Kapitán „italského Titaniku“ před soudem

Grosseto (Itálie) – Kapitán výletní lodi Costa Concordia Francesco Schettino dnes znovu stanul před soudem v italském Grossetu. Plavidlo ztroskotalo loni v lednu u břehů ostrova Giglio, podle obžaloby Schettino svou nedbalostí zavinil smrt 32 lidí, dalším způsobil ublížení na zdraví a navíc z lodi uprchl. Za to mu hrozí až dvacet let vězení. Obhájci se znovu pokoušejí dohodnout na mírném trestu.

Proces s 52letým Schettinem začal 9. července. Obžaloba tvrdí, že kapitán při okružní jízdě po Středomoří plul příliš blízko pobřeží a nevěnoval se řízení plavidla. V rozporu se svými povinnostmi i námořní tradicí potápějící se loď opustil dřív než posádka a cestující. Schettinův právník svého klienta hájí tvrzením, že při zmatené evakuaci byl kapitán do záchranného člunu vhozen nedopatřením. Ať už se tam dostal jakkoliv, za zády nechal loď a 4 200 cestujících i členů posádky. Schettino odpovědnost za nehodu popírá a tvrdí, že pro záchranu lidí na palubě udělal vše, co bylo v jeho silách. Zástupce skupiny obětí prohlásil, že pro každého cestujícího bude požadovat milion eur odškodného.

První soudní stání v toskánském Grossetu bylo minulý týden pouze formální, protože se konalo v době stávky právníků, a bylo hned odročeno na dnešek.

Obhajoba dnes znovu požádala o uzavření dohody o vině a trestu, která už však byla jednou zamítnuta. Díky ní by Schettino mohl dostat relativně mírný tříapůlletý trest vězení. Tuto možnost soud při předběžném řízení v květnu povolil pouze pětici z původních šesti obžalovaných (kormidelníkovi lodi, krizovému manažerovi společnosti Costa Crociere, jež plavidlo vlastní, a třem důstojníkům posádky) a trval na tom, aby se Schettinem byl veden řádný proces. Snaha obhájců vymoci Schettinovi mírnější trest nemá příliš nadějí na úspěch. Pokud by soud tuto možnost připustil, už by se příčiny havárie podrobně neřešily.

Případ kormidelníka, manažera společnosti Costa Crociere a tří důstojníků se projednává odděleně a soudce by o něm mohl rozhodnout už v neděli.

Domnica Cemortanová
Zdroj: ČT24

Kapitánovi advokáti budou nejspíš usilovat o domácí vězení. Recidiva podle nich ve Schettinově případě nehrozí. „Nikdy se svojí zodpovědnosti nevyhýbal. Je správné, že je pro své kapitánské povinnosti souzen a že proces probíhá spravedlivě,“ prohlásil obhájce Francesco Pepe. K soudu dnes dorazila i Domnica Cemortanová, s níž kapitán v době nehody večeřel. „Jsem součástí procesu, protože i já jsem byla na té lodi, stejně jako ostatní cestující. Doufám, že se celá pravda brzy ukáže. Spousta lidí stále mnoho věcí neví, tak doufám, že na to u soudu přijdou,“ řekla.

Luxusní výletní parník Costa Concordia ztroskotal u toskánského ostrova Giglio 13. ledna 2012. Na palubě bylo 3 200 cestujících a 1 000 členů posádky. Loď se převrátila poté, co se nebezpečně přiblížila k pobřeží - podle některých právě na žádost kapitána. Tomu úřady vyčítaly, že evakuaci nařídil pozdě a z plavidla utekl dřív než poslední pasažér.

Dnešního slyšení v divadelním sále v Grossetu, který kvůli obrovskému počtu účastníků sporu slouží jako dočasná soudní síň, se účastnila i řada cestujících z potopeného parníku. Ti se chtějí dozvědět, co přesně se na moři před rokem a půl stalo. „Upřímně, nemám zlost na Schettina. Mám zlost na celou posádku. Na začátku se všichni smáli, a když zjistili, že je to vážné, utekli a nás tam nechali,“ řekl agentuře AP 33letý Ital Gianluca Gabrielli, který se z paluby potápějící se lodi dokázal dostat bezpečně na břeh.

Vyprošťování plavidla, které najelo na mělčinu a převrátilo se na bok, stále neskončilo. Pracovní čety se ho snaží pomocí šesti plošin a nádrží se vzduchem dostat do vzpřímené polohy. Jeho odtažení bude stát v přepočtu šest miliard korun. Podobná operace ale nebyla nikdy provedena u tak velkého vraku, nejsou proto vyloučeny komplikace. Počítá se s tím, že vrak bude odstraněn na jaře příštího roku, s největší pravděpodobností obrovskou výletní loď čeká sešrotování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 2 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...