K obnově Saského paláce zničeného nacisty má ve Varšavě pomoci legislativa

Nahrávám video
Události: Obnova Saského paláce ve Varšavě
Zdroj: ČT

Vláda ve Varšavě chystá v rámci svého nového programu sérii zákonů. Plánuje upravit daně nebo zvýšit zdravotní odvody pro střední třídu. Polský úděl, jak projekt nazvala, má ale také posílit vlastenecké cítění. Toho chce kabinet dosáhnout větším počtem vyučovacích hodin o národních dějinách i obří investicí: obnovou monumentálního Saského paláce, který zničili nacisté.

Na náměstí, kterému kdysi vévodil největší varšavský palác, slibovala vládnoucí strana a prezident, že ho znovu postaví. Tehdy Polsko slavilo 100 let nezávislosti. Plán se teď zákonodárci rozhodli převtělit do zákona. Stavba má stát v přepočtu přes tři miliardy korun. Jak se obnovená klasicistní památka využije, zatím není jasné.

„Má to obrovský symbolický rozměr. Dílo má korunovat mnoho desetiletí trvající proces obnovy hlavního města,“ řekl polský prezident Andrzej Duda.

Monumentální stavbu srovnali se zemí nacisté v roce 1944. Mstili se Varšavě za povstání. Ze Saského paláce zbyl jen hrob neznámého vojína, který byl na stejném místě už před válkou.

Saský palác na historickém záběru
Zdroj: ČT24

Podpora veřejnosti

Podle průzkumů plán vlády podporuje skoro polovina Poláků, víc než čtvrtina je proti, zbytek si o něm nic nemyslí. Otevřeně proti nevystupuje ani opozice, která řídí Varšavu. Tvrdí ale, že spíš než o věrnou kopii půjde jen o fasádu.

„Myšlenka je blízká srdci Varšavanů. Otázka ovšem zní, zda by měl být znovu stavěný v době pandemie, kdy nám chybí peníze opravdu na všechno,“ uvedla předsedkyně městské rady za Občanskou platformu Ewa Malinowská-Grupińská. 

Spolu se Saským palácem nacisté zničili 85 procent zástavby města na levém břehu Visly. Historické centrum Poláci jako přesnou kopii postavili hned po válce, královský zámek v 70. letech minulého století. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránská raketa zasáhla Tel Aviv, Izrael útočil v Libanonu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů, přičemž jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, píše AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly také o vzdušných úderech v Iráku.
05:58Aktualizovánopřed 7 mminutami

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 55 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 3 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 4 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...