Velká Británie sice opustí Evropskou unii, ale v žádném případě svou vedoucí roli v Evropě. Novinářům to při příchodu na své vůbec první jednání s kolegy z ostatních zemí Unie řekl nový britský ministr zahraničí Boris Johnson. Pro někdejšího londýnského starostu a přední tvář kampaně za odchod Británie z EU je to první představení v nové funkci.
Vůli Britů odejít z EU, vyjádřenou v referendu z konce června, je podle Johnsona třeba naplnit. „Ale rozhodně to neznamená, že opouštíme Evropu, že se vzdáváme své vedoucí role v evropské spolupráci nejrůznějšího druhu,“ poznamenal při příchodu na jednání, které se kromě jiného bude zabývat situací v Turecku po nezdařeném vojenském puči či bojem s terorismem. O tématech pondělní schůzky hovořil Johnson už v neděli večer s šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogheriniovou.
O brexitu samotném ale ostatní země a představitelé Unie s Brity nehodlají formálně či neformálně jednat do té doby, než Londýn oficiálně spustí dvouletý vyjednávací proces podle článku 50 Lisabonské smlouvy EU z roku 2009.
„Na setkání se svými kolegy z evropských zemí se velmi těším,“ dodal Johnson před schůzkou. Ministři z EU se na úvod dnešního jednacího dne setkávají také se svým americkým protějškem Johnem Kerrym.
Vzhledem k tomu, jak silně prosazoval odchod z Unie, se očekávalo, že právě jeho vyberou Konzervativci do čela vlády. Johnson ale všechny překvapil, když oznámil, že o premiérské křeslo usilovat nebude.
Právě Johnsonovo jmenování do čela britské dipomacie bylo největším překvapením nového kabinetu Theresy Mayové. Ta sice předem řekla, že při sestavování vlády bude zohledňovat postoje vůči brexitu, nicméně po oznámení Johnsonova jména se snesla vlna udivení celého světa.
Jako starosta metropole patřil Johnson k nejpopulárnějším politikům – svého času v tomto ohledu předstihl i premiéra Davida Camerona. Svůj věhlas mezi lidmi si však pěstoval i nesmlouvavými výroky na adresu Britů i zástupců jiných zemí. Jeho štiplavých slov nezůstala ušetřena třeba kandidátka na prezidentku USA Hillary Clintonová, současný šéf Bílého domu Barack Obama, ruský prezident Vladimir Putin nebo turecká hlava státu Recep Tayyip Erdogan.
Johnson, celým jménem Alexander Boris de Pfeffel Johnson, se narodil 19. června 1964 v New Yorku v bohaté a vážené rodině. Jak říká, v jeho žilách koluje kromě anglické také francouzská, turecká a německá krev. Jeho otec byl poslancem za konzervativce a pracoval v Evropské komisi či Světové bance. Vzdělání získal Johnson, o kterém média píší často jen jako o „Borisovi“, již v Británii. Vystudoval prestižní soukromou školu Eton a Oxford.
Kariéru zahájil jako novinář, který se ze zpravodaje londýnských Timesů a deníku The Daily Telegraph vypracoval na šéfredaktora konzervativního magazínu The Spectator.
Jako novinář získal několik ocenění a proslul kontroverzními komentáři, euroskeptickými postoji a například podporou války v Iráku. V roce 2001 byl zvolen do parlamentu, ale poté se jeho politická kariéra občas ocitla v ohrožení. V roce 2004 se stal poprvé členem stínového kabinetu, o místo přišel kvůli tomu, že tajil románek s kolegyní ze Spectatoru.
Do stínového kabinetu, již pod vedením premiéra Davida Camerona, se vrátil v prosinci 2005. Byl jím do července 2007.
Johnson byl v květnu 2008 zvolen starostou Londýna a svou funkci těsně obhájil i v roce 2012, kdy se v Londýně konaly olympijské hry. V roce 2016 se rozhodl neusilovat o třetí mandát a věnovat se jiným funkcím v rámci své Konzervativní strany. Jeho nástupcem byl zvolen labourista Sadiq Khan, který se stal prvním muslimským starostou britské metropole.
Johnson patří k hlavním tvářím odchodu Británie z Evropské unie (EU). Je zastáncem takzvaného „tvrdého“ brexitu, tedy úplné odluky od unijních struktur.
V červnu 2016, po referendu, ve kterém se Britové vyslovili pro odchod z EU, patřil Johnson k hlavním favoritům na post šéfa Konzervativní strany a tedy i na post britského premiéra. Johnson však oznámil, že se o tato místa ucházet nebude a 13. července 2016 se stal ministrem zahraničí ve vládě premiérky Theresy Mayové. Kvůli neshodám týkajícím se podoby brexitu ale z vlády odešel.
