Japonci uctili minutou ticha oběti tsunami. Před deseti lety zabila tisíce lidí a způsobila hlubokou krizi

V pátek 11. března 2011 ve 14:46 místního času (6:46 SEČ) postihlo severovýchod Japonska zemětřesení o síle 9,0 stupně Richterovy škály. Byly to největší zaznamenané otřesy v historii země a páté nejsilnější zemětřesení na světě od roku 1900. Ohnisko se nacházelo v oceánu 130 kilometrů východně od přístavu Sendai v hloubce 32 kilometrů. Vyvolalo tsunami, která zabila tisíce lidí a napáchala obrovské materiální škody. V den výročí si Japonci oběti připomněli minutou ticha.

„Je nesnesitelné, pokud myslím na pocity všech těch, kteří přišli o své milované a přátele,“ pronesl premiér země Jošihide Suga na obřadu, kterého se zúčastnil také japonský císař Naruhito. Panovník vyjádřil rodinám obětí soustrast a připomněl, že problémy s obnovou postižených oblastí přetrvávají.

Ministerský předseda také zdůraznil, že Japonsko nikdy nesmí zapomenout, co se při tomto přírodním neštěstí naučilo. O nutnosti poučit se hovořil rovněž císař asijské země, která leží v oblasti, kde jsou zemětřesení poměrně častá.

Účastníci pietní ceremonie měli na obličejích roušky a udržovali rozestupy. Aby zabránili šíření koronaviru, nezpívali ani společně hymnu. Lidé po celé zemi si oběti neštěstí připomněli také tichými modlitbami.

„I když uplynulo deset let, rány v srdci zůstávají,“ svěřil se agentuře Kjódó jednaosmdesátiletý muž, zatímco hladil jméno svého vnuka na památníku připomínajícím oběti zemětřesení a tsunami ve městě Išinomaki.

Až čtyřicet metrů vysoká vlna

Vlna zničila stovky kilometrů východního pobřeží na největším ostrově Honšú. V nejpostiženějších prefekturách doputovala až deset kilometrů do vnitrozemí. V některých místech dosahovala výšky až čtyřiceti metrů. Podle statistik tsunami zabila 15 899 lidí, dalších 2529 je deset let po tragédii evidováno jako pohřešovaných. Zranění utrpělo 6157 lidí.

Třetí největší ekonomiku světa postihla kvůli tsunami nejhorší krize od druhé světové války. Ekonomické ztráty Světová banka odhadla zhruba na 235 miliard dolarů (asi 4,6 bilionu korun), což z neštěstí činí nejnákladnější přírodní katastrofu v historii. Tsunami zcela zničila na 130 tisíc budov, další milion částečně. Dále zničila asi 4200 komunikací, téměř 120 mostů a 30 železničních tras na celém východním pobřeží Honšú. Sám ostrov se posunul o 2,4 metru východním směrem.

Podle agentury AP muselo domovy opustit skoro půl milionu lidí. Vláda podle agentury Kjódó dosud utratila na obnovu postiženého regionu více než 277 miliard dolarů (skoro šest bilionů korun).

Zasaženy byly také tři jaderné elektrárny. Jedna z nich, Fukušima I, explodovala a unikla z ní radiace. Zemřeli tam dva lidé, přímo z ozáření nikdo. Dvacet pracovníků dostalo dávky přesahující 100 milisievertů (mSv), tedy kolik dostane průměrný Čech od přírodního pozadí za život. Radioaktivita zasáhla vodní zdroje, plodiny i hospodářská zvířata v okolí.

Nahrávám video
Minuty a hodiny tragédie ve Fukušimě. Černý 11. březen 2011, zemětřesení a následná vlna tsunami v Japonsku
Zdroj: Horizont ČT24

Přes čtyřicet tisíc lidí se stále nevrátilo domů

Silnice, železniční tratě a další klíčovou infrastrukturu se v postižené oblasti povětšinou podařilo obnovit, v přímořských městech v prefekturách Iwate a Mijagi však podle AP zůstává řada prázdných míst.

Více než čtyřicet tisíc lidí se stále ještě nemohlo vrátit domů, nejvíce z nich pochází z prefektury Fukušima. Úřady nepotvrdily žádné úmrtí způsobené přímo ozářením. Obnovu ve Fukušimě však zpomalují dopady radiace a do některých oblastí blízko jaderné elektrárny stále není možný vstup.

Vlna se rozlila po celém Tichomoří. Větší škody způsobila na Havaji a na pobřeží Kalifornie, kde si vyžádala jednu oběť. Doputovala například až do Chile nebo Peru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oficiálně založil svou Radu pro mír

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
10:15Aktualizovánopřed 2 mminutami

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
10:45Aktualizovánopřed 16 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 48 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 1 hhodinou

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 2 hhodinami

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 3 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 3 hhodinami
Načítání...