Jednání o řecké vládě finišují

Atény – Řecké politické strany by se na sestavení nové vlády mohly dohodnout už do zítřejšího poledne. Po schůzce Nové demokracie (ND), Demokratické levice (DIMAR) a strany PASOK to řekl šéf socialistů Evangelos Venizelos. Právě tyto tři strany jednají o vytvoření vládní koalice. Nové demokracii mohou při jednání pomoci čerstvé zprávy z Bruselu, které naznačují, že by se podmínky čerpání finanční pomoci mohly pro Řeky zmírnit.

„Vláda musí vzniknout co nejdříve. Podle všeho by to mohlo být do zítřejšího poledne,“ uvedl Venizelos v televizním rozhovoru. Řekl také, že jeho strana bude „celým srdcem“ podporovat vládu, ovšem není zatím rozhodnuto, jak bude účast jeho strany v kabinetu vlastně vypadat.

Venizelos se večer zúčastnil schůzky svolané šéfem ND Antonisem Samarasem. Kromě představitelů PASOK se do jednání zapojila i menší Demokratická levice (DIMAR), která v nedělních volbách získala 17 mandátů. Koalice těchto tří stran by měla ve třísetčlenném řeckém parlamentu poměrně stabilní většinu 179 hlasů. Řecká vláda přitom musí mít silný mandát, aby mohla prosadit úsporná opatření nezbytná k boji s obřím státním zadlužením.

Předseda DIMAR Fotis Kuvelis večer na mítinku stoupenců své strany prohlásil, že Demokratická levice vládu podpoří, ale na kabinetu se podílet nebude. „Podpoříme vládu při hlasování o důvěře, ale do kabinetu nevstoupíme,“ řekl Kuvelis.

Zatímco Nová demokracie (ND) slibuje vyjednat v eurozóně zmírnění úsporných opatření zavedených v zemi výměnou za zahraniční půjčky zaštiťující Řecko před bankrotem, vůdce DIMAR připomněl, že jeho strana má ve svém programu požadavek postupného odstoupení od těch nejpřísnějších podmínek.

Evangelos Venizelos, předseda PASOK:

„Máme společné názory a chceme urychlit celé vyjednávání. Potřebujeme vyslat vzkaz o tom, že jsme stabilní a spolehlivá země. A to jak do zahraničí, tak vlastním občanům.“

Šéf PASOK Evangelos Venizelos usiluje o to, aby novou vládu, u níž se dá pochybovat, že bude v zemi kvůli pokračující ekonomické krizi populární, podpořily všechny významné politické síly, tedy i Koalice radikální levice (SYRIZA), která se stala druhou nejvýznamnější stranou v zemi. Vůdce SYRIZA Alexis Tsipras ale několikrát zopakoval, že volební výsledky předurčily jeho straně roli aktivní opozice. Slíbil nicméně, že ve všech krocích, které povedou ke zmírňování zátěže vyvolané úspornými opatřeními, budoucí koalici podpoří.

Spolupracovnice ČT Pavla Smetanová o náladě v Řecku:"Celková nálada v Řecku není nervózní. Řekové jsou na tohle zvyklí. Vždycky, když už je pozdě a když už dochází trpělivost a Řecko má poslední šanci, tak se vždy najde nějaký nový den nebo týden, kdy je možné zase něco dohodnout."

Fotis Kuvelis
Zdroj: ČT24

To Vima: SYRIZA si po volbách oddychla

Podle listu To Vima si vedení SYRIZA na rozdíl od svých stoupenců oddychlo, že strana skončila jako druhá a že ji tak nečeká střetnutí s evropskými partnery ohledně zmírnění podmínek pomoci. Nepřímo tak přiznalo, že si vytyčilo prakticky nereálný cíl přestat podmínky plnit, a přitom udržet zemi v eurozóně. Straně tak zůstane pohodlné postavení, ze kterého může beztrestně výkonnou pomoc tvrdě kritizovat.

Podle zdrojů z Bruselu by se pro Řecko mohly změnit podmínky čerpání pomoci

Ve čtvrtek se v Lucemburku sejde euroskupina, od níž by Atény chtěly dostat souhlas s uvolněním zbytku finanční pomoci určené pro stávající období.

Řecko, které je pět let v ekonomické recesi, muselo kvůli mnohamiliardové zahraniční finanční pomoci prudce omezit státní náklady, což se projevilo prudkým snížením důchodů a mezd, a to i v soukromém sektoru, a zvýšením daní a zavedením nových poplatků.

Výběr vkladů z řeckých bank se po volbách zastavil a peníze se pomalu vracejí. Lidé tak reagují na vítězství sil, které chtějí udržet v zemi euro. Řecko se s mezinárodními věřiteli dohodne na změně podmínek, za nichž Atény čerpají zahraniční finanční pomoc. Podle agentur to dnes řekl zdroj v Bruselu, který si ale nepřál být jmenován. Potíže Řecka jsou jedním z hlavních témat, jimiž se v mexickém Los Cabos nyní zabývá summit skupiny G20.

Proti změně dohodnutých podmínek se ale staví například Německo. „Řekové nejsou ochotni podmínky dodržet, chtějí znovu otevřít jednání o úsporných opatřeních. Merkelová je jediná, která je takto striktní,“ říká Pavla Smetanová. Podle bruselského zdroje se podmínky programu čerpání finanční pomoci budou znovu projednávat, protože kvůli horším ekonomickým podmínkám je původní dohoda zastaralá a některé podmínky nesplnitelné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski chce zakázat vstup do země izraelskému ministrovi Itamaru Ben Gvirovi.
10:57Aktualizovánopřed 50 mminutami

USA se bránily návratu lékaře s ebolou, píší média

Bílý dům se bránil tomu, aby se americký lékař, který se při práci v Kongu nakazil ebolou, vrátil do Spojených států. Uvedl to list The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly, které pod podmínkou anonymity sdělily informace o interních jednáních.
před 1 hhodinou

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 2 hhodinami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru prohlásil, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace zemí. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 3 hhodinami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 4 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 6 hhodinami
Načítání...