Moskva - Katynský masakr z jara 1940 Rusko vyšetřovat nebude. Nejvyšší soud dnes definitivně zamítl polské žádosti o vyšetření vraždy tisíců polských důstojníků, kteří se za druhé světové války dostali do sovětského zajetí a byli postříleni sovětskou tajnou policií v katynském lese u Smolenska. Soudci s odvoláním na stalinský zákon z roku 1926 uvedli, že zločin už je promlčený. Argumentovali i tím, že z 1803 nalezených těl bylo identifikováno jen 22, a tak není důvod se domnívat, že právě příbuzní pozůstalých, kteří se domáhali znovuotevření případu, přišli o život v důsledku zločinu. Advokátka pozůstalých Anna Stavická označila argumentaci soudu za nepochopitelnou a dala najevo, že se obrátí do Štrasburku na Evropský soud pro lidská práva.
Katynský masakr dodnes zůstává citlivou kapitolou v rusko-polských vztazích. Podle různících se údajů bylo v sovětském zajetí na různých místech popraveno 15 až 22 tisíc polských zajatců. Sovětské úřady po desetiletí svalovaly zločin na německé okupanty, než nakonec Michail Gorbačov a Boris Jelcin uznali sovětskou vinu. Ruské vyšetřování případu bylo uzavřeno v roce 2004 s tím, že spis zůstane přísně utajený.
Zločin z roku 1940 má být podle nejvyššího soudu posuzován podle trestního zákona z roku 1926, což znamená, že již uplynula desetiletá promlčecí lhůta stanovená tímto zákonem a obnovené vyšetřování by odporovalo zákonu. Kromě toho vyšetřování bylo ukončeno i kvůli smrti pachatelů.
Ostatky polských důstojníků zastřelených převážně ranou do zátylku objevili v katynském lese u Smolenska v roce 1943 němečtí vojáci. Na místo povolali experty z okupované Evropy, kteří dospěli k závěru, že zločin byl spáchán na jaře 1940, tedy ještě před německým vpádem do Sovětského svazu. Sovětská komise naopak obvinila z masakru německé okupanty. Spor se stal pro Moskvu záminkou k přerušení diplomatických styků s polskou exilovou vládou v Londýně v předvečer nastolení prosovětského režimu v Polsku. Téměř až do pádu komunismu byla otázka osudu polských zajatců tabu v obou zemích.
V polském tisku se mezitím už objevila jména 125 vrahů z tajné policie NKVD, kteří se na popravě zajatců podíleli a byli za svůj čin odměněni. Major Vasilij Blochin byl povýšen na generála, major Nikolaj Siněgubov se stal náměstkem ministra. Někteří však dopadli špatně, kupříkladu kapitán Rodos byl po Stalinově smrti zatčen a popraven, podobně jako šéf lvovského komanda major Měšik.
