Čeští europoslanci se rozcházejí v názoru na fungování turecko-unijní dohody o vracení běženců, většina ale upozorňuje, že problémy se daly čekat. Zatímco někteří považují spolupráci s Turky za nezbytnou, jiní si myslí, že vracení ilegálních migrantů zpět by mělo fungovat i bez dohody.
Čeští europoslanci: Dohoda s Turky je problémová, Erdoganovy výhrůžky se daly čekat
Šéf Evropské rady Donald Tusk považuje dohodu s Turky za úspěch, který pomáhá udržet schengenský prostor volného pohybu osob. Nutnost turecko-unijní spolupráce zdůrazňoval i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
„Buď necháte migraci v rukou převaděčů, anebo schválíte dohodu s Tureckem,“ naléhal na zákonodárce Juncker, argumentující mimo jiné miliardovými zisky převaděčů. Ujišťoval, že evropské peníze nejdou do turecké kapsy, ale skutečně pomáhají uprchlíkům.
Na základě dohody má být za každého ilegálního migranta vráceného z Řecka do Turecka poslán do zemí EU jeden uprchlík s právem na azyl. Brusel za to slíbil Ankaře finanční pomoc a bezvízový styk – turecký prezident už začal vyhrožovat, že jeho země přestane uprchlíky přebírat, pokud se tak do léta nestane.
Podle europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL) bylo jasné, že Ankara bude požadovat, aby EU plnila své sliby, zatímco Turecko tak zatím učinilo zhruba jen z poloviny. „Všichni, kdo znají Turecko, Turky, jejich prezidenta a předsedu vlády, tak neočekávali, že by něco takového nenastalo,“ podotkla Šojdrová.
Stejného názoru je europoslanec Pavel Poc (ČSSD), který na druhou stranu zdůraznil, že chyba není jen na straně Turků. „Že dohoda s Tureckem bude problém, se vědělo od začátku. Je ale třeba vědět, že Unie nemůže najít pevninské řešení bez Turecka. Turecko také má důvod nedůvěřovat zejména západní části Unie – o členství v Unii požádalo v 80. letech a od té doby ho západní státy tahají za nos,“ poznamenal Poc.
„Erdogan napíná nit až na hranici možného. Pokud jde ale o přidružení (Turecka) k EU, tak netahá jen Turecko za delší konec lana. Měli bychom si také umět dupnout,“ je přesvědčen europoslanec Stanislav Polčák (TOP 09).
Podle europoslance Petra Macha (Svobodní) má Řecko z hlediska mezinárodního práva plné právo vracet ilegální migranty do Turecka, i kdyby od dohody Ankara nakonec odstoupila. „Pak by bylo na Turecku, aby vracelo ilegální migranty zase třeba do Pákistánu, Afghánistánu nebo Eritreje,“ míní Mach.
Sankce pro odpůrce kvót?
V europarlamentu zazněl také názor, že k dohodě s Ankarou dotlačily Brusel státy, jež odmítají přebírat běžence. „Dohodu s Tureckem lze kritizovat, ale byla nám vnucena kvůli egoismu a tvrdosti některých členských zemí, které odmítly přerozdělení uprchlíků,“ prohlásil Gianni Pittella, hovořící jménem socialistů coby druhé nejsilnější poslanecké skupiny.
„Nikdo nemá kouzelnou hůlku, která by umožnila vše vyřešit. Všichni ale víme, že řešením je povinný a trvalý mechanismus přerozdělování,“ řekl a vybídl k uplatnění sankcí proti „zemím, které házejí klacky pod nohy“. Unie podle něj přísně sleduje rozpočtové deficity, ale zavírá oči před touto „sabotáží“.