Běženci v uprchlickém táboře na řeckém ostrově Lesbos dál odmítají návrat do Turecka na základě dohody mezi EU a Ankarou. Asi 1500 uprchlíků z tábora Moria se v úterý pokusilo prorazit plot poté, co do Turecka po dvoutýdenní přestávce zamířily další dva trajekty. Běženci také zapálili kontejnery s odpadky. Policie proti nim nasadila slzný plyn a ohlušující granáty.
Kameny a slzný plyn. Frustrace na Lesbu roste, uprchlíci nechtějí do Turecka
Stovky běženců se v úterý pokusily prorazit plot v uprchlickém táboře Moria, který nedávno navštívil papež František, který vyzval běžence, aby neztráceli naději. Napětí na Lesbu ale roste. Uprchlíkům se nelíbí podmínky zadržování v táboře a deportace do Turecka.
Někteří migranti v úterý házeli na policisty kameny a kovové předměty. Policie uvedla, že osm dětí a mladistvých skončilo v nemocnici po potyčkách mezi skupinami Afghánců a Pákistánců.
„To, co se děje v Morii, ukazuje míru frustrace lidí,“ podotkl ředitel Mezinárodního záchranného výboru pro Řecko Panos Navrozidis. „Mnoho z těchto uprchlíků bylo drženo v Morii déle než měsíc, nemají k dispozici dostatečné služby a mají jen velmi málo odpovědí. Zaslouží si víc,“ konstatoval Navrozidis.
Nepokoje v uprchlickém táboře na Lesbu
V současné době zůstává na řeckých ostrovech asi 8 tisíc migrantů, přes 50 tisíc pak v celém Řecku. V úterý bylo v souladu s turecko-unijní dohodou deportováno 13 osob z Lesbu a 31 z Kosu. Většinou šlo o Afghánce, kteří v Řecku nepožádali o azyl.
Dosud bylo v rámci dohody vráceno do Turecka asi 340 nelegálních migrantů. Země EU si mají na oplátku převzít stejný počet lidí s právem na azyl přímo z tureckých středisek. Strop je stanoven na 72 tisíc osob.
Lidskoprávní organizace, OSN i samotní uprchlíci se přitom obávají, zda je Turecko skutečně bezpečná země. Objevují se totiž zprávy, že Ankara vrací běžence do válečné Sýrie, případně střílí po uprchlících na syrsko-turecké hranici, která je už delší dobu uzavřená a tisíce lidí čekají v nuzných podmínkách na syrské straně. Turecko ale veškerá obvinění odmítá.
Brusel se snaží uprchlickou krizi řešit mimo jiné povinnými kvótami na přerozdělování běženců. Loni v září ministři vnitra EU přehlasovali Česko, Slovensko i Maďarsko, které nesouhlasily s přerozdělením 120 tisíc lidí z Řecka a Itálie. V současné době Evropská komise navrhuje dokonce zavedení trvalého mechanismu.
V4 proti kvótám, šéf maďarského parlamentu varuje před federalizací Evropy
Kvóty ve středu na Štiříně kritizovali zástupci parlamentů visegrádské skupiny (V4). „Stále si myslím, že to spíše byl takový exces, který se nebude opakovat, že se z toho zejména Evropská komise poučí a že nebude takováto rozhodnutí přijímat po ne úplném konsenzu,“ míní předseda českého Senátu Milan Štěch (ČSSD).
Šéf maďarského parlamentu László Kövér mluvil o snaze federalizovat Evropu – povinné kvóty byly podle něj vnuceny silnějšími státy těm ostatním.
Za nepřijatelné a velmi nebezpečné označil Kövér, když jednotlivé země dělají individuální rozhodnutí a zvou miliony běženců do Evropy, a poté chtějí, aby situaci solidárně řešila celá osmadvacítka. Narážel tak na loňské prohlášení německé kancléřky Angely Merkelové, že se její země postará o syrské uprchlíky.
Domníváme se, že povinné kvóty jsou pokusem o vytvoření precedentu, který bude mít dlouhodobý dopad. Je to pokus zavést federální stát Evropa, aniž by se k tomu státy souhlasně vyjádřily.
S kvótami nesouhlasí ani zástupci Polska, podle nichž stejně nakonec uprchlíci odejdou do Německa nebo jiné země západní Evropy. Všichni zástupci V4 se naopak shodli na nutnosti dodržovat stávající pravidla týkající se schengenského prostoru a migrace.
GALERIE
V4 a lesbos