Je Gruzie ve válce? Rusko tvrdí, že ne

Tbilisi - Tajemník Národní rady gruzínské bezpečnosti Alexandr Lomaja obvinil Rusko z etnického čistění vesnic, které padly při ruské invazi. Z etnické čistky dnes naopak Moskva obvinila Gruzii. Obě strany vzájemná obviňování popírají a neshodují se ani v tom, jestli mezi oběma zeměmi existuje válečný stav. Ruský ministr zahraničí Grigorij Karasin totiž po vyhlášení válečného stavu gruzínským parlamentem zdůraznil, že Rusko se s Gruzií v žádném případě ve válce nenachází. Francie, která v tomto pololetí předsedá Evropské unii, vyzvala Rusko a Gruzii ke stažení sil z Jižní Osetie.

Podle Saakašviliho nejnovější události v Gruzii nesouvisejí se separatistickou proruskou Jižní Osetií, ale jde o dlouhodobě připravovaný ruský pokus o likvidaci gruzínské demokracie. Gruzínský prezident řekl, že „Rusko zahájilo vojenskou invazi do Gruzie“ a vyzval k okamžitému zastavení bojů. Zároveň nabídl „okamžité příměří, oddělení bojujících stran a demilitarizaci sporných oblastí“.

Moskvě prý podle Karasina jde pouze o obnovu míru a ochranu civilistů v Jižní Osetii, kde se v pátek gruzínská armáda pokusila převzít kontrolu nad územím ovládaným proruskými separatisty. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva si nepřeje válku s Gruzií a že pouze usiluje o udržení míru.

Gruzínský prezident, který ještě před zasedáním poslanců hovořil o vyhlášení „stanného práva“, zdůraznil, že mimořádný režim v žádném případě nebude znamenat omezení občanských práv a svobod či svobody tisku. Saakašvili dodal, že nejnovější opatření má za cíl plnou mobilizaci země na obranu před ruskou agresí.

Počty mrtvých na obou stranách rostou

Rusko uvádí, že v jihoosetském správním středisku Cchinvali zahynulo při bojích mezi ruskými a gruzínskými jednotkami již nejméně 2000 civilistů a v bojích bylo zabito 13 příslušníků ruských mírových jednotek a nejméně 70 jich bylo zraněno. Gruzínská strana označuje tato čísla jako velice nadnesená, konkrétní počty z nezávislých zdrojů se zatím nepodařilo ověřit. Podle publicisty Jana Petránka nyní Rusko obviňuje Gruzii z toho, že zamítla požadavek Jihoosetinců, aby Gruzie povolila koridor pro odvoz raněných dětí z Cchinvali a okolí.

Podle Alexandra Lomaji Gruzie zatím sestřelila deset ruských letadel a zlikvidovala 30 tanků. Jeden pilot byl prý zajat a je v gruzínské nemocnici. V Gruzii je nyní přes 100 mrtvých civilistů a vojáků.

Varšava žádá mimořádný summit EU, Francie vyzývá Rusko a Gruzii ke stažení jednotek

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski dnes francouzské předsednictví EU požádal o okamžité svolání mimořádného zasedání Evropské rady na úrovni předsedů vlád, který by se zabýval vývojem v Gruzii. Švédský ministr zahraničí Carl Bildt naznačil, že schůzka ministrů zahraničí Evropské unie o Gruzii by se mohla konat již pondělí v Paříži. Summit EU by se prý pak mohl konat později v příštím týdnu. „Je třeba, aby Evropská unie reagovala velmi tvrdě,“ zdůraznil Bildt, který ruský zásah v Gruzii rázně odsoudil.

Francie potvrdila, že s polským návrhem summitu souhlasí a zároveň navrhla plán k ukončení bojů v Jižní Osetii. Paříž také oznámila, že jakmile to bude možné, do regionu se vydá francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner, aby přednesl „východisko z krize“ mezi Ruskem a Gruzií. Francouzský plán by měl zahrnovat tři základní body: okamžité zastavení projevů nepřátelství, plné respektování svrchovanosti a územní celistvosti Gruzie a obnovení předchozí situace.

Zasedat zřejmě bude i Rada bezpečnosti OSN, podle zpravodaje ČT Michala Kubala se však od jejího mimořádného jednání nedá očekávat nic zásadního. „Rusko coby přímý účastník konfliktu a na druhé straně i Spojené státy jako velký spojenec Gruzie mají oba právo veta, tak nikdo neočekává, že by tato zasedání mohla cokoliv vyřešit,“ domnívá se Kubal.

Čeští občané by měli být v bezpečí mimo zóny bojů

Český velvyslanec v Gruzii Ivan Jestřáb uvedl, že ze země po vypuknutí bojů mezi gruzínskými a ruskými jednotkami během dnešního dne odjelo sedm českých turistů a obchodníků, další prý odjezd zvažují. Podle něj nemá velvyslanectví informace o tom, že by v zónách bojů zůstali nějací čeští občané. Velvyslanectví nyní registruje v Gruzii 55 Čechů - diplomatů a zaměstnanců zastupitelského úřadu, zaměstnanců soukromých firem i turistů.

Vzhledem k tomu, že gruzínský vzdušný prostor je plný vojenských letadel, není prý možné z Gruzie odletět. Lidé, kteří jsou na západním pobřeží kolem Batumi, mohou zamířit do Turecka, lidem na východě Gruzie doporučujeme přesun přes hranici do Arménie, prohlásil český velvyslanec, podle kterého čeští diplomaté koordinují vyhledávání občanů s Polskem a Slovenskem, které nemá v Gruzii diplomatické zastoupení.

Gruzínský prezident Michail Saakašvili během projevu k aktuální situaci v Gruzii
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...