Jeden měsíc patří v Sixtinské kapli restaurátorům. Vzácné fresky zbavují soli

Sixtinskou kapli ve Vatikánu navštíví každý den 25 tisíc návštěvníků. Ti ovšem do kaple přinášejí i vlhkost, která se sráží na stěnách a zanechává po sobě závoj soli. Jeden měsíc v roce je proto vyhrazený na léčebnou kúru. Noc co noc se v kapli scházejí restaurátoři a speciálními technikami vzácné malby z 15. a 16. století ošetřují.

Když se v půl šesté večer zavřou dveře a Sixtinská kaple utichne, mají restaurátoři čas do rána, aby zjistili, v jaké kondici nejslavnější malovaný strop světa je. Po jeden měsíc v roce noc co noc musí postavit lešení, opatrně, aby stěny nepoškrábali.

Michelangelovy malby ale nejvíc zraňuje voda. „Naše těla jsou tvořena z vody, a když navštěvujeme Sixtinskou kapli, přinášíme dovnitř také vlhkost. Kromě toho také teplo, protože každý člověk vyzařuje, jako kdybyste rozsvítili 80wattovou žárovku,“ říká vedoucí restaurátorů Francesca Persegati. Jen na Michelangelův Poslední soud v Sixtinské kapli se ročně podívá šest milionů lidí.

Sejmout vrstvu soli lze náročnou procedurou za pomoci destilované vody a japonského papíru. „Vezmeme čistou, destilovanou vodu a štětcem naneseme na povrch velmi tenkou vrstvu. Sůl se rozpustí, vsákne se do papíru a ten pak opatrně sejmeme,“ popisuje způsob čištění Persegati.

Michelangelo používal syté barvy, tlumilo je však znečištění

Jediné světlo, které do kaple kdysi dopadalo, bylo to denní. Moderní technologie a kvalitní osvětlení dnes umožňují lepší čistění fresek. Díky nim lze také spatřit skutečné barvy, které Michelangelo používal.

Teprve v 90. letech restaurátoři zjistili, že maloval zelenou, fialovou i červenou. Pokud se do té doby zdálo, že volil jen barvy tlumené, šlo o omyl. Ve skutečnosti se návštěvníci dívali na nánosy špíny.

Při analýzách tónů barev v papežské kapli pomáhají i speciální kamery. „Vidíme barvu každého jednotlivého pixelu a porovnáváme ho po celé roky. Za šest měsíců to změříme znova a uvidíme, zda se něco změnilo,“ vysvětluje Fabio Morresi, který se zabývá analýzou barev.

„I experti po sobě ale na místě činu zanechávají stopy. Záměrně. Třeba v Sixtinské kapli po nich na stěnách zůstaly čtverce a trojúhelníky. Vatikánský tým jim říká svědci. Budoucím restaurátorům mají dát představu o tom, jak tmavé byly výjevy dřív,“ říká redaktorka ČT Magdalena Sodomková.

Freska Poslední soud v Sixtinské kapli
Zdroj: Wikimedia

Podobné péče se dostává i českým památkám

Také v České republice se restaurátoři podobně starají o památky, nyní pracují třeba na Karlštejně. I tam nastupuje sofistikovaná technologie. „Používáme veškeré současné dostupné průzkumové metody, jako je například infračervená reflektografie, kterou můžeme vidět spodní barevné malířské vrstvy. Touto technikou tak třeba můžeme vidět podkresby, jakými si malíř rozkreslil celou scénu,“ říká restaurátor Adam Pokorný.

Udržovat historické malby při životě je nekončící proces a navrátit jim původní podobu může trvat dlouhé roky. „Co se týče restaurátorských zásahů komplexnějšího charakteru, tak samotné restaurování může několikanásobně převýšit původní dobu realizace,“ uvedl Pokorný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...