Juščenko: Za vysokou cenu plynu může Tymošenková

Kyjev - Bývalý ukrajinský prezident Viktor Juščenko dnes před kyjevským soudem obvinil expremiérku Juliji Tymošenkovou, že je zodpovědná za sjednání přemrštěné ceny za nákup ruského zemního plynu v roce 2009. Kvůli údajně nevýhodnému kontraktu s Ruskem Tymošenková čelí obvinění z překročení pravomoci s trestní sazbou až deset let vězení. Vůdkyně ukrajinské opozice obvinění odmítá a označuje je za politickou mstu.

Juščenko dnes vypovídal před soudem jako svědek. Dostavil se k němu až napodruhé. Původně měl svědčit už v úterý, kdy se ale bez náležitého zdůvodnění nedostavil. Soudce Rodion Kirejev předvolání zopakoval s tím, že pokud se bývalý prezident k soudu opět nedostaví, bude pokutován a předveden policií. Do soudní budovy exprezident vstoupil zadním vchodem.

Juščenka s Tymošenkovou spojuje odkaz „oranžové revoluce“ z roku 2004, kdy se oba postavili do čela pokusu o sblížení Ukrajiny s Evropou a prosazení demokratických reforem. Juščenka revoluce vynesla na prezidentský post, Tymošenková se stala předsedkyní vlády. Jejich spojenectví ale časem utrpělo vážné šrámy a skončilo roztržkou. Mrazivé vztahy Juščenka s Tymošenkovou přetrvaly i po roce 2010, kdy oba prohráli politický boj s šéfem Strany regionů, nynějším prezidentem Viktorem Janukovyčem, a ocitli se v opozici.

Vrazila mi nůž do zad

Juščenko dnes soudu podrobně vysvětlil vývoj cenových jednání s Moskvou v letech 2008 a 2009 a prohlásil, že odpovědnost za dohodnutou cenu ležela výhradně na předsedkyni vlády, nikoli na něm. „Odmítnout cenu mohla jen premiérka, v pravomoci prezidenta nic takového není,“ řekl exprezident. Dohodnutou cenu se údajně od Tymošenkové do poslední chvíle nedozvěděl, přestože žádost urgoval. Text uzavřené smlouvy prý dostal až z Moskvy faxem. „Nechtěl jsem tomu věřit, měl jsem to za podvrh,“ vylíčil exprezident své překvapení nad dojednanou cenou.

Tymošenková naopak tvrdí, že prezident do jednání aktivně zasahoval. Koncem prosince 2008 podle ní ukrajinské vyjednavače z Moskvy osobně odvolal, přestože byli blízko výhodnější ceně. Kdyby se tak podle expremiérky nestalo, kontrakt by byl pro Ukrajinu příznivější. Nedošlo by prý ani k vážné krizi, která kvůli rusko-ukrajinským cenovým sporům a následnému zastavení dodávek plynu postihla v roce 2009 východní Evropu.

Juščenko postup bývalé premiérky v době plynové krize odsoudil a její nynější tvrzení důrazně odmítl. „Vrazila mi nůž do zad,“ komentoval její jednání o ceně plynu v roce 2009.

Viktor Juščenko vypovídal v procesu s Tymošenkovou
Zdroj: Sergei Chuzavkov/AP Photo

Juščenko navrhl předvolání Putina

V závěru své výpovědi bývalý prezident soudu navrhl, aby jako svědky předvolal ruského premiéra Vladimira Putina a šéfa ruského plynařského monopolu Gazprom Alexeje Millera: „Umožní to objektivně doložit okolnosti jednání a podstatu uzavřené plynové dohody.“ Doporučil zároveň soudu, aby dospěl k takovému rozhodnutí, které umožní plynovou smlouvu s Ruskem vypovědět. „Ani deset let Ukrajina s takovou cenovou zátěží nepřežije,“ varoval Juščenko.

Tymošenková sledovala výroky svého bývalého spojence s kamennou tváří a odmítla nabídku soudu, aby Juščenkovi položila své otázky. „Nechci, aby v tomto sále soudili oranžovou revoluci. Ponechávám to na jeho svědomí,“ reagovala na Juščenkovu svědeckou výpověď obžalovaná.

Odjezd exprezidenta ze soudní budovy doprovázely podle agentury Unian incidenty vyvolané stoupenci Julije Tymošenkové. Za skandování „Hanba“ a „Zrádce“ zasypal dav Juščenkův mercedes vejci, zasáhnout musela policie.

Příznivci Julije Tymošenkové házeli vajíčka na Viktora Juščenka
Zdroj: Efrem Luykatsky/AP Photo

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 1 hhodinou

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 2 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 4 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 6 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 8 hhodinami
Načítání...