Je Gruzie ve válce? Rusko tvrdí, že ne

Tbilisi - Tajemník Národní rady gruzínské bezpečnosti Alexandr Lomaja obvinil Rusko z etnického čistění vesnic, které padly při ruské invazi. Z etnické čistky dnes naopak Moskva obvinila Gruzii. Obě strany vzájemná obviňování popírají a neshodují se ani v tom, jestli mezi oběma zeměmi existuje válečný stav. Ruský ministr zahraničí Grigorij Karasin totiž po vyhlášení válečného stavu gruzínským parlamentem zdůraznil, že Rusko se s Gruzií v žádném případě ve válce nenachází. Francie, která v tomto pololetí předsedá Evropské unii, vyzvala Rusko a Gruzii ke stažení sil z Jižní Osetie.

Podle Saakašviliho nejnovější události v Gruzii nesouvisejí se separatistickou proruskou Jižní Osetií, ale jde o dlouhodobě připravovaný ruský pokus o likvidaci gruzínské demokracie. Gruzínský prezident řekl, že „Rusko zahájilo vojenskou invazi do Gruzie“ a vyzval k okamžitému zastavení bojů. Zároveň nabídl „okamžité příměří, oddělení bojujících stran a demilitarizaci sporných oblastí“.

Moskvě prý podle Karasina jde pouze o obnovu míru a ochranu civilistů v Jižní Osetii, kde se v pátek gruzínská armáda pokusila převzít kontrolu nad územím ovládaným proruskými separatisty. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva si nepřeje válku s Gruzií a že pouze usiluje o udržení míru.

Gruzínský prezident, který ještě před zasedáním poslanců hovořil o vyhlášení „stanného práva“, zdůraznil, že mimořádný režim v žádném případě nebude znamenat omezení občanských práv a svobod či svobody tisku. Saakašvili dodal, že nejnovější opatření má za cíl plnou mobilizaci země na obranu před ruskou agresí.

Počty mrtvých na obou stranách rostou

Rusko uvádí, že v jihoosetském správním středisku Cchinvali zahynulo při bojích mezi ruskými a gruzínskými jednotkami již nejméně 2000 civilistů a v bojích bylo zabito 13 příslušníků ruských mírových jednotek a nejméně 70 jich bylo zraněno. Gruzínská strana označuje tato čísla jako velice nadnesená, konkrétní počty z nezávislých zdrojů se zatím nepodařilo ověřit. Podle publicisty Jana Petránka nyní Rusko obviňuje Gruzii z toho, že zamítla požadavek Jihoosetinců, aby Gruzie povolila koridor pro odvoz raněných dětí z Cchinvali a okolí.

Podle Alexandra Lomaji Gruzie zatím sestřelila deset ruských letadel a zlikvidovala 30 tanků. Jeden pilot byl prý zajat a je v gruzínské nemocnici. V Gruzii je nyní přes 100 mrtvých civilistů a vojáků.

Varšava žádá mimořádný summit EU, Francie vyzývá Rusko a Gruzii ke stažení jednotek

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski dnes francouzské předsednictví EU požádal o okamžité svolání mimořádného zasedání Evropské rady na úrovni předsedů vlád, který by se zabýval vývojem v Gruzii. Švédský ministr zahraničí Carl Bildt naznačil, že schůzka ministrů zahraničí Evropské unie o Gruzii by se mohla konat již pondělí v Paříži. Summit EU by se prý pak mohl konat později v příštím týdnu. „Je třeba, aby Evropská unie reagovala velmi tvrdě,“ zdůraznil Bildt, který ruský zásah v Gruzii rázně odsoudil.

Francie potvrdila, že s polským návrhem summitu souhlasí a zároveň navrhla plán k ukončení bojů v Jižní Osetii. Paříž také oznámila, že jakmile to bude možné, do regionu se vydá francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner, aby přednesl „východisko z krize“ mezi Ruskem a Gruzií. Francouzský plán by měl zahrnovat tři základní body: okamžité zastavení projevů nepřátelství, plné respektování svrchovanosti a územní celistvosti Gruzie a obnovení předchozí situace.

Zasedat zřejmě bude i Rada bezpečnosti OSN, podle zpravodaje ČT Michala Kubala se však od jejího mimořádného jednání nedá očekávat nic zásadního. „Rusko coby přímý účastník konfliktu a na druhé straně i Spojené státy jako velký spojenec Gruzie mají oba právo veta, tak nikdo neočekává, že by tato zasedání mohla cokoliv vyřešit,“ domnívá se Kubal.

Čeští občané by měli být v bezpečí mimo zóny bojů

Český velvyslanec v Gruzii Ivan Jestřáb uvedl, že ze země po vypuknutí bojů mezi gruzínskými a ruskými jednotkami během dnešního dne odjelo sedm českých turistů a obchodníků, další prý odjezd zvažují. Podle něj nemá velvyslanectví informace o tom, že by v zónách bojů zůstali nějací čeští občané. Velvyslanectví nyní registruje v Gruzii 55 Čechů - diplomatů a zaměstnanců zastupitelského úřadu, zaměstnanců soukromých firem i turistů.

Vzhledem k tomu, že gruzínský vzdušný prostor je plný vojenských letadel, není prý možné z Gruzie odletět. Lidé, kteří jsou na západním pobřeží kolem Batumi, mohou zamířit do Turecka, lidem na východě Gruzie doporučujeme přesun přes hranici do Arménie, prohlásil český velvyslanec, podle kterého čeští diplomaté koordinují vyhledávání občanů s Polskem a Slovenskem, které nemá v Gruzii diplomatické zastoupení.

Gruzínský prezident Michail Saakašvili během projevu k aktuální situaci v Gruzii
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 12 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 37 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 46 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...