Štrasburk – Očekávání se naplnila. Snaha skupiny europoslanců vyslovit nedůvěru komisi Jeana-Claudea Junckera vyšla naprázdno. Pro návrh bylo jenom 101 europoslanců včetně Jana Zahradila (ODS), Evžena Tošenovského (ODS) nebo Petra Macha (Svobodní), proti se postavilo 461 přítomných. Hlasování vyvolala euroskeptická frakce Evropa svobody a přímé demokracie, a to kvůli informacím, že měl Juncker jako předseda vlády krýt existenci daňového ráje v domovském Lucembursku.
Přestože se k požadavku pádu komise, se kterým přišlo 76 členů Evropského parlamentu, nakonec připojili i další evropští poslanci, zdaleka to nestačilo na úspěch. V Evropském parlamentu celkem zasedá 751 zástupců evropských zemí, pro návrh bylo 101 europoslanců, proti 461 hlasujících a 88 se jich zdrželo.
Podporu Jeanu-Claudu Junckerovi v hlasování o nedůvěře vyslovili už po pondělní debatě představitelé lidovecké (EPP), socialistické (S&D) i liberální frakce (ALDE). „Sociálním demokratům jde o daňové úniky a daňové ráje jako o celkový problém, který není čistě lucemburský, ale celosvětový, a myslíme si, že je poměrně pokrytecké se dívat pouze na Junckera,“ uvedla Olga Sehnalová (ČSSD).
Návrh, se kterým přišli poslanci z protievropského uskupení Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD), se nesetkal s kladnou odezvou ani u řady českých zástupců v Evropském parlamentu. Junckera včera hajila členka komise Věra Jourová. „LuxLeaks je nepříjemná aféra na samotném začátku práce komise. Věřím, že to dokážeme překonat pozitivnějšími věcmi,“ řekla Jourová. Za zbytečné a neefektivní označila hlasování Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Další europoslanci jako Jan Keller (nestraník za ČSSD) nebo Petr Ježek (nestraník za ANO) řekli, že se nepostaví proti Junckerovi, ale souhlasí s nutností vyšetřit obvinění.
-
„Já jsem rád, že kauza vznikla, protože o tématu, kde jsou limity daňové soutěže, je potřeba hovořit. Tento případ Lucemburku, ale nejedná se pouze o něj, to naprosto jasně ilustruje. Velké firmy jsou schopny výrazně snížit své daně, zatímco zbytek ekonomiky musí na daních platit o to víc,“ uvedl Luděk Niedermayer (nestraník za TOP 09)
Proti Junckerovi ale hlasoval třeba Jan Zahradil (ODS) s Evženem Tošenovským (ODS), kteří patří k Evropským konzervativcům a reformistům, nebo Petr Mach (Svobodní), který spadá pod frakci EFDD. „Nemůže setrvat v čele Evropské komise. Už teď ji svou nedůvěryhodností poškozuje a poškozuje tím i obrázek celé Evropské unie. Nemůže bojovat proti daňovým rájům někdo, kdo byl v takovém daňovém ráji předsedou vlády,“ uvedl Zahradil. S návrhem souhlasili i dva zástupci KSČM Jiří Maštálka a Kateřina Konečná.
LuxLeaks jako předmět vyšetřování
Návrh na vyslovení nedůvěry Junckerově komisi považovali někteří za vysloveně nerozumný. Vedoucí socialistické frakce Gianni Pitella mínil, že požadavek pádu komise je naprosto surreálný. Šéf frakce ALDE Guy Verhofstadt mluvil o cynické politické hře s perverzní logikou. Aby komise skutečně padla, byla by potřeba většina dvou třetin odevzdaných hlasů a zároveň většina všech europoslanců.
Podle dokumentů, které se označují jako LuxLeaks, se v době, kdy dělal Juncker předsedu lucemburské vlády, mělo až tři sta nadnárodních firem domluvit s lucemburskými úřady, díky kterým získaly miliardové úlevy. Šéf komise přijímá politickou zodpovědnost, dohody ale měly být v souladu s lucemburským i mezinárodním právem. „Pokud chcete, abych šel já, pak to řekněte a já půjdu,“ řekl Juncker autorům návrhu. Nikdo jej nemůže považovat za „přítele velkokapitálu“. Případ lucemburského daňového ráje by každopádně měla vyšetřit zvláštní parlamentní komise. Podle Petra Ježka to jinak jsou jen politické hry Nigela Farage a Marine Le Penové.
