Nedělní volby do ruské Státní dumy vyhraje vládnoucí Jednotné Rusko. A to přesto, že mu podle průzkumů klesala v posledních měsících popularita. Zůstává tak spíš otázkou, jak výraznou většinu získá. Některá dosavadní šetření veřejného mínění také naznačují, že by se mohlo změnit pořadí dalších v Dumě zastoupených stran.
Jednotné Rusko je stále zdaleka nejoblíbenější stranou a podle průzkumů to dlouho vypadalo, že by si v letošních volbách mohlo oproti těm předchozím polepšit. Strana totiž v roce 2011 získala 49 procent hlasů, což byl oproti 64 procentům z roku 2007 výrazný propad, a přišla o ústavní většinu.
I tak si ale zajistila víc než polovinu mandátů (238 z 450) a letos se dlouho zdálo, že její volební výsledek bude o dost vyšší. V lednu pro ni chtělo podle nezávislého centra Levada hlasovat 65 procent z rozhodnutých voličů a i když oblíbenost strany postupně klesala, ještě v červenci ji podporovalo 57 procent dotázaných, kteří byli rozhodnutí jít k volbám a věděli, koho volit.
V srpnu ale popularita strany spadla na 50 procent, tedy zhruba na stejnou úroveň, jakou představuje její poslední volební výsledek. Pokud bychom brali v potaz i nerozhodnuté voliče, snížila se podpora Jednotného Ruska z 42 procent v květnu na 31 procent v srpnu (Levada), resp. z 49 procent v dubnu na 39 procent začátkem září (podle dat státní instituce VCIOM). Byla tedy nejnižší za tento rok.
Neoblíbený premiér, populární prezident
Kvůli dopadům ekonomické krize jsou pro hodně Rusů důležitá sociální témata. Předseda strany a premiér Dmitrij Medvěděv ale v posledních měsících pronesl v souvislosti se stavem ruské ekonomiky několik velmi neobratných výroků.
V květnu během návštěvy na anektovaném Krymu si mu tamní důchodce stěžoval, že vláda nezvýšila penze. „Peníze nejsou. Vydržte, mějte se dobře a hodně zdraví! Na shledanou!“ odpověděl mu Medvěděv, otočil se a odešel.
V srpnu na veřejném fóru v Dagestánu zase premiér dostal otázku, proč mají tamní mladí učitelé pětkrát nižší platy než policisté. Medvěděv odvětil, že jestli chtějí učitelé vydělávat víc peněz, měli by zkusit jinou práci.
Popularita šéfa Jednotného Ruska tak neustále klesá a v srpnu se poprvé dostala pod padesát procent. Strana navíc podle analytiků nepřišla s přesvědčivou předvolební kampaní a stále jen opakuje, že je stranou většiny a všichni jsou horší než ona.
Voliči ji vnímají spíš jako synonymum pro vládu než jako stranu, a proto je zranitelnější vůči reakcím na nepopulární vládní opatření. Jednotné Rusko proto na poslední chvíli víc zdůrazňuje své vazby na prezidenta Vladimira Putina, jehož obliba se stabilně drží nad osmdesáti procenty.
Putin sice nikdy nebyl členem strany, uskupení nicméně vzniklo na jeho podporu a prezident Jednotné Rusko nějakou dobu vedl. Poslední státní průzkum z minulého víkendu ukázal, že se obliba strany mírně zvýšila – z 39 na 41 procent.
Zásadní změny se nečekají
Jednotné Rusko se ale tak jako tak nemusí o své vítězství ve volbách bát. Podpora tří zbylých parlamentních stran, které zřejmě budou kromě Jednotného Ruska jedinými stranami, jež se do Dumy dostanou, se pohybovala od patnácti či deseti procent až na 5% hranici volitelnosti.
Do Dumy by se podle některých dřívějších průzkumů nemuselo dostat Spravedlivé Rusko, které v minulých volbách skončilo třetí. Poslední státní čísla z minulého víkendu už ale ukazují, že má víc než šestiprocentní podporu.
Dosud druhé komunisty by zase mohli předstihnout nacionalisté. Zatímco komunisté by mohli podle posledního státního šetření získat necelých 7,5 procenta hlasů, nacionalisté mají aktuálně víc než 12,5% podporu. Mimoparlamentní liberální opozice (Jabloko a Strana národní svobody) je podle průzkumů úplně ze hry. Pár mandátů by možná mohla získat ve většinové části voleb.
