Kyjev - Přestože se odpoledne množily spekulace, že prezident Viktor Janukovyč rezignoval, on sám to nakonec v rozhovoru pro ukrajinskou televizi UBR popřel. Nicméně ve své rezidenci skutečně není. Dění v zemi označil za státní převrat a demisi podat nehodlá. V současné době je „na cestě po jihovýchodní Ukrajině“, kde chce besedovat s občany. Bez bližších podrobností řekl, že jeho automobil neznámí útočníci ostřelovali. Jeho rezidencí mezitím prošli nejen novináři, ale i další tisíce lidí. Odpoledne Janukovyče parlament fakticky sesadil z funkce a na 25. května vyhlásil nové prezidentské volby. Prezident ale označil všechna rozhodnutí parlamentu za nezákonná a rezignovat i nadále odmítá.
„Lidé vidí ten obrovský pozemek, ty nákladné stavby, soukromou zoologickou zahradu, v zásadě jakési malé JZD…, a Janukovyčovi to zřejmě neumožní zúčastnit se dalšího politického života,“ popsal situaci zpravodaj ČT Josef Pazderka. Janukovyč se podle něj demaskoval, a nejspíš se tak rozhodl svou pozici vyklidit. Podle agentury Interfax se Janukovyč a několik jeho politických přívrženců během dne pokusilo odletět ze země z letiště v Doněcku na východě země; hraniční policie jim v tom však zabránila.
Janukovyč: „Zůstávám na Ukrajině. Nikdy ze země neodejdu, jsem zákonně zvoleným prezidentem. Záruky bezpečnosti jsem dostal od mezinárodních prostředníků.“
Akce radikální opozice, které v Kyjevě vedly k faktickému převratu, přirovnal k řádění nacistů ve 30. letech minulého století. Opozice podle něj v zemi vypálila 500 kanceláří Strany regionů, jíž je prezident čestným předsedou.
Veškerá dnešní a páteční rozhodnutí ukrajinského parlamentu jsou podle Janukovyče nezákonná. Poslanci jsou vystaveni bití, házejí po nich kamením. „To, co se nyní děje v parlamentu, je banditismus. Není to opozice, jsou to banditi. Veškerá rozhodnutí, která schválili, jsou protizákonná,“ konstatoval. Podle polského ministra zahraničí Radka Sikorského ale nejde o převrat, že nově zvolený předseda parlamentu byl zvolený právoplatně a že Janukovyč má 24 hodin na to, aby podepsal návrat k ústavě z roku 2004.
Janukovyč ukrajinské televizi řekl, že jeho vůz ostřelovali neznámí útočníci. Kdy a kde k incidentu došlo, neupřesnil.
O prezidentově rezignaci se spekulovalo dnes odpoledne v ukrajinském parlamentu. Poslanec Mykola Katerynčuk oznámil, že parlament už obdržel ústní informaci o Janukovyčově demisi a na písemné prohlášení čeká. Katerynčuk novinářům řekl, že s prezidentem hovořil telefonicky vůdce opoziční strany Vlast Arsenij Jaceňuk. „Požádal ho, aby odstoupil, a Janukovyč to slíbil. Teď čekáme na písemnou zprávu,“ řekl poslanec.
Interview Janukovyče pro charkovskou TV UBR
Ukrajinský vicepremiér Konstantin Gryščenko ale pro BBC uvedl, že Janukovyč zůstane prezidentem až do předčasných voleb. „Je legitimním prezidentem a nikdo nemůže zpochybňovat jeho legitimitu jakožto prezidenta“, řekl Gryščenko.
Janukovyč v pátek náhle opustil Kyjev, nikdo nevěděl, kde je - podle místních médií měl odletět do Charkova. Podle rozhovoru, který Janukovyč poskytl ukrajinské televizi UBR, je v současné době na jihovýchodní Ukrajině, kde chce besedovat s občany. Napětí v Kyjevě dál trvá - demonstranti tvrdí, že převzali kontrolu nad celým městem a obsadili i vládní budovy včetně sídla parlamentu a prezidenta.
- Zpravodaj ČT Josef Pazderka: „Situace je pokojná, nepanuje tady žádné mocenské vakuum. Opozice drží situaci pevně v rukou, nedochází k žádnému rabování, žádným násilnostem. Spíš to v danou chvíli připomíná jakousi veřejnou exkurzi na místa, kam se Ukrajinci ještě včera neměli možnost dostat.“
Opozice volá nejen po Janukovyčově odchodu, ale i po tom, aby se předčasné prezidentské volby konaly ještě před 25. květnem, tedy dříve, než se předpokládalo.
Co se děje v Kyjevě? - více čtěte zde
Tymošenková propuštěna - více čtěte zde
Drolí se Ukrajina? Východ se odvrací od Kyjeva - více čtěte zde
Strmé pády a velké návraty Viktora Janukovyče
Do čela Ukrajiny byl zvolen v roce 2010 a hned od počátku ho za „svého“ prezidenta braly hlavně proruské regiony na východě a jihu, což je asi polovina země. Janukovyč (63) rozděluje Ukrajinu již několik let. Muž, který byl ještě jako mladý za sovětského režimu odsouzen za krádeže a násilí, je zastáncem úzké spolupráce s Ruskem a jeho rozhodnutí o zastavení integrace s EU a přimknutí k Rusku z loňského listopadu vyvolalo krvavé protesty.
Do vysoké politiky vytáhl Janukovyče bývalý prezident Leonid Kučma, který ho v roce 2002 jmenoval premiérem. Předtím stál pět let v čele Doněcké oblasti, průmyslového regionu na východě země, který je označován za „stát ve státě“. Jako regionální politik získal tehdy částečné uznání i ve světě a jeho vláda se mohla pochlubit jistými úspěchy v ekonomice. Odpůrci mu však již tehdy vyčítali korupci a klanové hospodářství.
V roce 2004 se málem poprvé stal prezidentem, ale nakonec ho smetla takzvaná Oranžová revoluce. Janukovyč byl původně vyhlášen vítězem druhého kola prezidentských voleb, opozice se ale kvůli zfalšování voleb vzbouřila a Ukrajina se poprvé výrazněji rozdělila na dva nesmiřitelné tábory. Převážně agrární a chudší západ, který se zahalil do oranžové barvy, podporoval Viktora Juščenka, „modré“, rusky mluvící průmyslové regiony na východě země zase Janukovyče. A situace je nyní stejná: Janukovyč má stále podporu na východě země. Prezidentem se nakonec stal prozápadní Juščenko a do čela vlády se postavila Julije Tymošenková.
Janukovyčovi se ale podařil překvapivý comeback. Opozice se totiž rozhádala a Janukovyč se po volbách, které vyhrála jeho Strana regionů, stal v roce 2006 premiérem. O rok později ho ale vystřídala Tymošenková.
Počátkem roku 2010 Janukovyč zvítězil nad Tymošenkovou v prezidentských volbách a proruský tábor se opět pevně chopil moci. Mnoho činitelů bývalé vlády, včetně Tymošenkové, skončilo ve vězení, hlavě státu se vrátily silné pravomoci a parlament schválil kontroverzní zákon, který ve značné části země fakticky povýšil ruštinu na úroveň druhého oficiálního úředního jazyka. Všechny tyto kroky vyvolaly protesty, které se ale tehdy obešly bez krveprolití.
- Janukovyč, který budí respekt svými rozměry (195 centimetrů a 115 kilogramů), se narodil 9. července 1950 v hornickém městečku Jenakijevo v dělnické ruskojazyčné rodině a měl prý problémy s ukrajinštinou. Po studiu na střední hornické škole vystudoval dvě vysoké školy - polytechniku v Doněcku (1980) a mezinárodní právo na Ukrajinské akademii zahraničního obchodu (2001). Pracovat začal již v 19 letech jako řidič, později jako garážmistr. V roce 1996 se objevil v oblastní administrativě Doněcké oblasti a o rok později byl Kučmou jmenován gubernátorem.
- Ženatý otec dvou synů byl v mládí údajně dvakrát ve vězení: v roce 1967 dostal tři roky za krádeže (údajně ve velkém kradl čepice), už po roce ho však propustili v rámci amnestie k 50. výročí říjnové revoluce. Za mříže putoval na dva roky znovu v roce 1970, tentokrát za těžké ublížení na zdraví, podle některých zdrojů za znásilnění.
Kromě své kriminální minulosti se musí stále potýkat také s obviněními, že je loutkou Moskvy či ukrajinských oligarchů, kteří kontrolují většinu ekonomiky. Na druhou stranu Janukovyč souhlasil na konci roku s ústupky demonstrantům poté, co ho k tomu vyzval nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov, který mimo jiné ovládá Doněckou oblast, baštu Janukovyčových příznivců, a který je majitelem fotbalového klubu Šachtar Doněck. Podle politologů je ale situace složitější. Zaprvé se nemohou shodnout na tom, co by pro oligarchy bylo ekonomicky výhodnější, zda evropské, či ruské trhy, a pozice dříve všemocných oligarchů také údajně slábne díky vzestupu nového klanu přezdívaného „rodina“, který vedou synové Janukovyče.
Ukrajinská krize na webu ČT24.cz
- Jak vznikla ukrajinská krize? Přehledně ZDE.
- Blíží se Ukrajina k státnímu bankrotu? Čtěte ZDE.
- Krym hrozí návratem pod vládu Moskvy - více ZDE.
- Co se dělo v Kyjevě ve čtvrtek – více ZDE.
- Co se dělo v Kyjevě ve středu – více ZDE.
- Zahraniční reakce na eskalaci násilí naleznete ZDE.
- Reakce českých politiků čtěte ZDE.
- Fotogalerii z nepokojů si prohlédněte ZDE.
