Praha – Předseda Strany práv občanů ZEMANOVCI (SPOZ) a šéf Zemanovy volební kampaně Vratislav Mynář odmítá, že by nový prezident využitím sudetoněmeckého tématu mohl zhoršit vztahy s Německem. Zeman má prý dostatek zkušeností na to, aby v pozici hlavy státy česko-německé vztahy nijak nenarušil. Mynář tak mimo jiné reagoval na názor některých německých deníků, které vyzvaly kancléřku Angelu Merkelovou, aby Zemana kvůli diskuzi kolem Benešových dekretů nezvala do Berlína. Samotná německá vláda ale doufá v dobrou spolupráci. Bavorští i sudetoněmečtí politici věří, že ve své funkci Zeman nebude dělat téma z „předsudků minulosti“.
Podle předního deníku Die Welt by tamní vláda měla v budoucnu přehodnotit pozvání Zemana „kvůli antiněmecké kampani, kterou v Česku rozpoutal, a neměla by akceptovat, že se nenávist vůči Němcům stane normalitou evropské politiky“, píše se v listu. Kritický názor vyjádřil v Událostech, komentářích i zpravodaj deníku Hans-Jörg Schmidt: „Například na tiskovkách pana prezidenta Klause jsem slýchával, že se musíme zaměřit na budoucnost a staré věci nechat historikům. Nyní ale hledáme v šuplíku starého sudetoněmeckého strašáka.“
Zeman musí dokázat, že je schopen dialogu, tvrdí německý expert
Německý zpravodaj Weltu se v rozhovoru zmínil také o výrocích Zemana z roku 2002. Tehdy jako předseda vlády přirovnal sudetské Němce k páté koloně Adolfa Hitlera a zapříčinil tak zrušení návštěvy tehdejšího kancléře Gerharda Schrödera. „Je otázka, jestli by pan Zeman přijel do Berlína a říkal stejná vyjádření o tom, že sudeťáci byli pátá kolona Hitlera. Němci tehdy byli hodně naštvaní a nechci už znovu zažít ty vztahy u bodu mrazu,“ komentoval Schmidt. Zeman musí podle německého experta Kai-Olafa Langa z Nadace pro vědu a politiku ukázat, že není levicový nacionalista ani provinční politik, ale má schopnost pragmatického dialogu.
- Německý expert Kai-Olaf Lang z Nadace pro vědu a politiku v rozhovoru pro server iHNed.cz: "Prezident Zeman nebude mít zájem, aby do úřadu nastupoval s větším verbálním konfliktem s Německem. To, co bylo součástí volební kampaně, mu stačí. Jako zkušený politik ví, že je to trochu stín a bude pracovat na tom, aby nebyl tmavší, ale zmizel."
Obavy z postoje Zemana jako hlavy státu vůči Němcům mírnil šéf jeho kampaně Mynář. „Tak, jak ho znám, si myslím, že se bude chovat velmi státnicky a neobávám se, že by jeho návštěva v Berlíně měla poškodit vzájemné vztahy,“ řekl Mynář. Podle svých slov se nechce k dlouhým volebním debatám po ukončení kampaně vracet. „K té otázce sudetských Němců došlo vícekrát, ale právě díky tomu, že pan Schwarzenberg nepříliš vhodně a nepříliš jasně českým občanům toto vysvětloval,“ dodal šéf jeho kampaně.
Sudetoněmečtí politici: Zeman si zaslouží šanci
Nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt vítězství Zemana okomentoval: „Český národ si zvolil Zemana. I s ním se nepředpojatě a bez jakýchkoli klapek na očích pokusíme vést dialog. Zeman si tu šanci zaslouží.“
Krátce po oznámení výsledků voleb přitom reakce tak mírné nebyly. Předseda sudetoněmecké Ackermannovy obce a politik bavorské vládní CSU Martin Kastler krátce poté na Twitteru napsal: „Zas jedno vítězství postavené na nenávisti.“ Šéfka německého Svazu vyhnanců Erika Steinbachová dokonce Zemana označila za „odporného nacionalistu“.
Bavorská ministryně pro evropské záležitosti Emilia Müllerová:
„Věřím, že nový český prezident Miloš Zeman nebude tématizovat předsudky minulosti, ale bude se s Bavorskem partnersky a otevřeně zasazovat o budoucnost.“
Sám Posselt nicméně připustil, že v Zemanově volební kampani zazněly „neférové tóny“. „Zeman je ten typ, který svůj názor často mění, je nevypočitatelný,“ soudí o novém prezidentovi předák Sudetoněmeckého krajanského sdružení. „Antiněmecký rasismus“ ale do kampaně v Česku podle něj vnesla rodina dosluhující hlavy státu Václava Klause. „Od Zemana takové tóny neočekávám,“ poznamenal Posselt.
Petr Brod, publicista:
„Nemyslím si, že by Zeman vedl nějakou protiněmeckou kampaň. On jenom využil té momentální nešikovnosti toho, co se snažil Karel Schwarzenberg říct. On nebyl pochopen a ta vůle k nepochopení byla u pana Zemana velká.“
Co se řeklo k dekretům:
Karel Schwarzenberg, 17. ledna 2013, debata v ČT: „To, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta Beneše ocitla v Haagu.“
Karel Schwarzenberg, 18. ledna 2013: „Musel jsem z důvodů časové tísně použít zkratku, která může vést k pochybnostem o mém postoji v této otázce. Uvedl jsem, že Benešovy dekrety není potřeba rušit, protože zanikly díky přijetí Listiny základních práv a svobod. Chtěl jsem vyjádřit, že Benešovy dekrety jsou dnes už překonány, že jsou právně vyhaslé.“
Miloš Zeman, 18. ledna 2013, debata TV Prima: „Ten, kdo označí (…) jednoho z prezidentů Československa za válečného zločince, mluví jako sudeťák, a ne jako prezident.“
