Je Gruzie ve válce? Rusko tvrdí, že ne

Tbilisi - Tajemník Národní rady gruzínské bezpečnosti Alexandr Lomaja obvinil Rusko z etnického čistění vesnic, které padly při ruské invazi. Z etnické čistky dnes naopak Moskva obvinila Gruzii. Obě strany vzájemná obviňování popírají a neshodují se ani v tom, jestli mezi oběma zeměmi existuje válečný stav. Ruský ministr zahraničí Grigorij Karasin totiž po vyhlášení válečného stavu gruzínským parlamentem zdůraznil, že Rusko se s Gruzií v žádném případě ve válce nenachází. Francie, která v tomto pololetí předsedá Evropské unii, vyzvala Rusko a Gruzii ke stažení sil z Jižní Osetie.

Podle Saakašviliho nejnovější události v Gruzii nesouvisejí se separatistickou proruskou Jižní Osetií, ale jde o dlouhodobě připravovaný ruský pokus o likvidaci gruzínské demokracie. Gruzínský prezident řekl, že „Rusko zahájilo vojenskou invazi do Gruzie“ a vyzval k okamžitému zastavení bojů. Zároveň nabídl „okamžité příměří, oddělení bojujících stran a demilitarizaci sporných oblastí“.

Moskvě prý podle Karasina jde pouze o obnovu míru a ochranu civilistů v Jižní Osetii, kde se v pátek gruzínská armáda pokusila převzít kontrolu nad územím ovládaným proruskými separatisty. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva si nepřeje válku s Gruzií a že pouze usiluje o udržení míru.

Gruzínský prezident, který ještě před zasedáním poslanců hovořil o vyhlášení „stanného práva“, zdůraznil, že mimořádný režim v žádném případě nebude znamenat omezení občanských práv a svobod či svobody tisku. Saakašvili dodal, že nejnovější opatření má za cíl plnou mobilizaci země na obranu před ruskou agresí.

Počty mrtvých na obou stranách rostou

Rusko uvádí, že v jihoosetském správním středisku Cchinvali zahynulo při bojích mezi ruskými a gruzínskými jednotkami již nejméně 2000 civilistů a v bojích bylo zabito 13 příslušníků ruských mírových jednotek a nejméně 70 jich bylo zraněno. Gruzínská strana označuje tato čísla jako velice nadnesená, konkrétní počty z nezávislých zdrojů se zatím nepodařilo ověřit. Podle publicisty Jana Petránka nyní Rusko obviňuje Gruzii z toho, že zamítla požadavek Jihoosetinců, aby Gruzie povolila koridor pro odvoz raněných dětí z Cchinvali a okolí.

Podle Alexandra Lomaji Gruzie zatím sestřelila deset ruských letadel a zlikvidovala 30 tanků. Jeden pilot byl prý zajat a je v gruzínské nemocnici. V Gruzii je nyní přes 100 mrtvých civilistů a vojáků.

Varšava žádá mimořádný summit EU, Francie vyzývá Rusko a Gruzii ke stažení jednotek

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski dnes francouzské předsednictví EU požádal o okamžité svolání mimořádného zasedání Evropské rady na úrovni předsedů vlád, který by se zabýval vývojem v Gruzii. Švédský ministr zahraničí Carl Bildt naznačil, že schůzka ministrů zahraničí Evropské unie o Gruzii by se mohla konat již pondělí v Paříži. Summit EU by se prý pak mohl konat později v příštím týdnu. „Je třeba, aby Evropská unie reagovala velmi tvrdě,“ zdůraznil Bildt, který ruský zásah v Gruzii rázně odsoudil.

Francie potvrdila, že s polským návrhem summitu souhlasí a zároveň navrhla plán k ukončení bojů v Jižní Osetii. Paříž také oznámila, že jakmile to bude možné, do regionu se vydá francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner, aby přednesl „východisko z krize“ mezi Ruskem a Gruzií. Francouzský plán by měl zahrnovat tři základní body: okamžité zastavení projevů nepřátelství, plné respektování svrchovanosti a územní celistvosti Gruzie a obnovení předchozí situace.

Zasedat zřejmě bude i Rada bezpečnosti OSN, podle zpravodaje ČT Michala Kubala se však od jejího mimořádného jednání nedá očekávat nic zásadního. „Rusko coby přímý účastník konfliktu a na druhé straně i Spojené státy jako velký spojenec Gruzie mají oba právo veta, tak nikdo neočekává, že by tato zasedání mohla cokoliv vyřešit,“ domnívá se Kubal.

Čeští občané by měli být v bezpečí mimo zóny bojů

Český velvyslanec v Gruzii Ivan Jestřáb uvedl, že ze země po vypuknutí bojů mezi gruzínskými a ruskými jednotkami během dnešního dne odjelo sedm českých turistů a obchodníků, další prý odjezd zvažují. Podle něj nemá velvyslanectví informace o tom, že by v zónách bojů zůstali nějací čeští občané. Velvyslanectví nyní registruje v Gruzii 55 Čechů - diplomatů a zaměstnanců zastupitelského úřadu, zaměstnanců soukromých firem i turistů.

Vzhledem k tomu, že gruzínský vzdušný prostor je plný vojenských letadel, není prý možné z Gruzie odletět. Lidé, kteří jsou na západním pobřeží kolem Batumi, mohou zamířit do Turecka, lidem na východě Gruzie doporučujeme přesun přes hranici do Arménie, prohlásil český velvyslanec, podle kterého čeští diplomaté koordinují vyhledávání občanů s Polskem a Slovenskem, které nemá v Gruzii diplomatické zastoupení.

Gruzínský prezident Michail Saakašvili během projevu k aktuální situaci v Gruzii
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Letošní vlny veder zabily v evropských městech 50 tisíc lidí, ukazuje model

Autoři nových výzkumů odhadují, že v městských oblastech v Evropě zemřelo během letošního dusného léta o 50 tisíc lidí více, než je běžné. Za dvě třetiny těchto úmrtí je podle nich zodpovědná klimatická změna. Tento údaj získaný pomocí modelování je podstatně vyšší než v předchozích nejhorších letech 2003 a 2022.
před 14 mminutami

Tajfunu na Tchaj-wanu podlehl jeden člověk, přes pět set lidí je zraněných

Tajfunu Champi podlehl na Tchaj-wanu jeden člověk, více než pět set lidí utrpělo zranění. Silný vítr povalil stromy a způsobil výpadky energie, směřoval pak dále k čínskému pobřeží. Informovala o tom agentura Reuters.
před 34 mminutami

Orlí hnízdo, někdejší Hitlerovo horské sídlo, zachvátil požár

Někdejší sídlo nacistického vůdce Adolfa Hitlera – Kehlsteinhaus, známý také jako Orlí hnízdo, zachvátil v pátek večer požár. Policie v sobotu oznámila, že v souvislosti s požárem objektu v bavorských Alpách zadržela podezřelého. Příčina požáru zatím není známa, napsala agentura DPA.
před 1 hhodinou

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu nejvíce útoků od začátku války, píše Reuters

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu a jeho okolí zaznamenáno nejvíce útoků na obchodní plavidla od začátku konfliktu. S odvoláním na údaje Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku (WINEP) to píše agentura Reuters. Během října bylo nahlášeno a potvrzeno 28 útoků. Od 28. února, kdy USA a Izrael válku proti Tehránu zahájily, zaznamenal Noam Raydan, který v institutu incidenty mapuje, 113 útoků.
před 6 hhodinami

Trumpova vláda podala žalobu pro případ, že na Aljašce těsně prohraje republikán

Americké ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu, v níž žádá preventivní zablokování certifikace výsledků voleb na Aljašce v případě, že nynější republikánský senátor prohraje malým rozdílem hlasů, napsala v pátek agentura Reuters s tím, že podle názoru resortu mohou být voliči zmateni dvěma republikánskými kandidáty s téměř totožnými jmény.
před 9 hhodinami

Muž na předměstí Paříže zastřelil člověka a další zranil, dle úřadů šlo o terorismus

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných, z nichž tři jsou ve velmi vážném stavu, si v pátek dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže. Případ převzala protiteroristická prokuratura (PNAT), podle níž muž střílel v obci Trappes a později byl zatčen. Tamní starosta televizi BFM TV řekl, že pachatel zjevně střílel náhodně a „chtěl způsobit masakr“. Prezidentská kancelář čin označila za rasistický teroristický útok, napsaly agentury.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.