Katalánská vláda zvažuje vypsání předčasných voleb, chce zabránit omezení autonomie

Aby předešla omezení autonomie ze strany Španělska, zvažuje katalánská vláda vypsání předčasných voleb. Uvedla to separatistická strana CUP podporující menšinový kabinet. Španělský ministr spravedlnosti Rafael Catalá již předtím vedení regionu vzkázal, že pouhé vypsání voleb k vyřešení krize v Katalánsku nestačí a region se musí jasně zříci vyhlášení nezávislosti. Opoziční španělští socialisté však dali najevo, že by v případě vypsání voleb byli proti krokům centrální vlády na omezení katalánské autonomie.

„Regionální volby jsou nástrojem, který zruší výsledky (referenda) z 1. října a rozhodnutí většiny Katalánců,“ řekl katalánský poslanec Carles Riera, podle něhož jeho krajně levicová Kandidátka lidové jednoty (CUP) s vypsáním voleb nesouhlasí, vládní koalice Společně pro ano (JXSí) se však k tomuto řešení přiklání.

Premiér Carles Puigdemont se dosud stavěl k možnosti vypsat volby odmítavě, v jeho straně však podle médií začaly sílit hlasy, podle nichž volby pomohou uklidnit vyhrocený spor s Madridem.

V pondělí k jejich vypsání vyzvalo i sdružení katalánských podniků, podle něhož by volby ukončily současnou politickou nejistotu, která poškozuje ekonomiku. Nové volby podporují rovněž katalánské unionistické strany.

„Vypsáním voleb všechno nenapravíte,“ prohlásil španělský ministr spravedlnosti v rozhovoru s rozhlasovou stanicí RNE. S odkazem na deklaraci schválenou před dvěma týdny katalánským parlamentem dodal, že katalánské vedení „musí vyjasnit, zda vyhlásilo nezávislost, nebo ne, musí dodržovat zákony a musí respektovat soudní verdikty“. Catalá zároveň ocenil snahu premiéra Puigdemonta vysvětlit své postoje ve španělském Senátu.

Horní parlamentní komora bude tento pátek schvalovat převzetí pravomocí katalánské vlády Madridem, které podle ministra může separatistické vedení regionu stále ještě odvrátit. Zatím není jisté, zda Puigdemont dorazí ve čtvrtek, kdy bude o uplatnění ústavního článku 155 debatovat senátní komise, či v pátek přímo na plénum před hlasováním. Podle španělské televize RTVE by se s ním v Senátu měl setkat buď premiér Mariano Rajoy, či vicepremiérka Soraya Sáenzová.

„Nemám velká očekávání, že by se odehrálo něco, co se neudálo během posledních měsíců,“ odpověděl Catalá skepticky na otázku, zda se Puigdemont může v Senátu kvůli obavám z převzetí správy Katalánska vzdát jednostranného vyhlášení nezávislosti. 

Mluvčí španělských socialistů, kteří zatím stejně jako liberální strana Ciudadanos omezení katalánské autonomie podporují, řekla, že v případě vypsání předčasných voleb by strana změnila stanovisko, pokud zároveň dojde k „úplnému odmítnutí jednostranné deklarace nezávislosti“. Vládní lidovci mají v Senátu dost hlasů, aby omezení autonomie prosadili sami, hledají však co nejširší podporu ostatních stran.

Katalánské vlajky
Zdroj: Susana Vera/Reuters

O dalším postupu rozhodnou poslanci ve čtvrtek

Katalánské vedení opakuje své výzvy k dialogu s Madridem, nezávislosti se však vzdát nehodlá a Puigdemont dosud neavizoval žádné ústupky, které by mohly odvrátit záměr Madridu převzít klíčové katalánské úřady. Na čtvrtek bylo svoláno mimořádné zasedání katalánského parlamentu, kde hodlají poslanci reagovat na plánovaný krok Madridu a budou řešit i jednostrannou deklaraci nezávislosti.

List La Vanguardia s odkazem na zdroje ze španělské vlády uvedl, že pokud Madrid převezme pravomoci katalánského kabinetu, Puigdemont a další ministři, které chce kvůli nedávnému referendu stíhat španělská prokuratura, sice ztratí své vládní funkce, ale nepřijdou o poslanecké mandáty, s nimiž jim zůstane imunita.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
Právě teď

USA dokončily první prodej venezuelské ropy za zhruba 500 milionů dolarů

Spojené státy dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Agentuře Reuters to ve středu řekl nejmenovaný americký činitel. Dodal, že další prodeje by měly následovat v příštích dnech a týdnech.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 9 hhodinami
Načítání...