Japonci uctili minutou ticha oběti tsunami. Před deseti lety zabila tisíce lidí a způsobila hlubokou krizi

V pátek 11. března 2011 ve 14:46 místního času (6:46 SEČ) postihlo severovýchod Japonska zemětřesení o síle 9,0 stupně Richterovy škály. Byly to největší zaznamenané otřesy v historii země a páté nejsilnější zemětřesení na světě od roku 1900. Ohnisko se nacházelo v oceánu 130 kilometrů východně od přístavu Sendai v hloubce 32 kilometrů. Vyvolalo tsunami, která zabila tisíce lidí a napáchala obrovské materiální škody. V den výročí si Japonci oběti připomněli minutou ticha.

„Je nesnesitelné, pokud myslím na pocity všech těch, kteří přišli o své milované a přátele,“ pronesl premiér země Jošihide Suga na obřadu, kterého se zúčastnil také japonský císař Naruhito. Panovník vyjádřil rodinám obětí soustrast a připomněl, že problémy s obnovou postižených oblastí přetrvávají.

Ministerský předseda také zdůraznil, že Japonsko nikdy nesmí zapomenout, co se při tomto přírodním neštěstí naučilo. O nutnosti poučit se hovořil rovněž císař asijské země, která leží v oblasti, kde jsou zemětřesení poměrně častá.

Účastníci pietní ceremonie měli na obličejích roušky a udržovali rozestupy. Aby zabránili šíření koronaviru, nezpívali ani společně hymnu. Lidé po celé zemi si oběti neštěstí připomněli také tichými modlitbami.

„I když uplynulo deset let, rány v srdci zůstávají,“ svěřil se agentuře Kjódó jednaosmdesátiletý muž, zatímco hladil jméno svého vnuka na památníku připomínajícím oběti zemětřesení a tsunami ve městě Išinomaki.

Až čtyřicet metrů vysoká vlna

Vlna zničila stovky kilometrů východního pobřeží na největším ostrově Honšú. V nejpostiženějších prefekturách doputovala až deset kilometrů do vnitrozemí. V některých místech dosahovala výšky až čtyřiceti metrů. Podle statistik tsunami zabila 15 899 lidí, dalších 2529 je deset let po tragédii evidováno jako pohřešovaných. Zranění utrpělo 6157 lidí.

Třetí největší ekonomiku světa postihla kvůli tsunami nejhorší krize od druhé světové války. Ekonomické ztráty Světová banka odhadla zhruba na 235 miliard dolarů (asi 4,6 bilionu korun), což z neštěstí činí nejnákladnější přírodní katastrofu v historii. Tsunami zcela zničila na 130 tisíc budov, další milion částečně. Dále zničila asi 4200 komunikací, téměř 120 mostů a 30 železničních tras na celém východním pobřeží Honšú. Sám ostrov se posunul o 2,4 metru východním směrem.

Podle agentury AP muselo domovy opustit skoro půl milionu lidí. Vláda podle agentury Kjódó dosud utratila na obnovu postiženého regionu více než 277 miliard dolarů (skoro šest bilionů korun).

Zasaženy byly také tři jaderné elektrárny. Jedna z nich, Fukušima I, explodovala a unikla z ní radiace. Zemřeli tam dva lidé, přímo z ozáření nikdo. Dvacet pracovníků dostalo dávky přesahující 100 milisievertů (mSv), tedy kolik dostane průměrný Čech od přírodního pozadí za život. Radioaktivita zasáhla vodní zdroje, plodiny i hospodářská zvířata v okolí.

Nahrávám video

Přes čtyřicet tisíc lidí se stále nevrátilo domů

Silnice, železniční tratě a další klíčovou infrastrukturu se v postižené oblasti povětšinou podařilo obnovit, v přímořských městech v prefekturách Iwate a Mijagi však podle AP zůstává řada prázdných míst.

Více než čtyřicet tisíc lidí se stále ještě nemohlo vrátit domů, nejvíce z nich pochází z prefektury Fukušima. Úřady nepotvrdily žádné úmrtí způsobené přímo ozářením. Obnovu ve Fukušimě však zpomalují dopady radiace a do některých oblastí blízko jaderné elektrárny stále není možný vstup.

Vlna se rozlila po celém Tichomoří. Větší škody způsobila na Havaji a na pobřeží Kalifornie, kde si vyžádala jednu oběť. Doputovala například až do Chile nebo Peru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
20:53Aktualizovánopřed 12 mminutami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 1 hhodinou

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 1 hhodinou

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 4 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 5 hhodinami

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 5 hhodinami

Běloruský soud označil polskou organizaci pomáhající migrantům za extremistickou

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.