoty, aby i jim umožnila nastoupit na stejnou cestu.
Podle německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové by evropské státy měly prohloubit spolupráci v obraně, a to už od úrovně plánování. Pouze koordinovaný postup totiž umožní evropským členům Severoatlantické aliance, aby v rámci NATO zůstávali jako hodnověrný partner Spojených států.
Mnichovská bezpečnostní konference slaví 50 let (zdroj: ČT24)