Česká genová banka pošle semena nejdůležitějších rostlin českého zemědělství do globálního úložiště na Špicberkách – takzvané Noemovy archy. Připojí se tím k dalším 63 institucím světa, které si nechávají zdarma uchovávat rostlinná semena na norském souostroví. Tam by měla přežít přírodní a klimatické katastrofy, války, jaderné výbuchy, ale i lidskou nedbalost.
V genové bance nyní finišují přípravy na hromadné odeslání 400 tisíc semen. Česko se tak zařadí do celosvětové záchrany genetických zdrojů rostlin.
„Z valné většiny půjde o pšenici, ječmen a oves,“ sdělila České televizi pracovnice Genové banky semen ČR Ludmila Papoušková. „Norská vláda nám nedala žádné normy vzhledem k tomu, jaká semena a v jakém počtu můžeme poslat. Sami jsme se rozhodli o uchování těch odrůd, které mají čistě český původ a zároveň význam v potravinářství,“ doplnila Papoušková.
Banka pošle tři plné boxy vytříděných semen v popsaných aluminiových sáčcích. Experti z Výzkumného ústavu rostlinné výroby vytipovali celkem 802 rostlinných odrůd, přičemž od každé odrůdy pošlou pět set semen. „Počet semen musí být velký vzhledem ke klíčovosti jednotlivých odrůd a jejich adaptaci na jiné přírodní podmínky,“ vysvětlila Papoušková.
Semena jsou uložena v minus 18 stupních, vydrží 100 let
Uchováváním a využíváním rostlinných semen je v Česku už čtyři roky pověřen Národní program ministerstva zemědělství. Semena se skladují v úložišti ve sklenicích při teplotě minus 18 stupňů Celsia. „Aby dlouho vydržela, tak musí být vysušená a skladovaná při mrazových teplotách,“ zdůraznil vedoucí České genové banky Vojtěch Holubec.
Semena se suší podle velikosti – týden i tři týdny – v sušárně za nízké vlhkosti vzduchu. Poté putují do přípravny semen, kde dojde ke kontrole klíčivosti a vyčištění. Následně jsou uložena do sklenic, kde jsou hermeticky uzavřena. „Doplněn je pytlíček se silikagelem, který vysuší zbylou vlhkost,“ popsal proces Holubec.
Celkem se v genové bance v ČR nachází 52 tisíc vzorků semen, nejčastěji jde o obilniny. „Máme 10 tisíc vzorků pšenice, pak následuje ječmen a další plodiny,“ podotkl Holubec.
Světová semenná banka na Špicberkách má kapacitu 2,25 bilionu semen, což představuje více než 4,5 milionu různých rostlin.
„Světovou banku zřídila norská vláda. Původně to byl důl, který byl upraven. Jsou tam tři paralelní tunely, v nichž je přirozená teplota 8 stupňů, jelikož se jedná o permafrost – věčně zmrzlou půdu. Teplota je dochlazována na minus 18 stupňů, což je standardní teplota pro uložení vzorku,“ podotkl Holubec. Tyto podmínky by měly zajistit dobrý stav semen na sto let.
Podzemní trezor na souostroví Svalbard má pancéřová vrata a stěny z betonu silné jeden metr a údajně odolá jaderné střele či silnému zemětřesení. Norsko za jeho výstavbu zaplatilo v přepočtu 153 milionů korun a stavba trvala necelý rok. O významu této polární pevnosti svědčí fakt, že v Iráku a v Afghánistánu byla podobná zařízení za války zcela zničena a na Filipínách je v roce 2006 poškodila povodeň při řádění tajfunu.
