Londýn - Rusko neplánuje invazi na ruskojazyčném východě Ukrajiny a bude respektovat výsledek chystaného referenda na Krymu, které má rozhodnout o připojení poloostrova k Rusku. Po šestihodinovém jednání se svým americkým protějškem Johnem Kerrym v Londýně to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Kerry na brífinku zdůraznil, že USA a mezinárodní společenství výsledek referenda neuznají. Oba státníci pak potvrdili, že ruský prezident Vladimir Putin není ochoten rozhodnout o dalším postupu Moskvy na Ukrajině, dokud nebude výsledek referenda znám.
Jednání mezi oběma politiky bylo považováno za poslední možnost, jak konání referenda odvrátit. Lavrov nicméně potvrdil, že rozdíly mezi Západem a Ruskem kolem Ukrajiny stále přetrvávají. Kerry podotkl, že oba ministři zůstávají nadále v kontaktu - nejen kvůli Ukrajině, ale také kvůli dalším záležitostem, jako je Sýrie a Írán.
Zpravodajská stanice BBC před jednáním uvedla, že Kerry bude varovat svého ruského partnera, že kontroverzní nedělní referendum a ruská intervence na Krymu by mohly vyvolat koordinované protiruské sankce Spojených států a Evropské unie. Lavrov ale na brífinku po jednání uvedl, že s Kerrym o případných konkrétních sankcích nehovořil. Sankce jsou ale podle něj kontraproduktivní a nepodpoří vzájemné zájmy a spolupráci. Další postup Ruska nepřiblížil s tím, že prezident Vladimir Putin neučiní žádné rozhodnutí, dokud nebude znám výsledek krymského referenda. To potvrdil na následném brífinku i Kerry.
Lavrov vyslovil obavu, že se na Ukrajině nepodnikají dostatečné kroky pro obnovení pořádku a že v zemi není zaručena bezpečnost. Zopakoval, že Rusko na krizi na Ukrajině nenese žádnou vinu a že Moskva nepotřebuje pro dialog s Kyjevem mezinárodní prostředníky.
Kerry: USA výsledky nelegitimního referenda neuznají
Rusko a Spojené státy nemají společný pohled na Ukrajinu, prohlásil Lavrov po schůzce, která trvala o dvě a půl hodiny déle, než se původně plánovalo. Podle ruského ministra bylo ale jednání produktivní z hlediska vyjasnění názorů obou stran. To potvrdil na brífinku i Kerry. Ten zopakoval, že podle USA je referendum na Krymu nelegitimní, ilegální a odporuje mezinárodnímu právu a že Washington a mezinárodní společenství jeho výsledky neuznají.
Kerry také vyslovil hluboké znepokojení kvůli ruským vojenským manévrům, které se konají v blízkosti hranic s Ukrajinou. Vyzval Moskvu, aby jejich pořádání vysvětlila. V souvislosti s Lavrovovým tvrzením, že Moskva bude respektovat výsledky krymského referenda, americký ministr řekl, že je může respektovat různými způsoby. Nemusí to prý být nezbytně anexe Krymu. Zopakoval ale, že když Rusko „nenajde cestu, jak změnit kurs“, bude to mít pro Moskvu důsledky. Několikrát přitom poznamenal, že Spojené státy nechtějí ohrožovat a zpochybňovat legitimní ruské zájmy.
Sergej Lavrov:
„Co se týká opatření, která by mohli přijmout naši zahraniční partneři, v této otázce nejsme stejného názoru. Nicméně snažíme se lépe pochopit, jaké jsou naše pozice v celkovém kontextu rusko-amerických vztahů. Projednávali jsme i referendum na Krymu. Pana ministra jsem ujistil, že Rusko bude respektovat vůli krymského lidu.“
John Kerry:
„Jednali jsme opravdu dlouho, asi šest hodin. Snažili jsme se pochopit odlišné názory k této krizi. Opět jsem zdůraznil, že Spojené státy podporují dočasnou ukrajinskou vládu. A jednoznačná je i naše pozice ohledně nedělního referenda. Jsme přesvědčeni, že odporuje ukrajinské ústavě i mezinárodnímu právu a je nelegitimní. Ani my, ani mezinárodní společenství neuznáme jeho výsledky.“
Oba ministři dnes mluvili také o tom, zda odtržení Kosova od Srbska v roce 2008 bylo precedentem pro nynější postup Moskvy na Krymu. Shodli se podle Lavrova na tom, že v takových případech jde vždy o konkrétní okolnosti. Kosovo bylo individuálním případem a individuálním případem je tedy i Krym, řekl ruský politik. Podotkl také v této souvislosti, že Krym pro Rusko znamená více než Falklandy pro Velkou Británii.
Rusko prozatím formálně uznává příslušnost Krymu k Ukrajině, zároveň ale tvrdí, že obyvatelé poloostrova si mohou svobodně zvolit svou budoucnost. Proruské vedení Krymu již oznámilo, že chce v referendu získat souhlas s přičleněním této ruskojazyčné autonomní republiky k Ruské federaci.
Od počátku března, kdy Rusko prakticky ovládlo autonomní Krym, se Kerry s Lavrovem setkali na mezinárodních konferencích v Římě a Paříži; několikrát si šéfové obou diplomacií také telefonovali. Vyjednávání ale nepřineslo žádný výsledek, který by znamenal zastavení příprav na referendum. Plebiscit označuje Západ i Kyjev za nelegální, neboť odporuje ukrajinské ústavě.
Americký prezident Barack Obama dnes prohlásil, že stále doufá v diplomatické řešení krize. „Jsme připraveni odpovědět, pokud se referendum v neděli uskuteční. A myslím, že mohu jasně říci, že budeme reagovat rychle,“ řekl mluvčí Bílého domu Jay Carney. Podle něj je politováníhodné, že se Rusko nerozhodlo jít cestou „zmírňování napětí a řešit situaci mírově a prostřednictvím diplomacie“.
Rusko potvrdilo, že bude vetovat rezoluci RB OSN o Krymu
Případnou rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která by nedělní krymské referendum odmítla jako nezákonné, považuje ruské ministerstvo zahraničí za nepřijatelnou, řekl agentuře Interfax náměstek ministra zahraničí Gennadij Gatilov. Podle diplomatů návrh takové revoluce zvažují západní státy navzdory očekávání ruského veta. Zdrží-li se Čína hlasování, mohlo by to Moskvu izolovat. Rada bezpečnosti jednala o ukrajinské krizi už šestkrát a Peking se otevřené kritiky kroků Moskvy vždy zdržel.
Zvažovaná rezoluce OSN by měla potvrdit nutnost respektování svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny a zopakovat, že referendum je porušením ukrajinské ústavy. Její formulace mají být umírněné ve snaze získat pro podporu textu Čínu.
USA a EU kvůli Krymu nedají víza Putinovým spolupracovníkům
V případě uskutečnění nedělního referenda o připojení ukrajinského Krymu k Rusku hodlají Spojené státy a Evropská unie zmrazit víza nejméně třinácti blízkým spolupracovníkům ruského prezidenta Vladimira Putina. Německý list Bild to napsal s tím, že sankce by se týkaly mimo jiné ministra obrany Sergeje Šojgua, vicepremiéra Dmitrije Rogozina či Putinova kancléře Sergeje Ivanova. Postižen by měl být i šéf ruské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, generální ředitel plynárenského gigantu Gazprom Alexej Miller nebo šéf polostátního těžařského koncernu Rosněfť Igor Sečin.
Mluvčí společnosti Rosněfť v reakci na možnost sankcí proti Sečinovi řekl, že by to bylo hloupé a že všechny pokusy poškodit ropnou firmu by měly horší dopad pro její zahraniční partnery než pro Rosněfť. „Doufám, že to skončí jen jako plané řeči. Je to hloupé, malicherné a očividná sabotáž sebe sama. Myslím, že to mimořádným způsobem dolehne hlavně na obchodní partnery Rosněfťu na Západě,“ prohlásil mluvčí ropné společnosti.
Brusel navíc připravil seznam asi 130 vysokých ruských představitelů, kterým by mohl zakázat vstup do EU a zmrazit majetek. Podle nejmenovaného unijního zástupce, který má kopii seznamu, jsou ve výčtu nejvyšší představitelé politických i vojenských kruhů, například generálové.
