Bordeaux - Nicolas Sarkozy dnes stanul před soudem kvůli takzvané aféře Bettencourt - případu údajného nelegálního financování své volební kampaně v roce 2007. Výslech začal krátce po deváté hodině ráno a podle očekávání se protáhl do večera. Očekává se, že vyšetřující soudce v Bordeaux bývalého francouzského prezidenta oficiálně obviní nebo mu dá status zvláštního svědka, který se může později změnit v obvinění. Sarkozy nadále jakoukoli vinu popírá, vyšetřovatelé dnes odmítli záležitost komentovat.
Kauza Bettencourtová před soudem: Vypovídal Sarkozy
Vyšetřující soudce Jean-Michel Gentil se snaží zjistit, zda Sarkozy získal nezákonnou finanční podporu od nejbohatší ženy Francie Liliane Bettencourtové k financování své kampaně, po níž byl zvolen prezidentem. Devadesátiletá miliardářka je dědičkou kosmetické firmy L'Oreal. Francouzská policie začátkem července na příkaz Gentila podnikla razii v Sarkozyho domě a kanceláři, zabavila jeho diáře. Soudce rozhodne, nejspíš napřesrok, zda je dost důkazů pro postavení Sarkozyho před soud, nebo zda ukončí vyšetřování.
Sedmapadesátiletý konzervativec Nicolas Sarkozy je od začátku takzvané páté republiky v roce 1958 druhým bývalým prezidentem, kterého si předvolal nějaký vyšetřující soudce. Prvním byl neogaullista Jacques Chirac, který byl loni odsouzen v případu nelegálního financování své strany fiktivními pracovníky na pařížské radnici, kterou kdysi řídil.
Bývalá účetní Bettencourtové prý řekla policii, že začátkem roku 2007 požádal o 150 tisíc eur (3,8 milionu korun) v hotovosti tehdejší miliardářčin přítel a důvěrník Patrice de Maistre, a to s tvrzením, že peníze jsou určeny pokladníkovi Sarkozyho kampaně. Podobná operace by byla hrubým porušením zákona. Soukromé příspěvky politickým stranám a jejich prezidentským kandidátům smějí být totiž maximálně 7 500 eur ročně (asi 191 000 korun) a jen 4 600 eur (asi 117 000 korun) v době volební kampaně. Každý dar nad 150 eur přitom musí být poskytnut formou šeku.
Sarkozyho UMP prochází krizí
Sarkozy v květnu opustil Elysejský palác, když ve volbách prohrál se socialistou Françoisem Hollandem. V polovině června ho přestala chránit prezidentská imunita. Jeho jméno se objevuje v dalších třech justičních kauzách, a to v době, kdy jeho konzervativní strana Svaz pro lidové hnutí (UMP) prožívá těžkou krizi. Jde o spor bývalého premiéra Françoise Fillona a dosavadního šéfa UMP Jeana-Françoise Copého o vedení strany. Fillonovi spolupracovníci odmítli uznat, že se Copé stal vítězem vnitrostranických voleb a novým šéfem UMP. Za vítěze označili Fillona a hodlají to dokázat. Fillon hned požádal dlouholetou osobnost tradiční pravice v zemi Alaina Juppého, aby do vyjasnění situace přechodně řídil UMP.
Copé byl v pondělí oficiálně vyhlášen vítězem vnitrostranických voleb. Podle volební komise získal 50,03 procenta hlasů, a porazil tak jen velmi těsně, rozdílem pouhých 98 hlasů, svého soupeře Fillona. Ten to krátce poté uznal. Fillonovi lidé ale nyní tvrdí, že se zapomnělo zahrnout do sčítání 1 304 hlasů ze tří zámořských území Francie v Tichém a Indickém oceánu. Při zahrnutí těchto hlasů se podle nich stává vítězem Fillon.