Karadžić se odvolal proti čtyřicetiletému trestu za válečné zločiny

Někdejší vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić se odvolal proti 40letému trestu, který mu letos v březnu udělil haagský tribunál. Oznámila to agentura AFP s odvoláním na právníky. Karadžićovi tehdy byla uznána vina za válečné zločiny včetně genocidy na bosenských muslimech ve Srebrenici.

Rozsudek Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) nebyl pravomocný a Karadžić už dříve dal najevo, že se proti němu hodlá odvolat.

ICTY uznal Karadžiče vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby, včetně genocidy v souvislosti se srebrenickým masakrem. Bosenskosrbské síly při něm v červenci 1995 povraždily podle některých odhadů až 8 tisíc zajatých mužů muslimské (nyní bosňácké) národnosti.

Odpovědný je také za brutální obléhání Sarajeva, během něhož bylo zabito přes 10 tisíc lidí, včetně patnácti set dětí. Vinným shledali soudci Karadžiče i z pronásledování, vyhlazování, vražd, deportací, nelidských činů spojených s násilným přemísťováním obyvatelstva, z nezákonných útoků na civilisty a z braní příslušníků mírových sil OSN jako rukojmích.

Karadžić spolu s generálem bosenskosrbských vojsk Ratkem Mladičem
Zdroj: Reuters

Karadžić se před spravedlností ukrýval více než deset let, než byl zadržen v červenci 2008 v Bělehradě. Proces s ním začal v říjnu 2009, jen rozsudek soudci připravovali více než rok a půl. Probírali se zhruba 11 500 předloženými doklady a desítkami tisíc stránek výpovědí. Během procesu, který začal před sedmi lety, vypovídalo téměř šest stovek svědků.

Memento zvané Srebrenica

Šlo o dějiště největšího masakru v Evropě od druhé světové války. Tehdejší výsměch požadavkům mezinárodního společenství, dobytí muslimské enklávy a následný masakr více než osmi tisíc lidí. To vše se pojí s městem Srebrenica ukrytém v lesnatých hvozdech poblíž dnešních hranic Srbska.

Pietní místo ve Srebrenici
Zdroj: Reuters

Útok na enklávu o rozloze 150 kilometrů čtverečních začal 6. července raketovým ostřelováním a Srbové v obavě před leteckými útoky NATO zprvu postupovali pomalu. Nálety ale nepřišly a do srbských rukou navíc padlo 30 Nizozemců, kteří sloužili na předsunutých hlídkových postech.

Krátce před pádem města letouny nakonec zaútočily, další bombardování, které by mohlo změnit situaci na bojišti, ale bylo odvoláno poté, co Srbové pohrozili zabitím zajatých vojáků.

Srbské jednotky vstoupily do samotného města od jihu kolem čtvrté hodiny odpoledne 11. července 1995. Většina z obyvatel Srebrenice, hlavně ženy a děti, se v té době soustředila u základny vojáků OSN ve vsi Potočari severně od města. Podle odhadů se tam tísnilo až 30 tisíc lidí, mezi nimiž byla jen asi tisícovka mužů. Právě z nich se o několik desítek hodin později staly první oběti vraždění. Podle svědků Srbové mnohé z nich na místě zastřelili, další odvezli pryč.

Muži, vojáci a civilisté, doprovázení asi desítkou žen z významných srebrenických rodin, se pak kolem půlnoci na 12. července vydali na cestu přes hory do Tuzly. Ze zhruba 13 tisíc lidí se jich ale do cíle více než padesátikilometrového pochodu dostala jen třetina. Během cesty se kolona několikrát střetla se srbskými jednotkami. Část lidí padla, mnoho vyčerpaných uprchlíků ale Srbové zajali a později zabili podle předem připraveného plánu.

Právě události ve Srebrenici označil Mezinárodní soudní dvůr OSN za genocidu. Za účast na masakru odsoudily soudy v Bosně, Srbsku i Haagu desítky lidí k mnohaletým trestům. Ten, který stál nad nimi, si verdikt vyslechne po více než dvaceti letech od masakru.

Vzestup pýchy a nacionalismu vedl k etnickým čistkám

Šlo o krvavou dohru po rozpadu někdejší sjednocené Jugoslávie pod Josifem Brozem Titem. Válečný konflikt v Bosně a Hercegovině si vyžádal životy více než 100 tisíc lidí. Zhruba 2,2 milionu obyvatel kvůli němu muselo opustit své domovy.

Drobné šarvátky, jež vypukly v březnu 1992, přerostly po vyhlášení samostatnosti země 5. dubna v regulérní válku. Země, obývaná katolickými Chorvaty, pravoslavnými Srby a islám vyznávajícími Bosenci, doplatila na nenaplněné mocenské ambice, ale i na letité a dlouhodobě neřešené spory mezi národy.

Vše vypuklo už v roce 1991, kdy se Jugoslávií prohnala vlna nacionalismu. Tehdy opustily jednotný stát jako první Slovinsko, Chorvatsko a Makedonie. V únoru příštího roku se o totéž pokusila i Socialistická republika Bosna a Hercegovina. V mnohonárodnostní zemi, složené z pravoslavných Srbů, katolických Chorvatů a muslimských Bosenců, se ale v dubnu rozpoutal krvavý válečný konflikt, který trval přes 3,5 roku.

Krutostí se dopustily všechny strany. Nejvíc válečných zločinů ale spáchaly srbské jednotky. V listopadu 1995 konflikt pod tlakem USA a NATO ukončily Daytonské mírové dohody. Vznikla tak federativní Bosna a Hercegovina, složená z muslimsko-chorvatské federace a Republiky srbské. V čele země stojí Prezidium. Má tři členy, kteří se ve vedení střídají každých 8 měsíců. Země je stále nestabilní, i když před nedávnem formálně požádala o členství v EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump slíbil vyslat vojáky na hranici s Mexikem

Republikán Donald Trump se v pondělí oficiálně stal 47. prezidentem Spojených států. Inaugurace staronového šéfa Bílého domu se kvůli mrazivému počasí uskutečnila uvnitř rotundy Kapitolu. Trump zde složil prezidentskou přísahu a pak přednesl první projev ve funkci. V něm mezi jiným uvedl, že hodlá vyhlásit krizový stav a vyslat vojáky na hranici s Mexikem. Trump již v aréně Capital One podepsal své první exekutivní příkazy, poté zamíří do Bílého domu a chopí se svých pravomocí. Přísahu složil také nový viceprezident Spojených států JD Vance.
včeraAktualizovánopřed 16 mminutami

Biden preventivně omilostnil příbuzné, Fauciho či vyšetřovatele útoku na Kapitol

Končící americký prezident Joe Biden udělil sérii preventivních milostí členům své rodiny a lidem, kterým by podle něj mohla hrozit „pomsta“ od administrativy jeho nástupce Donalda Trumpa. Jsou mezi nimi generál Mark Milley, epidemiolog Anthony Fauci a členové vyšetřovacího výboru Kongresu a svědci ve věci útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021. Biden také zmírnil trest indiánskému aktivistovi Leonardu Peltierovi odsouzenému na doživotí v souvislosti s vraždami dvou agentů FBI v indiánské rezervaci, informují tiskové agentury.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinské drony útočily na podniky ve dvou ruských regionech i sklad paliv

Ukrajinské drony v noci na pondělí zaútočily na průmyslové podniky v ruském Tatarstánu a v Kalužské oblasti, informovaly podle ruskojazyčného servisu BBC tamní úřady. Neuvedly, o jaké závody šlo. Podle informací na Telegramu se v Kazani, administrativním centru Tatarstánu, stal terčem útoku podnik vyrábějící letadla. V pondělí večer došlo k dalšímu útoku, kdy ukrajinské drony napadly a zapálily sklad pohonných hmot v ruském městě Liski ve Voroněžské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Fiala doufá po Trumpově inauguraci v rozvíjení vzájemných vztahů, Babiš ocenil projev

Spojené státy jsou pro Česko klíčovým spojencem v bezpečnosti i obchodních vztazích. Krátce po inauguraci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Je přesvědčen, že se vztahy zemí budou nadále úspěšně rozvíjet. Šéf opozičního ANO Andrej Babiš zase doufá, že se během Trumpova mandátu vylepší vztahy mezi USA a Evropou. Ocenil také inaugurační řeč nového šéfa Bílého domu, šlo prý o „projev silného lídra“.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útočník ze Southportu se k vraždám přiznal

Mladík, který je obžalovaný z toho, že loni v létě na taneční akci v anglickém Southportu ubodal tři malé dívky, se k činu přiznal. Na začátku soudního procesu se přiznal také k tomu, že zranil deset lidí, vlastnil manuál teroristické organizace al-Káida a jed ricin, informují agentury. Britská vláda avizovala, že celý incident, po němž následovaly celonárodní nepokoje, vyšetří.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trumpovi blahopřejí světoví státníci, Zelenskyj mluví o naději na spravedlivý mír

Evropští politici i generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte blahopřejí Donaldu Trumpovi, který se stal novým americkým prezidentem. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie a Spojené státy spolu mohou dosáhnout větší prosperity a posílit společnou bezpečnost. Podle šéfa NATO Rutteho mohou rovněž společně dosáhnout míru skrze sílu a prostřednictvím Severoatlantické aliance. Německý kancléř Olaf Scholz na síti X napsal, že dobrý vztah s USA byl vždy cílem německé politiky. Zdůraznil ale i nutnost jednoty EU.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izraelci propustili dle dohody devadesát palestinských vězňů

Izraelská strana propustila devadesát palestinských vězňů v rámci dohody mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás o výměně rukojmí za vězně poté, co v neděli začalo platit příměří a do Izraele se vrátila tři rukojmí. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Server The Times of Israel (ToI) uvedl, že podle teroristického hnutí Hamás je jeden z palestinských vězňů, které měl v neděli Jeruzalém propustit, stále v izraelském vězení. Hamás se nyní spolu se zprostředkovateli a Červeným křížem snaží situaci vyřešit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Někde výhodné, jinde konec na ulici, říká o zdravotním pojištění v USA expert

Nastupující prezident Donald Trump dlouhodobě kritizuje opatření bývalého prezidenta Baracka Obamy, které umožnilo, aby se do systému zdravotního pojištění připojily miliony chudších Američanů. Programů a opatření zabývajících se zdravotním pojištěním v USA je však více. Mezi nejoblíbenější patří podle vedoucího Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Jakuba Hlávky z Masarykovy univerzity systém Medicare, který využívají především senioři. Ti zároveň podle něj patří mezi Trumpovy důležité voličské základny.
před 8 hhodinami
Načítání...