Kyjev - Ukrajina vydala mezinárodní zatykač na Viktora Janukovyče, který je na útěku. Strážci pořádku také prohledali kancelář a rezidenci svrženého prezidenta, jakož i další budovy včetně centrální banky. Stalo se tak v rámci stíhání bývalého šéfa státu a jeho nejbližších spolupracovníků za „masové vraždy“ během protivládních protestů v centru Kyjeva. Podle zdrojů ruské agentury RBK je už Janukovyč v Rusku - údajně v sanatoriu správy úřadu ruského prezidenta Vladimira Putina u Moskvy.
Kyjev také žádá mezinárodní organizace o vystopování zahraničních kont svrženého prezidenta a jeho lidí a zároveň prověřuje obchodní smlouvy z Janukovyčovy éry kvůli podezření z korupce. Protestní hnutí proti Janukovyčovi, které propuklo před třemi měsíci, přerostlo minulý týden v ozbrojené srážky. Ty si těsně před pádem režimu vyžádaly okolo stovky obětí na životech.
Kromě Janukovyče prokuratura stíhá pro stejné podezření i exministra vnitra Vitalije Zacharčenka, bývalého prezidentova kancléře Andrije Kljujeva a bývalého generálního prokurátora Viktora Pšonku, jakož i bývalé velitele tajné služby a vojsk ministerstva vnitra.
V případě odsouzení by Janukovyčovi a jeho lidem mohlo hrozit až doživotí, nicméně exprezident z Kyjeva prchl již minulou sobotu a od té doby o sobě nedal vědět, podobně jako další představitelé bývalého režimu. Ukrajinský parlament se mezitím usnesl, že Janukovyč by se měl ze „zločinů proti lidskosti“ zodpovídat před mezinárodním soudem.
Minulý týden bylo při pouličních bitvách mezi protivládními demonstranty a policií v centru Kyjeva zabito nejméně 88 lidí. Jeden z opozičních poslanců dokonce tvrdí, že z tajných dokumentů vyplývá záměr Janukovyče potlačit demonstrace na Majdanu nekompromisní střelbou do davu. Pravost dokumentů sice nebyla ověřena, dostupné jsou ale na webu.
UKRAJINSKÁ KRIZE NA WEBU ČT24.CZ:
Majdan chce premiérem Jaceňuka ZDE
Prchl Janukovyč do Ruska? ZDE
Ruští vojáci se šikují na Krymu ZDE
Čokoládový král prezidentem? ZDE
Jednotky Berkut skončily ZDE
Janukovyčův plán: Postřílet demonstranty ZDE
Janukovyč se má zodpovídat před tribunálem ZDE
Dopad ukrajinské krize na české podniky ZDE
Územní celistvost Ukrajiny je podle NATO klíčová pro stabilitu Evropy
Suverenita Ukrajiny, její nezávislost, územní celistvost, demokratický rozvoj i nenarušitelnost hranic jsou klíčové pro stabilitu střední a východní Evropy i celého kontinentu. V prohlášení to dnes uvedli ministři obrany Severoatlantické aliance, kteří jednají v Bruselu. Ministři také ocenili, že se ukrajinská armáda nezapojila do tamní politické krize.
Ministři v prohlášení k ukrajinské krizi připomněli partnerství Aliance a Kyjeva. Už před začátkem schůzky zdůraznil generální tajemník Aliance Anders Fogh Rasmussen, že Ukrajina je pro NATO blízký a dlouhodobý partner. Kyjev se podílí na většině operací Aliance. Má své vojáky v Afghánistánu i v balkánské misi KFOR, ukrajinské lodě se zapojily do námořních operací NATO například v boji s piráty u somálských břehů. Aliance dává podle Rasmussena najevo, že je připravena Ukrajině pomáhat s jejími demokratickými reformami. „Je na lidech na Ukrajině, aby rozhodli, jaká má být budoucnost jejich země,“ poznamenal.
Podle Zemana by na volby na Ukrajině měla dohlížet OBSE
Na průběh květnových prezidentských voleb na Ukrajině by neměla dohlížet Evropská unie, ale Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), prohlásil na závěr své návštěvy Evropského parlamentu ve Štrasburku český prezident Miloš Zeman. Volby pod mezinárodní kontrolou EU by podle něj část Ukrajiny vnímala jako vměšování do vnitřních záležitostí. Zeman se také vyslovil pro uspořádání mezinárodní konference o Ukrajině po volbách. Zopakoval, že na nadcházející dubnový summit Východního partnerství v Praze bude pozván nejvyšší představitel Ukrajiny.
Pomoc Ukrajině má v EU koordinovat eurokomisař Rehn
Eurokomisař pro ekonomiku Olli Rehn bude ze strany EU koordinovat finanční pomoc Ukrajině s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), dalšími institucemi, státy unie i třetími zeměmi. Na mimořádné schůzce k tomuto tématu se na tom dnes dohodla skupina členů Evropské komise.
Úřadující ukrajinský ministr financí Jurij Kolobov tento týden prohlásil, že krizí zmítaná země by v letošním a příštím roce mohla potřebovat zahraniční pomoc v celkové výši 35 miliard dolarů (skoro 700 miliard Kč). Zmínil možnost uspořádat velkou mezinárodní dárcovskou konferenci s účastí Evropské unie, USA, Polska, MMF a dalších států i organizací, které by poskytly pomoc na modernizaci ukrajinské ekonomiky, reformy a přidružení k EU.
