Jednání o řecké vládě finišují

Atény – Řecké politické strany by se na sestavení nové vlády mohly dohodnout už do zítřejšího poledne. Po schůzce Nové demokracie (ND), Demokratické levice (DIMAR) a strany PASOK to řekl šéf socialistů Evangelos Venizelos. Právě tyto tři strany jednají o vytvoření vládní koalice. Nové demokracii mohou při jednání pomoci čerstvé zprávy z Bruselu, které naznačují, že by se podmínky čerpání finanční pomoci mohly pro Řeky zmírnit.

„Vláda musí vzniknout co nejdříve. Podle všeho by to mohlo být do zítřejšího poledne,“ uvedl Venizelos v televizním rozhovoru. Řekl také, že jeho strana bude „celým srdcem“ podporovat vládu, ovšem není zatím rozhodnuto, jak bude účast jeho strany v kabinetu vlastně vypadat.

Venizelos se večer zúčastnil schůzky svolané šéfem ND Antonisem Samarasem. Kromě představitelů PASOK se do jednání zapojila i menší Demokratická levice (DIMAR), která v nedělních volbách získala 17 mandátů. Koalice těchto tří stran by měla ve třísetčlenném řeckém parlamentu poměrně stabilní většinu 179 hlasů. Řecká vláda přitom musí mít silný mandát, aby mohla prosadit úsporná opatření nezbytná k boji s obřím státním zadlužením.

Předseda DIMAR Fotis Kuvelis večer na mítinku stoupenců své strany prohlásil, že Demokratická levice vládu podpoří, ale na kabinetu se podílet nebude. „Podpoříme vládu při hlasování o důvěře, ale do kabinetu nevstoupíme,“ řekl Kuvelis.

Zatímco Nová demokracie (ND) slibuje vyjednat v eurozóně zmírnění úsporných opatření zavedených v zemi výměnou za zahraniční půjčky zaštiťující Řecko před bankrotem, vůdce DIMAR připomněl, že jeho strana má ve svém programu požadavek postupného odstoupení od těch nejpřísnějších podmínek.

Evangelos Venizelos, předseda PASOK:

„Máme společné názory a chceme urychlit celé vyjednávání. Potřebujeme vyslat vzkaz o tom, že jsme stabilní a spolehlivá země. A to jak do zahraničí, tak vlastním občanům.“

Šéf PASOK Evangelos Venizelos usiluje o to, aby novou vládu, u níž se dá pochybovat, že bude v zemi kvůli pokračující ekonomické krizi populární, podpořily všechny významné politické síly, tedy i Koalice radikální levice (SYRIZA), která se stala druhou nejvýznamnější stranou v zemi. Vůdce SYRIZA Alexis Tsipras ale několikrát zopakoval, že volební výsledky předurčily jeho straně roli aktivní opozice. Slíbil nicméně, že ve všech krocích, které povedou ke zmírňování zátěže vyvolané úspornými opatřeními, budoucí koalici podpoří.

Spolupracovnice ČT Pavla Smetanová o náladě v Řecku:"Celková nálada v Řecku není nervózní. Řekové jsou na tohle zvyklí. Vždycky, když už je pozdě a když už dochází trpělivost a Řecko má poslední šanci, tak se vždy najde nějaký nový den nebo týden, kdy je možné zase něco dohodnout."

Fotis Kuvelis
Zdroj: ČT24

To Vima: SYRIZA si po volbách oddychla

Podle listu To Vima si vedení SYRIZA na rozdíl od svých stoupenců oddychlo, že strana skončila jako druhá a že ji tak nečeká střetnutí s evropskými partnery ohledně zmírnění podmínek pomoci. Nepřímo tak přiznalo, že si vytyčilo prakticky nereálný cíl přestat podmínky plnit, a přitom udržet zemi v eurozóně. Straně tak zůstane pohodlné postavení, ze kterého může beztrestně výkonnou pomoc tvrdě kritizovat.

Podle zdrojů z Bruselu by se pro Řecko mohly změnit podmínky čerpání pomoci

Ve čtvrtek se v Lucemburku sejde euroskupina, od níž by Atény chtěly dostat souhlas s uvolněním zbytku finanční pomoci určené pro stávající období.

Řecko, které je pět let v ekonomické recesi, muselo kvůli mnohamiliardové zahraniční finanční pomoci prudce omezit státní náklady, což se projevilo prudkým snížením důchodů a mezd, a to i v soukromém sektoru, a zvýšením daní a zavedením nových poplatků.

Výběr vkladů z řeckých bank se po volbách zastavil a peníze se pomalu vracejí. Lidé tak reagují na vítězství sil, které chtějí udržet v zemi euro. Řecko se s mezinárodními věřiteli dohodne na změně podmínek, za nichž Atény čerpají zahraniční finanční pomoc. Podle agentur to dnes řekl zdroj v Bruselu, který si ale nepřál být jmenován. Potíže Řecka jsou jedním z hlavních témat, jimiž se v mexickém Los Cabos nyní zabývá summit skupiny G20.

Proti změně dohodnutých podmínek se ale staví například Německo. „Řekové nejsou ochotni podmínky dodržet, chtějí znovu otevřít jednání o úsporných opatřeních. Merkelová je jediná, která je takto striktní,“ říká Pavla Smetanová. Podle bruselského zdroje se podmínky programu čerpání finanční pomoci budou znovu projednávat, protože kvůli horším ekonomickým podmínkám je původní dohoda zastaralá a některé podmínky nesplnitelné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 20 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 23 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...