Mnichov – O mírovém návrhu pro Ukrajinu budou politici znovu jednat ve středu v Minsku. Dohodli se na tom prezidenti Ruska, Francie a Ukrajiny a německá kancléřka. Podle šéfa americké diplomacie Johna Kerryho jsou Spojené státy a Evropa zajedno v podpoře Ukrajiny. Na bezpečnostní konferenci v Mnichově zdůraznil, že prodlužování konfliktu bude znamenat růst hospodářských nákladů pro Rusko a jeho spojence.
„Vladimir Putin slyšel od Alexandra Lukašenka, že v běloruském Minsku je vše na středeční večer připraveno. Ta příprava je teď ale někde jinde než v samotném Minsku. Hodně záleží na jednání expertní komise v Berlíně a na schůzce kontaktní skupiny v Minsku, tedy zástupců Ruska, Ukrajiny, vzbouřenců a představitelů OBSE. Další nejistotu vnáší přímo Putin, když hovoří o řadě stanovisek – to znamená více problémů. Neví se ani, jestli Putin na schůzku přijede,“ podotkl zpravodaj ČT Miroslav Karas. Povstalci trvají na tom, že zůstanou na nově dobytých pozicích, Kyjev naopak požaduje, aby se vrátili do pozic, jež zaujímali na podzim loňského roku – to je ale pro rebely nevýhodné. Problémových bodů bude ale zřejmě víc.
Ukrajinská mírová jednání tří prezidentů a německé kancléřky oceňuje řada zahraničních politiků. Spojené státy a Evropská unie jsou pak podle Kerryho v otázce podpory Kyjeva v souladu. „Rusko se snaží zásadně ovlivnit bezpečnostní situaci ve východní a střední Evropě, nejprve prostřednictvím nelegální okupace Krymu a teď skrz drzou snahou o destabilizaci východní Ukrajiny,“ konstatoval Kerry.
Americký ministr zahraničí zároveň zdůraznil, že prodlužování konfliktu na východě Ukrajiny bude znamenat růst hospodářských nákladů pro Rusko a jeho spojence, na což z Moskvy reagoval i sám prezident Vladimir Putin. „Ale my s nikým nepovedeme válku. Budeme spolupracovat. Ovšem pokusy, které jsou zavedeny - včetně takzvaných sankcí, nemohou mít šťastný konec. A v naší zemi nemohou být rozhodně účinné, i když nám trochu ublíží,“ konstatoval šéf Kremlu.
O mírovém návrhu se toho zatím moc neví
Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande se svou mírovou iniciativou seznámili ve čtvrtek a v pátek ukrajinského prezidenta Petra Porošenka a šéfa Kremlu Vladimira Putina. Reakce jsou vesměs pozitivní, včetně Kyjeva, Moskvy i předáků proruských separatistů.
Nejvyšší představitelé Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska chtějí o řešení krize znovu osobně jednat v běloruské metropoli, nejlépe už za tři dny. Na přípravě summitu je ale potřeba ještě pracovat: Putin upozornil, že se musí stihnout sladění řady stanovisek.
Hollande prozradil, že plán mimo jiné počítá s demilitarizovaným pásmem do hloubky 50 až 70 kilometrů na každé straně dělící linie. Dal také najevo, že je pro zvážení větší autonomie pro území ovládané rebely.
Součástí návrhu nepochybně bude okamžité příměří a nejspíš i další výměna zajatců. Problémem je ovšem demarkační linie, protože vzbouřenci chtějí zohlednit své územní zisky z poslední doby, což se nelíbí Kyjevu.
Steinmeier varoval před vyzbrojováním Kyjeva
Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier ale upozornil, že řešení ukrajinské krize je ještě daleko. Zároveň varoval před dodávkami zbraní ukrajinské armádě, po kterém v Mnichově volal ukrajinský prezident Petro Porošenko. „My Evropané můžeme dosáhnout trvalé bezpečnosti jen ve spolupráci s Ruskem, ne když budeme proti Rusku. Což musí být jasné i Moskvě,“ poznamenal Steinmeier.
K finanční podpoře Ukrajiny pak v Mnichově vyzvala šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová. Stejně důležité jako vyřešení konfliktu je podle ní i zajištění fungování ukrajinského státu.
Zeman: Putinovi nepomáhám
Český prezident Miloš Zeman očekává, že protiruské sankce skončí nejpozději do jednoho roku. Řekl to v přenosu z lánského zámku, který na svém webu vysílal Blesk. „Nepomáhám Putinovi, ale tomu, aby mezi ČR a Ruskou federací existovaly normální obchodní, ekonomické styky, nezatížené sankcemi, které ničemu nepomáhají, které pouze povedou k tomu, že po zrušení sankcí - které očekávám do jednoho roku nejpozději - dojde k tomu, že místa, která uvolnily české podniky, budou vyplňovat francouzské, německé, americké a britské firmy,“ uvedl Zeman. Dodal, že svým postupem se tomu jako český prezident snaží zabránit.
Zeman se ohradil proti tomu, že by byl „propagandista Kremlu“ a jmenoval kritiky sankcí. Zmínil rakouského kancléře, slovenského či maďarského premiéra, některé zahraniční diplomaty, šéfa české hospodářské komory, svazu průmyslu a dopravy či českého ministra průmyslu.
